Kdo byl kdo: proslulí návštěvníci

    Encyklopedie dějin navštěvování Čech a Moravy
    Na počátku devadesátých let minulého století se u nás do té doby spíše zanedbávané oblasti vydávání encyklopedických titulů ujalo pražské nakladatelství LIBRI. Přestože moderní tradice, k níž se mohlo přihlásit, byla dosti chatrná, záhy vyprofilovalo svůj program do řady edic, které již po více než desetiletí systematicky naplňuje a rozvíjí do šíře. Mimořádně oblíbené biografické encyklopedie "Kdo byl kdo" věnované významným osobnostem našich dějin, slavným vojevůdcům, cestovatelům a geografům, olympionikům a českým a slovenským orientalistům, afrikanistům a iberoamerikanistům, zaujaly především převážným zaměřením na naši historickou faktografii a důrazem na původní práce orientované na český věcný kontext. K tomu se podařilo vytvořit okruh vynikajících externích spolupracovníků, schopných realizovat vysoce náročná zadání a originální tvůrčí záměry.
    Psát dějiny zemí neznamená zmiňovat se pouze o národech, které v nich žily, v našem případě domovu Čechů, českých Němců, Židů, Poláků, Romů... V historii každé země, regionu či malé obce totiž vždy zjistíme příchozí odjinud: hosty vítané i nezvané, příchozí i přivezené, zemské "škůdce", umělce všeho druhu, návštěvníky jen projíždějící s jejich zajímavými postřehy a svědectvími, i nové osadníky-budovatele, kteří zde zapustili trvalé kořeny. A právě o lidech, kteří takovým způsobem zasáhli do dějin Čech a Moravy -- přirozeného srdce Evropy -- vypráví kniha "Kdo byl kdo -- proslulí návštěvníci z pera dvacetičlenného autorského kolektivu vedeného Jaroslavem Richterem s ilustracemi Jiřího Hajného (LIBRI, Praha 2001, 1. vyd., 516 stran).
    Z hlediska oborů lidské činnosti najde čtenář ve slovníku široký záběr výběrových medailonů králů a císařů, politiků a revolucionářů, vojáků, umělců včetně divadelních a filmových herců, stavitelů a architektů, lékařů, novinářů, cestovatelů, církevních hodnostářů, podnikatelů, důležitých státních vězňů, uprchlíků před bolševismem a nacismem aj. Časové rozpětí sahá od pravěké epochy (germánský vůdce Marobud a symbolicky praotec Čech jako první "český návštěvník Čech") až do roku 1939 (závěrečnou tečku vskutku černou tvoří příjezd Adolfa Hitlera do Prahy). Region, jejž práce zahrnuje, vymezují současné hranice České republiky.
    Slovník o proslavených návštěvnících (za cizince nejsou zde považováni Slováci) naší země plní dvojí poslání: podává kritický obraz vybraných osobností a (zprostředkovaně) fenoménu návštěvnictví vůbec, a vypovídá také o nás samých. Explicitně v promluvách-citátech, skrytě zobrazením příčin, které k nám cizince přiváděly, popsáním osudů, které u nás prožili. Vzhledem ke svému pojetí není dílo studií analyzující z hlediska svého tématu cosi jako národní povahu, národní dějiny nebo snad jakéhosi jejich ducha. Avšak vskrytu, často nevysloveně, neuspořádaně a neúplně však o podobných nadčasových tématech vypovídá: tu přímo v hlasech svědků, tu jako memento, jehož smyslu se musíme dobrat ovšem sami.