Anthropoid proti Heydrichovi - Šedesát let příběhu hrdinství i zrady

    Tři měsíce a jeden den po Heydrichově nástupu do úřadu Reichsprotektora in Böhmen und Mähren, dne 28. prosince 1941 odstartoval z letiště Tangmere u Londýna čtyřmotorový letoun typu Halifax, na jehož palubě čekalo na setkání s rodnou zemí sedm mužů. Ve 2 hodiny 24 minut byly vysazeny nad územím Protektorátu oddíly Silver A a Silver B skupiny Anthropoid. Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem sotva tušili, že jejich jména vstoupí do historie.
    Ve středu 27. května 1942 v 10 hodin 31 minut dochází k vrcholnému bodu dramatu. Heydrichův mercedes, jedoucí po každodenní trase ze zámku v Panenských Břežanech do úřadovny v Praze, vjíždí v Praze-Kobylisích do ostré zatáčky pod Vychovatelnou. Ozývá se výbuch, po němž následuje střelba. Gabčík s Kubišem splnili svůj úkol a s vypětím všech sil se snaží dostat do smluveného úkrytu. Gabčík získává azyl u Fafků, zakrvácený Kubiš, zraněný střepinou bomby, ujíždí na kole k Baťově prodejně v Libni, kde zanechává krví potřísněné kolo a hledá bezpečí u rodiny Nováků. Paní Marie Nováková mu poskytuje první pomoc, pálí jeho zakrvácené prádlo i šaty, dává mu jiné oblečení. Čtrnáctiletá Jindřiška statečně odvádí opuštěné kolo do jiné skrýše, noc ale Kubiš pro jistotu prožívá někde na vysočanské periferii.
    Cílem prvních rozsáhlých razií bylo pochopitelně nejbližší okolí místa atentátu. Gestapo prohledávalo všechny domy, prověřovalo dívky kolem 15 let, na základě udání o děvčeti odvádějícím kolo. Jindřiška měla štěstí, udavačky ji při konfrontaci nepoznaly. Petr Fafek zprostředkovává parašutistům nové útočiště v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Kromě Gabčíka, Kubiše, Valčíka a Opálky se tam uchýlila i záložní skupina parašutistů seskočivší v dubnu, Švarc, Bublík, Hrubý.
    Dne 4. června 1942 těžce zraněný Heydrich umírá a nacisté běsní. Dne 10. června likvidují Lidice a popravují desítky lidí za pouhé "schvalování atentátu". V těchto těžkých chvílích podlehnou útrapám nekonečných výslechů jiní dva shození agenti Gerik a Čurda, prozrazují důležité skutečnosti vedoucí k rodinám, které poskytly pachatelům úkryt. Nejbrutálnějšími metodami zjistí gestapo mezičlánky a nakonec i místo, kde jsou parašutisté schováni. Jidášská odměna 10 milionů korun měla být domněle vyplacena.
    Drama vrcholí. K ránu 18. června obklíčilo gestapo s jednotkou wehrmachtu pravoslavný kostel a všemi prostředky se snažilo do krypty vniknout. Posléze, po nezdaru předchozích metod, byla krypta zaplavena vodou. Proti takové přesile a moci nemá sedm hrdinů šanci. Nevzdávají se, v posledním okamžiku volí smrt vlastní zbraní.
    Již v den atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a vzápětí zahájeny na střelnici v Kobylisích hromadné popravy, nejdříve zatčených odbojářů, posléze i osobností veřejného, kulturního a vědeckého života - elity národa. Před popravčí četou nebo v sekyrárnách stanulo v této době 1 412 osob. Teror vrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků, což šokovalo českou i světovou veřejnost. Celkový počet obětí Heydrichiády - včetně českých vězňů povražděných v koncentračních táborech - se odhaduje na 5 000 osob, mezi nimi stovky příslušníků sokolské organizace.
    Beze zbytku byly vyvražděny včetně dětí sokolské rodiny, které hrdiny ukrývaly: šestičlenná rodina předválečného náčelníka župy Krušnohorské Václava Nováka, tříčlenná rodina starosty župy Krušnohorské Jana Zelenky, tříčlenná rodina jednatele župy Krušnohorské Bedřicha Kubici, rodina Moravcova a mnozí další. Za 24 hodin dne 22. října 1942 bylo v koncentračním táboře v Mauthausenu popraveno v souvislosti s atentátem v nepřetržitém sledu 252 českých vlastenců a vlastenek, mezi nimi i statečná čtrnáctiletá Jindřiška Nováková a oba pravoslavní kněží cyrilo-metodějského kostela.
    Je stále na místě, abychom si dnes - i po 60 letech - tyto chmurné doby a její oběti připomenuli. Naše malá země ve středu Evropy si to nepochybně i dnes - za svůj boj o přežití zasluhuje...