Moravané u počátků státu Texas - Dokončení Imigrace ve skupinách

První početnější skupina českých přistěhovalců dorazila do Texasu z Nepomuku a Čermné v severovýchodních Čechách, a to v roce 1852 do Galvestonu. Jednalo se o 16 rodin, většinou chudých rolníků, chalupníků a dělníků bez zvláštní kvalifikace, kteří se rozhodli odjet do Ameriky potom, co jejich region postihla v jedné sezoně veliká neúroda. Původně měli v úmyslu zamířit do Banátu v jižní části Rumunska, ale Josef Leschinger je přemluvil k cestě do Ameriky. Paradoxně Leschinger, iniciátor odchodu, zůstal nakonec doma v Čechách a do čela skupiny se postavil Josef Shiller. Jeho syn, rovněž Josef, studoval práva a stal se jedním z prvních advokátů – Čechů v USA.

O rok později se vydala na cestu z téže oblasti skupina 32 rodin, vedená Josefem Leschingerem. Následující skupiny pocházely většinou z Moravy, kde se lidé dozvěděli o Texasu z Moravských novin pravidelně znovu uveřejňujících Bergmannův dopis. Tento dopis objevil jako první J. J. Lešikar a nechal jej otisknout právě v Moravských novinách, kterým šéfoval jeho přítel Ladislav Klácel. Vzhledem k tomu, že dopis vyvolal mohutnou emigraci z východní Moravy do Texasu, považoval se Lešikar za „organizátora odchodu našich lidí do Texasu“.

Lešikarova skupina dorazila do Cat Spring v roce 1853. Josef J. Lešikar (1816 –1883) byl vzdělaný člověk, obdivoval Karla Havlíčka Borovského a položil v nové zemi všeobecné základy české žurnalistiky v Texasu i Americe.

Nejprominentnějšími českými přistěhovalci v tomto období byli dva vlastenci, kteří se zúčastnili revoluce v roce 1848: jmenovali se jan Reymershoffer (1808–1876) a Josef Mašík (1810–1881). Reymershoffer byl rodák z Holešova, kde měl velký majetek a byl poslancem rakouského parlamentu. Po příchodu do Texasu si pořídil malý obchod v Cat Spring a později přesídlil do Galvestonu, kde se stal úspěšným obchodníkem a věnoval se i veřejné činnosti.

Čtyři roky nato přicestoval do Texasu další protestantský kněz Jan Zvolánek (1815 –1890), rodák ze Sobinova u Havlíčkova Brodu. Byl členem starodávného církevního řádu Unitas fratrum a byl to také vystudovaný lékař. Přijel do Galvestonu v prosinci 1854 a jeho rodina se usadila v San Felipe. Tam Zvolánek zakoupil dům a začal provozovat svou lékařskou praxi. Pod Zvolánkovým vedením vznikla církev českomoravských bratří (Czech-Moravian Brethren Church) v Texasu. Od roku 1855 vykonával svůj církevní úřad pro české a moravské rodiny v Ross Prairie.

Drsné začátky

První dojmy českých přistěhovalců v texaském Cat Spring nebyly příliš nadšené, jak by se dalo soudit ze Zvolánkových a Bergmannových dopisů, míní Tomáš Ječmének z Fayetville ve svém Kalendáři Amerikánu: „V roce 1855 odjel otec s celou rodinou do Ameriky, jmenovitě do Texasu. Strávili jsme na moři sedm týdnů. Kromě nás cestovalo 50 moravských rodin ze Vsetínska. Z Galvestonu jsme pokračovali lodí do Houstonu, odkud nás najatí předáci dopravili volskými potahy do obce Cat Spring, kde se shromáždili všichni imigranti z Moravy. Se zlomeným srdcem zejména otcové a matky se ohlíželi okolo sebe a neviděli nic než divočinu a několik málo polí. Všichni reptali a ženy naříkaly a zoufale lomily rukama, že v této pustině zahyneme.“

Ze svědectví J. J. Skrivánka staršího se dozvídáme, že čeští přistěhovalci v Texasu začali budovat svá první obydlí zvaná „loksáky“ nebo „logsáky“, což v čechoangličtině znamená domy ze dřeva, s hliněnou podlahou a střechou z drnů. Skromný nábytek měl několik kusů přivezených z domova, pokud se vešly na povozy vypravené z Galvestonu. Jinak rodiny obvykle vlastnily pár kousků nádobí, nějaké šaty a postele s peřinami. Takové feather-bed si zasloužila název „zlatá česká peřina“, protože v zimě zachránila několik lidských životů. V domech zvaných „logsáky“ postele nebyly, pionýři obvykle zatloukli v rohu místnosti do země několik kolíků a pokryli je větvemi a mechem. I na ně se pokládaly peřiny. Jako židle posloužily dřevěné špalky.

V krutých a nelidských podmínkách si přistěhovalci budovali nová obydlí, dřevěné chýše z pokácených stromů, s podlahou z udusané hlíny; uprostřed domu bylo primitivní ohniště. Sloužící k vaření. Holýma rukama obdělávali malá políčka, několik primitivních nástrojů na tuto práci si sami zhotovovali. Zároveň museli čelit útokům Indiánů i nečekaným přírodním pohromám.

V Cat Spring zůstalo jen několik rodin. Ostatní se přestěhovaly do Fayetville a okolí. První česká kolonie vznikla v blízkosti Weimaru. Jedním z prvních usedlíků tu byl Josef Petr, který sem přišel v roce 1850; později se stal členem texaského zákonodárného sboru. Další komunita vznikla ve Fayetville, kde si čeští přistěhovalci postavili katolický kostel. Odtud směřovali Češi dál do Ellingeru a Live Oak Hill, který pojmenovali Hostýn. V roce 1856 založili čeští usedlíci osadu Praha. Další Češi se usadili v osadě Bluff. Česká komunita v La Grange dostala v roce 1876 českého starostu: jmenoval se Augustin Haidušek (1845–1928) a pocházel z Frenštátu na Moravě. Ten byl v roce 1880 zvolen do zákonodárného sboru státu a zasloužil se o to, že ve státních školách bylo v Texasu dovoleno učit česky. Dalšími českými komunitami v okrese Fayette byly Flatonia, Schulenburg, Warrenton, Holman, Ammansville, Cistern, Eagle a Roznov.

Po roce 1856 se české osady rozšířily do okresu Lavaca. Byly to Halletsville, Yoakum, Shiner, Moravia, Novohrad, Bila Hora a Vsetin. V okrese Colorado se čeští farmáři usazovali v Columbusu, Weimaru, Nada a Freisburgu. Do okresu Burleson přišli první čeští usedlíci v roce 1870, jejich hlavními osadami byly Nový Tábor, Šebesta a Frenštátu. Hlavní město Caldwell mělo svou českou kolonii s vlastním kostelem. Do okresu Brazos přišli čeští imigranti kolem roku 1871, střediskem byla osada Bryan rovněž s vlastním kostelem. Další přistěhovalci se usazovali v osadách Cameron, Taylor, Grange a Corn Hill.

Postupně se usazovali v dalších místech, často dostávajících česká jména jako Dubina, Hergar, Holub, Kovar, Krasna Lipa, Mikeska, Nechanitz, Ratibor, Pisek, Vokaty, Zizkov atd.

Postupné přizpůsobování

Většina českých imigrantů překonala tvrdé začátky v Texasu a mnozí tu udělali úspěšnou kariéru. Důkazem a dobrým vzorem může být organizátor této konference dr. Clinton Machann, profesor anglického jazyka na Texaské univerzitě A&M. Bylo by možné uvést i jména dalších osobností: B. P. Matocha, bývalý státní tajemník Texasu, Frank J. Malina, průkopník raketového a vesmírného výzkumu, Eduard Míček, šéf katedry slovanských jazyků na University of Texas v Austinu, biskup John L. Mořkovský, držitelé hereckého Oscara Sissy Spacek a Rip Torn, swingoví muzikanti a zpěváci Adolph Hofner a Hank Thompson, hráči baseballu Doug Drábek a Scott Posedník, fotbalový obránce Dusty Dvořáček atd.

Letmý pohled na náturu a unikátní chování i charakter českých Texasanů podal John M. Skřivánek, v 50. a 60. letech profesor moderních jazyků na Texaské univerzitě A&M: „Od počátků imigrace se po území celého státu rozptýlilo na 350 000 Čecho-američanů. Měli zastoupení ve všech společenských sférách. Motivováni úsilím o zřízení výhradně české komunity, kde by je neutiskovali a nevykořisťovali příslušníci jiných národů, Češi z Texasu zvali své spoluobčany doma, aby přijeli a stěhovali se do jimi už osídlených oblastí. Během několika let přijelo sem mnoho Čechů a vznikl jakýsi ostrůvek české kultury. Rozvinul se pocit solidarity. Když se kulturně oddělili od obyvatel okolních oblastí, Češi zakládali ve své komunitě organizace, v nichž se uchovávaly společenské hodnoty, rodný jazyk, zvyky, obyčeje a tradice. Téměř od okolí izolované komunity jako Sebesta, Kovar Praha a mnohé jiné si až donedávna udržely téměř výlučně český charakter. Některé modely tradičního chování zůstaly zde zachovány po víc než sto let.“

Češi měli vždy blízký vztah k půdě, nejen jako zdroji obživy, ale také jako způsobu života. Protože v Československu byla půda vysoce ceněna, pro Čechoameričany představovala a dál zůstává jistým symbolem postavení i jistotou. Jak hluboce je tato idea zakořeněna v mysli těchto lidí je zřejmé z toho, že vlastnictví půdy charakterizuje nejen farmáře, ale také obyvatele měst angažované v jiných povoláních. Skřivánek také zdůrazňuje, že česká rodina stále funguje nejen jako sociální, ale též ekonomická jednotka s pevnými rodinnými vztahy. Tento vliv je natolik silný, že jen zřídka se hovoří nebo píše o mladém Čechovi, který utekl z domova, téměř neznámá je tu zločinnost mladistvých. Negramotnost mezi Čechy přicházejícími do Ameriky byla jedna z nejnižších v porovnání s dalšími skupinami. Dokazuje to i fakt, že žádní jiní přistěhovalci do Nového světa neměli u sebe tolik knih jako Češi.

Podle amerického sociologa Roberta L. Škrabánka byli texaští Češi vždy hrdí na svůj původ. Dokládá to citát: „S jednou nohou v Americe a druhou ve staré vlasti dodržovali čeští farmáři v centrálním Texasu dvacátých a třicátých let nevšední a hrdý způsob života. Byla snad jejich kukuřičná pole upravenější než u sousedů? Excelovaly jejich děti ve škole a v okresních sportovních soutěžích? Byla tu normou spolupráce a důvěra spíše než rigidní individualismus? Vysvětlení těchto rozdílů je pro ně prosté – my jsme Češi, oni jsou Američané!“

V periodiku Slavie z února 1886 se uvádí, že 80 procent české populace v Texasu tvořili Moravané z východu, severu či od hranice se Slezskem. Ti se bránili tomu, aby byli nazýváni Bohemians nebo Czechs a preferovali označení „Moravci“.