Pražské jaro 2010

Ke květnové rozkvetlé Praze patří od prvního poválečného roku neodmyslitelně největší domácí každoroční svátky hudby – Mezinárodní hudební festivaly Pražské jaro. Jejich příští ročník v roce 2010 bude už pětašedesátý. Tradičně odstartuje ve výroční den úmrtí klasika české národní hudby Bedřicha Smetany 12. května slavnostním koncertem jeho symfonických básní Má vlast. Před Pražskou komorní filharmonii stane tentokráte na dirigentském stupínku její nový umělecký šéf Jakub Hrůša. Začátky jeho umělecké kariéry jsou shodou okolností spojeny právě s Pražským jarem, když se v pouhých osmnácti letech zúčastnil jako vůbec nejmladší účastník mezinárodní dirigentské soutěže, z níž si odnesl čestné uznání poroty.

Ještě před tímto oficiálním zahájením se o tři dny dříve uskuteční festivalový prolog s dvěma u nás dosud z živého poslechu neznámými soubory - Monteverdiho sborem a Anglickými barokními sólisty. Jejich společné provedení Bachova vrcholného duchovního díla Mše h moll bude řídit sedmašedesátiletý Sir John Eliot Gardiner, požívající v hudebním světě pověsti jednoho z nejzasvěcenějších specialistů na interpretaci staré hudby.

V průběhu samotného festivalu vyvrcholí dvouleté oslavy výročí narození a úmrtí Bohuslava Martinů, skladatele trpkého osudu, kterého od rodné vlasti natrvalo odloučily nejdříve válečné události a vzápětí i komunistický režim. Z renomovaných zahraničních umělců nám hudbu Martinů připomenou mj. Pražany doslova milovaný americký pianista Garrick Ohlsson, který přednese 4. klavírní koncert „Inkantace“ (skladatel ho dokončil začátkem roku 1956 v New Yorku) a někdejší francouzský vítěz soutěže Pražského jara 1968 Maurice Bourgue v hobojovém koncertu zkomponovaném na francouzské Riviéře a připsaném autorem českému exilovému hobojistovi Jiřímu Tancibudkovi.

Ve festivalovém programu se martinůovské jubileum prolíná s oslavami 150. výročí narození Gustava Mahlera, svázaného s našimi zeměmi původem z Kališť u Humpolce, dospíváním v Jihlavě a v Praze, kde později nakrátko zakotvil jako kapelník německé opery. Z Mahlerova symfonického odkazu zazní v příštím ročníku Symfonie č. 1 a 5, německý pěvec Matthias Goerne přednese skladatelův vokální cyklus Písně o mrtvých dětech. Punc zvláštní přitažlivosti smíšené se zvědavostí bude nepochybně provázet také uvedení mladistvých písní, skladatelovy ženy Almy Schindler-Mahlerové.

Mezinárodní festivaly formátu Pražského jara jsou pochopitelně také přehlídkou hvězd. Před svým loňským vystoupením na Pražském jaru po dlouhých dvanácti letech slíbila nejproslulejší světová houslistka současné doby Anne-Sophie Mutter na tiskové konferenci, že v budoucnu se bude k pražskému publiku vracet častěji. Že to ovšem bude tak brzy a přijede napřesrok znovu pravděpodobně žádný z přítomných novinářů nečekal. Po triumfálním ohlasu provedení Mendelssohnova koncertu tak uslyší její domácí příznivci v podání přitažlivé umělkyně další vrcholné dílo romantické koncertantní literatury - Houslový koncert D dur Johannesa Brahmse.

Z kategorie legend jsou také oba s napětím očekávaní dirigenti – Francouz Pierre Boulez, který oslaví na sklonku března osmdesáté páté narozeniny a Američan André Previn. Také on bude na jaře slavit, ačkoli nikdo ani on sám s jistotou neví, zda mu osmdesát už bylo nebo teprve bude. Když s rodiči a sourozenci ve chvatu opouštěli v předvečer vypuknutí války rodný Berlín, ztratili veškeré osobní dokumenty a dodnes nelze určit skutečný rok umělcova narození. Oba se nám představí na Pražském jaru i jako skladatelé včetně světové premiéry nové Previnovy Sonáty pro klarinet a klavír, a nadto v ní nositele čtyř Oscarů (mj. za instrumentaci a řízení soundtracku k slavné filmové verzi My Fair Lady) a bezpočtu Grammy Awards uslyšíme také jako pianistu.

Mimo tradiční rámec evropské klasické hudby budou magnety příštího Pražského jara také dvě hvězdy přicházející z jiných kontinentů. Ve čtvrtek 13. května přivítá koncertní sál Kongresového centra jazzovou superstar, zpěvačku Diannu Reevesovou a 24. května se budeme moci v Divadle Archa znovu obdivovat indické sólistce na sitár Anoushce Shankar, jejíž legendární otec byl hostem našeho nejstaršího hudebního festivalu už před půlstoletím, tedy v roce 1960.