MČK

Pestrobarevný podzim nenastal jen v přírodě, ale i u nás v klubu. Na celé řadě zajímavých večerů jsme přivítali mnoho hostů, členů a přátel klubu, ale i návštěvníků z řad široké veřejnosti, z čehož máme velikou radost. Dobře se „ujaly“ naše Smetanovské večery nad Vltavou, které jsme připravili ve spolupráci se Smetanovým muzeem, jmenovitě za pomoci PhDr. Olgy Mojžíšové. I jí patří dík za výborný průběh prvních dvou koncertů.
První z nich, kdy na téma vztahů mezi B. Smetanou a A. Dvořákem (a dodejme, že byly vždy korektní a kolegiální) vyprávěl a zejména skvěle hrál díla obou Mistrů klavírista Tomáš Víšek. Sál Smetanova muzea, situovaný přímo nad vltavským jezem na Novotného lávce, s jedním z nejkrásnějších výhledů na Prahu, téměř praskal ve švech, tolik hostů přišlo – a všichni byli spokojeni.
Velkým úspěchem byl i koncert číslo 2, tentokrát netradičně pojatý do podoby jazzu či šansonu. Skladatel, klavírista a básník Jakub Zahradník zase rozezněl klavír úplně jiným způsobem – a přítomní se mohli nechat unášet na vlnách inspirace smetanovskými motivy. Mezi hraním nám Jakub namíchal koktejl úvah a názorů na Smetanovu hudbu a životní osudy, který podával s mírnou nadsázkou, ale i velkou úctou a pokorou.
Nezbývá, než se těšit na koncert s číslem 3, jehož datum bylo stanoveno na 31. března 2010. Interprety budou dva skvělí hudebníci – český houslista Jaroslav Šonský (žijící ve Švédsku, viz také str. 32) a francouzská klavíristka Sylvaine Wiart. Na programu bude zcela jistě nádherné Smetanovo duo pro housle a klavír Z domoviny a další skladby pro toto obsazení. A určitě se zase dozvíme něco nového a zajímavého.
To ale nebylo zdaleka všechno...
Mezitím jsme také měli Hovory bez hranic o Češích v Norsku s Věrou Doušovou, která pro vás připravuje vždy onu zajímavou barevnou dvoustranu Barevný svět. Již poněkolikáté jste našli v Českém dialogu, i dnes s můžete přečíst. Ti, kdo na besedě nemohli být, mají tedy alespoň tuto možnost.
A protože podzim byl opravdu nabitý událostmi, stalo se, že rovnou z této besedy 26. 10. jsme s Evou Střížovskou a Janou Volfovou, historičkou, jely nočním vlakem na Slovensko. Na pozvání Čechů z Košic jsme zde promítaly dva krásné dokumentární filmy, o nichž jsme vás již také vícekrát informovali. Písničkář, který nezemřel je film o Karlu Hašlerovi, Naše první armáda zase o českých legiích v Rusku. I na Slovensku následovaly po promítnutí besedy – viz str. 27.
Mimořádnou akcí mezi našimi pravidelnými Hovory bez hranic byla pak beseda s horolezcem a cestovatelem Mirkem Lukešem. Konala se 11. listopadu v Českém centru Praha. Mirek Lukeš se letos vrátil už ze své páté cesty do Tibetu a přivezl s sebou nejen nové poznatky o životě okupovaných Tibeťanů, ale také zajímavé fotografie a mapy. Beseda vyvolala zájem i v rozhlase, který si pana Lukeše pozval do vysílání. Jsme rádi, že alespoň takto můžeme pomoci rozšíření informací o útlaku tibetského obyvatelstva Číňany a o bezpráví, které se tomuto mírumilovnému národu děje.
Poslední letošní Hovory bez hranic se konaly 23. listopadu v 17.00 v Městské knihovně v Praze, hostem byla Marie Imbrová, která se stará o předškolní děti v africké sochařské kolonii Tengenenge. Dozvěděli jsme se i mnoho zajímavého o mimořádném sochařském umění v Zimbabwe a shlédli krásný film z Tengenenge, který tam natočila fotografka Ivana Weberová, další host besedy. Jak lze takovým dětem daleko od lékařské péče, bez školy a dalších civilizačních vymožeností pomoci? Jde to, když máte dost nadšení a kolem sebe lidi dobré vůle, říká Marie Imbrová.
V pátek 11. prosince proběhlo tradiční předvánoční setkání členů a přátel MČK a Českého dialogu. Domácí občerstvení vyrobila šéfredaktorka (vynikající kuřecí řízečky) a ostatní dobrovolní pomocníci redakce. Výborné víno dodal Náš vinař Stanislav Mádl (zdarma jako vždy! Děkujeme) Sešlo se kolem 40 přátel, pokřtil se další (již 15! Český kalendář) a bylo proneseno mnoho krásných slov. Slavnostní zahájení obstaral se svým cellem a skladbou J. S. Bacha Jiří Hošek, violoncellový virtuos. Zástupci Českého rozhlasu, krajané ze všch koutů světa (hosté z Nového Zélandu, Austrálie, ale taky z Bosny a Hercegoviny....), všichni přáli našemu časopisu a klubu ať vydrží nejméně do své „dvacítky“, která nastává právě v příštím roce, ale raději ještě více.
Kromě Českého kalendáře bylo ke koupi mnoho krásných maličkostí a vánočních dárků v podobě knižní, hudebních i jiných CD, afrických drobnůstek od Marie Imbrové, která takto podporuje „své africké děti“. Zpívaly se koledy i jiné veselé písně, zkrátka vládla vynikající atmosféra. Kéž by taková u nás všude vládla po celý rok!
Jarní série Hovorů bez hranic
(vždy od 17.00 v Městské knihovně v Praze 1, na Mariánském náměstí):
21. ledna - AUSTRÁLIE V ČESKU, ČESKO V AUSTRÁLII
Betty Knězová, původem Australanka se svojí českou přítelkyní Ninou Klestilovou vytvořily unikátní duo. Věnují se zpěvu starých anglických nebo irských, ale i českých písní a hře na harfu a kytaru. Jak se žije Australance v Praze? Betty Knězová to nejen vyzpívá, ale i vypoví s pomocí vlastních uměleckých fotografií.
Opačné zušenosti Čechů v Austrálii připomene šéfredaktorka Českého dialogu Eva Střížovská.
15. února – PREMIÉRA dokumentárního filmu České kořeny ve Švédsku
Autorský tým Tom Kubák, Martina Fialková, Veronika Hollerová
29. března - host v jednání
26. dubna - host v jednání
Další akce
31. března - Třetí koncert v Muzeu B. Smetany na Novotného lávce
Jaroslav Šonský (housle) + Sylvaine Wiart (klavír) – začátek v 18.00
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad