Geoffrey Piper dostal Gratias Agit

Jedním z našich nejméně typických čtenářů je pan Geoffrey Piper z Lucemburska. Má krásně anglické jméno, které prozrazuje, že jeho původní vlastí je Británie. A když se s ním setkáte, skutečně ve vás zanechá dojem pravého britského džentlmena z libovolné detektivky Agathy Christie. Jenže pan Piper žije v Lucemburku – a to již mnoho let. Na tom by nebylo nic divného, pracoval tady totiž pro Evropskou komisi jako překladatel z němčiny a francouzštiny. Zajímavé ale je, že pan Piper také mluví docela dobře česky, aniž by měl v dřívějších časech s naší zemí nebo s Čechy nějaké bližší kontakty. K češtině ho přivedl zájem o českou hudbu až někdy v roce 1995, kdy se shodou okolností spolupodílel na přípravě hudebního programu s mezinárodní účastí. (V tom roce byl Lucemburk Městem kultury). Začátek spolupráce s českými hudebníky byl zdařilý a tak v jejich zvaní do Lucemburska pokračoval i v dalších letech. A začal se učit česky, jezdil k nám, seznamoval se s dalšími zajímavými interprety a zval je pak na koncerty do Lucemburska. To vše pak ale již ve vlastní režii a organizaci. Pořádání koncertů a také natáčení CD pro české hudebníky, jejich další propagaci v Lucembursku a souvisejícím aktivitám věnuje pan Piper mnoho svého času – a také vlastních finančních prostředků. Geoff Piper tak v silné evropské konkurenci velmi pomáhá české hudbě držet si v Lucembursku výbornou pozici. Jak říká, lucemburské publikum je docela náročné – tvoří je jak domácí obyvatelstvo, tak z dosti velké části politici, úředníci i další zaměstnanci evropských institucí a mezinárodních firem a bank, kterých je plné město. Mimo to je Geoff Piper činný v britské Dvořákově společnosti a také v International Martinů Circle a Klubu moravských skladatelů, kde měl obzvláště poslední dobou hodně práce.

Také proto se bezprostředně po udílení cen Gratias Agit chystal odjet do Brna na festival Moravský podzim a hlavně na výroční setkání Martinů Circle.

Již v roce 2007 jsme s panem Piperem zveřejnili rozhovor. Tehdy se stal odběratelem Českého dialogu a občas jsme v kontaktu. Proto nás letos velmi potěšilo, že jeho vytrvalá práce pro českou hudbu byla Ministerstvem zahraničí ČR odměněna zaslouženou cenou Gratias Agit. Byli jsme u toho a tak mohl vzniknout rozhovor číslo dvě.

Co říkáte tomu, že jste právě dostal cenu Gratias Agit?

Byl jsem velmi překvapen, opravdu jsem o tom vůbec nevěděl, že se na mne něco takového chystá. Vím, že z Lucemburska tuto cenu přede mnou získali již dva lidé. Jeden právník, který pomáhal českým občanům, kteří utíkali v roce 1968. Druhá oceněná byla Češka, dáma, která v Lucembursku založila cestovní kancelář proto, aby lidé z Lucemburska mohli cestovat do České republiky. (Paní Eva Marenčáková, která také patří mezi naše čtenáře – pozn. red.)

Já jsem jednoduše jen hudebník a mým koníčkem je zvát české hudebníky, aby přijeli a zahráli v Lucembursku a my tak získali kontakt s českou muzikou.

Co vás nejvíc zaměstnávalo v loňském roce?

V roce 2008 probíhaly přípravy na roky 2009 a 2010, což je období, kdy probíhá projekt Martinů Revisited. Byl jsem velmi zaneprázdněn přípravou programu spojeného s Bohuslavem Martinů v Lucembursku.

Jaké koncerty se tedy konaly ve vaší režii a jaké připravujete?

Tento rok se konaly již tři koncerty, všechny pod heslem „Martinů Revisited“, například koncert Kvarteta Kapralová, které hrálo Kvartet č. 5 Bohuslava Martinů. Také budu mít program s písněmi Bohuslava Martinů, které bude zpívat Eva Garajová známá v Praze a Bratislavě. V příštím roce mě čeká především připravit koncert pro duo Jitka Čechová – Jan Páleníček, kde hlavním bodem celého programu budou samozřejmě violoncellové Variace na slovenské téma od Bohuslava Martinů. Na moje pozvání přijede také pražský dechový ansámbl In Modo Camerale.

Jak dlouho již do České republiky jezdíte?

Do České republiky jezdím pravidelně od roku 1995. Dříve jsem přijížděl dvakrát nebo třikrát v roce, teď už to bohužel není tak často. Ale mým hlavním cílem je stále udržovat kontakty s českými hudebníky, které znám. A znám jich opravdu mnoho, asi třicet různých souborů, takže se s nimi příležitostně setkávám. Vždy, když přijedu do Prahy, tak jich navštívím co nejvíce.

Na co se v nejbližší době chystáte?

Na mém příštím CD, které chci vydat, se představí Eva Garajová, nadaná sopranistka z Bratislavy. CD bude obsahovat písně českých a slovenských skladatelů. V květnu 2010 jedu s malým lucemburským sborem do Ostravy, kde budeme natáčet Martinů Otvírání studánek v anglictině se sborem Ostravské university pod vedením Jana Spisaře. Pokud víme, bude to světová premiéra. A na podzim hraje moje Trio ALEA ( lucemburský klavírista Pascale Meyer, český houslista Michal Sedláček a česká violoncellistka Petra Mališková) v Táboře, kde se bude konat první festival věnovaný Oskaru Nedbalovi.

A mám ještě jeden velký záměr, ale nevím, jestli se podaří. Chtěl bych začít s novým druhem propagace pro české hudebníky. Jedná se o zcela nový přístup. Všude dělají propagaci buď agentury, nebo sami hudebníci, ale ještě nikoho nenapadlo tyto dvě věci propojit. A já bych chtěl vědět, zda toto propojení bude fungovat.

Ještě jednou gratulujeme k udělení Gratias Agit a přejeme mnoho úspěchů s novým nápadem a i v ostatní vaší práci.