Povídání pro měsíc listopad:

Démantové laso Lásky...

Stokrát opustím tě... bílá jako stěna tebou zrazena a podle zneuctěna ty však navzdory svým živým „Maskotům“ hledati mne budeš po sto životů...

Možná nalezneš mne až se Slunce schová až zahouká nad ledovci Sněžná Sova a v dlaních amulet s mým temným vlasem za mnou půjdeš spoután démantovým lasem...

Já však na vrcholcích kde dech se úží budu spáti v květech horských růží a v pouštích kde jen písek vzdouvá se ponesu ti Živou vodu za pasem...

Se skřítky si budu jako víla hrát... a „Vlasů Bereniky“ dotýkat se tykadélky pat Víš... pak možná ve Světě s dvěma Slunci obejmu tě a po sté vyzvu k tanci...

Krásní budem že i Andělé se otočí Divokou a volnou znovu si mne ochočíš Pak zatoužíme míti „Svatbu“... bílou parádu a já po sté zapomenu na ZRADU