Čeká vědu emigrace?

7-8 2009 Ostatní česky
obálka čísla

Český dialog se právem honosí, že jeho čtenáři patří k nejširším sociálním i vzdělanostním vrstvám, že proniká do celého světa. Kolik vzdělaných Čechoslováků muselo za totality opustit svou zemi, aby ji pak úspěšně reprezentovalo venku? Kolik starších i novodobých krajanů působí na univerzitách všech kontinentů, kolik jich předává své znalosti, kolik jich pracuje ve vědeckých laboratořích?

Skoro se začínalo zdát, že jim rodná hrouda opět poskytne zázemí a důstojné podmínky pro práci. Do vědy se investovalo, vypadalo to, že Česká republika bude chtít pěstovat svou elitu doma jako investici do budoucnosti. Omyl!

Vědou v Česku se zabývá poradní orgán vlády, tzv. Rada pro výzkum a vývoj. Její členové a zástupci badatelských subjektů se už dlouho pokoušejí vytvořit systém, jak efektivně a správně vědecké výsledky hodnotit. V dobrém úmyslu se zrodil způsob, který se však nakonec obrátil proti svému účelu a byrokratickou cestou, za pomoci zjednodušených převodů znevýhodnil ty nejkvalitnější výsledky ve prospěch snáze dostupnější kvantity. Akademici umírněně a kultivovaně apelovali, jak je způsob špatný, ani ve snu by je nenapadlo, že by se taková absurdita stala realitou. Navíc se po letech v plné síle negativně zúročila skutečnost, že si Akademie neubránila oficiální statut školitele studentů, o nějž přišla po roce 2001. I nadále totiž „zadarmo“ školí postgraduální studenty, jejichž práce vznikají v laboratořích Akademie, ale vykazují je vysoké školy. Není divu, že prostou trojčlenkou ve statistice vycházejí vědecké výsledky vysokých škol daleko levněji! To však stále ještě v českém Kocourkově nestačí: vysoké školy nemají do nákladů na výzkum započítány tzv. institucionální prostředky, tj. peníze na provoz budov, světlo, teplo, vodu...

Nicméně politická Rada pro výzkum a vývoj usoudila, že země potřebuje „dělat rychlý byznys“, a navrhla, aby Akademie věd do příštích let dostala peněz drasticky méně, protože stejně zkoumá „draze“ (viz výše). Rozhodla, že bez ohledu na mezinárodní renomé a rozjeté projekty v Akademii je třeba podpořit aplikovaný výzkum. Jako záminku použila ekonomickou krizi a pro uchlácholení přidala hraběcí radu, že přece všichni mají možnost se ucházet o evropské a mezinárodní finance. Zkrátka, když zrovna nebudou peníze, překryjí se mikroskopy hadrem, aby se na ně neprášilo, a až se zase nějaké najdou, hurá do bádání! A peníze, jimiž se vedle výzkumu platila třeba i elektřina nebo ostraha, aby někdo drahé budovy a přístroje nezničil? Tyto peníze politici nalijí do průmyslového výzkumu - v dnešním světě lobbingu a podivných praktik člověka může napadnout, že manažeři firem, jimž docházejí zdroje, tak dostali možnost velkolepě si přilepšit...

Asi lze akademikům oprávněně vytknout, že už dávno měli jednat daleko razantněji, neočekávat od současných politických představitelů noblesní jednání. Jako by se potvrdilo rčení, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly; vždyť to byli právě oni, kdo chtěli najít způsob, jak odstranit zrno od plev, jak podpořit jen excelentní vědu. Ale ruku na srdce: překvapuje vás od českých politiků, kteří v období vlastního předsednictví Radě EU klidně „shodili“ vládu, že jejich vláda stejně nezodpovědně „shazuje“ špičkovou výzkumnou instituci své vlastní země? Proč myslet na „vzdálenou“ budoucnost, když se musíme mít „dobře“ hned teď. Po nás potopa, lidské mozky se zatím nedají obchodovat, tak ať si táhnou, kde jim pšenka pokvete! Vyžeňme si ty chytré - vždyť na to jsme koneckonců zvyklí, to už tady přece bylo. A jak nejsnáze zlikvidovat příliš chytré? Postavme je proti sobě, ať se poperou mezi sebou, nejdřív Akademie s vysokými školami - že jsou na jedné lodi zjistí, až už bude pozdě. A kouzlo nechtěného? Z politického můstku není vidět, že se na stejné lodi plaví i výzkum aplikovaný. Jak dlouho vydrží bez onoho „nevýnosného“ základu?

Čím dál silněji mi novodobí manažeři s naučenými, nic neříkajícími slovními obraty, popsanými tabulemi, grafy a hesly (papír snese všechno) připomínají doby ne tak dávno minulé... Pětiletky a brigády kapitalistické práce už klepou na dveře! A až se zjistí, že cesta nebyla správná, pokrčí jen rameny: Inu, takhle to v Česku chodí...

Instituty podobné naší Akademii věd existují všude ve světě. Všeobecně jsou to instituce vážené a vlády jejich zemí vědí, že je nutno si je pěstovat a podporovat. Pozadu není ani Česká republika - také ona má svou Akademii - zatím.

Vážení a milí čtenáři, pokud jste dočetli až sem a považujete Akademii věd České republiky stejně jako univerzity za národní kulturní dědictví, hodné ochrany, špičkovou vědu a péči o nové generace studentů za intelektuální bohatství, jestliže ne chcete, aby se čeští vědci museli rozutéct do světa, čímž bychom přišli o nejlepší mozky, podpořte Akademii na: http://ohrozeni.avcr.cz

Ještě není pozdě, aby vědci zřetelně vymezili postavení Akademie, vyzdvihli její nevyčíslitelné intelektuální, kulturní i mravní hodnoty. Ještě je šance, abyste i vy v zahraničí znovu pomohli budoucnosti a rozvoji „své“ země.

Více informací, přehledy článků, diskuzi a další najdete na webových stránkách http://abicko.avcr.cz nebo http://www.avcr.cz.

Marina Hužvárová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012