Bronislava Volková, Clarice Cloutier Up the Devil Back | Po hobeti iábla

Nakladatelství SLAVICA v Bloomingtonu (Indiana, USA) vydalo rozsáhlou antologii české poezie 20. století. Je to nádherné počtení i pro ty, kteří už moc česky neumějí a jejich dominantním jazykem je angličtina. Protože zde si vychutnají rytmus i vůni českých slov a mohou srovnávat...

Každý ze vzpomínaných básníků a básnířek má v knize svůj černobílý stylizovaný portrét a velmi fundovaný portrét verbální. Autorky psaly ve školních třídách, kde učily českou literaturu. Psaly při svých cestách po České republice, skláněly se nad texty u stolků s hrnečky kávy... Vymezit podobu knihy totiž nebylo lehké – jako není lehká práce tvůrce budoucí zahrady na rozsáhlé louce.

Pracovaly s texty 65 autorů, kteří skutečně reprezentují svět české literatury 20. století. Ti reagovali na zmar, zaviněný dvěma světovými válkami i zpochybnění stálých pravd, které měnil rozvoj vědy a techniky. S bolestí zaznamenávali zničení hodnoty lidských vztahů a rodiny. Každý po svém- se slzami, s ironií, vztekem i nostalgií. Někteří autoři prolétli českou literaturou jako létavice (Jiří Wolker a Karel Hlaváček), naopak například Jaroslav Seifert se dožil nejen totálního ignorování od bolševických vládců, ale také jako jediný Čech Nobelovy ceny za literaturu. Autorky neopomněly ani básníky, kteří prudce reagovali na zpustlost české společnosti za komunismu (např. Egon Bondy a Ivan Martin Jirous-Magor) a byli ikonami undergraundové kultury.

Začněte číst verši Antonína Sovy a dočtěte až k veršům Martina Reinera. Čtěte, protože před vámi se objeví hostina slov, která básník stvořil a překladatelka s úctou nabízí udivené mysli. A zkuste si je číst nahlas, například verše Bohuslava Reynka:

BOŽE MŮJ, hořím nadějí,
že věci, které se nedějí,
se stanou...

MY,GOD, with hope I burn
for things seemingly spurned
to be realized...