Krakovec a Mistr Jan

Je léto a prodloužený víkend před námi. I letní dny samy o sobě se zdají prodloužené, noci zas krátké a to vše nás láká do přírody, na sluníčko i pod hvězdné nebe. Přinutímeli se uvědomit si, proč je právě 6. červenec svátkem, vzpomeneme si na učebnicové datum, kdy byl pro svoji pravdu upálen kazatel Mistr Jan Hus. Letos je to právě 590 let, kdy se tak na koncilu v Kostnici stalo. Chceme-li si užít volných dnů naplno a spojit třeba turistiku či sport i s trochou poznání, můžeme plánovaný výlet zacílit na hrad Krakovec. Tady Mistr Jan pobýval v posledních dnech, než se vydal na svou obhajobu pravdy do Kostnice. Jako každoročně, probíhají i letos na Krakovci po celé tři dny 4.–6. 7. zajímavé akce, okolí hradu zase nabízí možnosti výletů na kolech či pěšky nádhernou přírodou.

Něco málo zeměpisu a historie

Hrad Krakovec najdete na jihozápad od Prahy, autem jste tam z jejího okraje za hodinku a kousek. Vydejte se směrem na Rakovník, který jako královské město s několika velice krásnými středověkými stavbami v centru také stojí za prohlídku. Za dalších 15 km odtud jsme u cíle. Hrad Krakovec byl vystavěn kolem roku 1383 pro předního muže královského dvora, oblíbence Václava IV. a purkrabího hradu Křivoklát, Jíru z Roztok. Jak říká dnešní kastelán, nepředstavuje Krakovec typický nepohodlný středověký hrad. Na svou dobu byl neobyčejně komfortní, výstavný, jeho architektura byla mimořádná. Byl v 16. století renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Teprve po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dodnes je však patrná jeho dřívější krása a velkolepost. Hrad stojí na nevysokém skalnatém ostrohu, z krajiny sice nevystupuje, ale i tak zde tvoří významnou dominantu. Obklopen hlubokým hradním příkopem stráží miniaturní malebnou vísku stejného jména. Hrad i vesnička leží na okraji širokého pásu lesů kolem řeky Berounky, nad potokem Javornicí, nádherná krajina přímo vyzývá k pěšímu či cyklistickému prozkoumání.

Pobyt Mistra Jana

Husův pobyt na Krakovci se datuje do roku 1414. V létě Hus přijal pozvání člena korunní rady Lefla z Lažan a zůstal zde až do 11. října, kdy se vydal na svou poslední pouť na kostnický koncil. Už od roku 1413 byl v papežské klatbě kvůli svým svobodomyslným kázáním o prohřešcích církve a hledání čisté pravdy. Nemohl pobývat v Praze a pobyt na Krakovci byl vlastně jakýmsi vyhnanstvím. Kázal zde však lidu a psal dál. Tyto dny se zapsaly do zdejší historie a místní tu ctí Mistrovu památku. Zdá se, že genius loci Husova pobytu je patrný stále. Zejména od doby vzniku Československé církve husitské v roce 1920 a v době 1. republiky sem začaly směřovat každoročně ve výroční dny poutníci, konala se vzpomínková kázání, výlety pořádali i sokolové.

Vzpomínka civilně dnešní – 2009

Co na Krakovci plánují letos? Jako vždy se organizačně podílí jak obec, tak hrad. Podle informací dlouholetého obětavého kastelána, pana Sobka, a starosty obce pana Jelínka je program následovný:

4. 7. sobota – odpoledne na hradě zahraje vokálně instrumentální soubor dobové hudby, Ludus Musicus (15 hod.). Navečer proběhne civilní vzpomínka na Mistra Jana Husa v místě Pod políčkem a bude následovat divadelní představení pohádky o Šípkové Růžence tamtéž (20,30 hod.)

5. 7. neděle bude na hradě bohoslužba Církve československé husitské (14.30 hod.) a pak koncert Josefa Fouska (17.00), a v místní restauraci U hradu i taneční puťová zábava.

6. 7. pondělí – by měly proběhnout v odpoledních hodinách dvě divadelní pohádky Královské šekspírtovské putující divadelní společnosti Orfeus.

Všechno, co krakovští během svátečních dnů připravují, jsou akce neformálního charakteru. Jedno ale mají společné. Poklidnější atmosféru umocněnou nádherou přírody, prodchnutou morální výzvou Mistra Jana, jehož slova jakoby se vznášela nad hradem. „...také prosím, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a každému pravdy přáli...“ (z Husova listu na rozloučenou).

Po občerstvení ducha přijde čas i na tělo

Prohlídka hradu či účast na některém z programů může být zakončena posezením ve zdejší jediné, zato však stylově venkovské a skromné hospůdce hned naproti hradu. A po osvěžení už jen rozbalit mapu a sundat kola se střechy auta nebo se vydat po vlastních. Kam? Podle zurčícího potoka Javornice hlubokým a malebným údolím k řece Berounce, kolem starého mlýna. Cesta zpestřená častým přeskakováním potoka či přenášením kol přes něj vyústí u řeky ve Zvíkovci.

Dalšími výletními cíli v okolí můžou být hradisko Deliba (cca 3.5 km) nebo zaniklý hrad Angerbach u rybníka pod obcí Kožlany, asi 10km. V Kožlanech se narodil prezident Dr. Edvard Beneš, v jeho rodném domě naleznete muzeum. Kdo chce zamířit ještě dále, může si v mapě najít hrady Žebrák a Točník (15 km) nebo při řece Berounce zbytky ruin hradu Libštejn či vysoko na kopci čnícího hradu Krašov. Nebo zůstat u Berounky a užít si koupání a sluníčka. V tomto krásném kraji, dobře dosažitelném z Prahy, je tedy z čeho vybírat.