Ludmila Lojdová - Když mám v duši smog

Když mám v duši smog a nadupaná deprese si navléká boxerské rukavice, aby mě už už porazila v ringu života, utíkám se, co mi mozek stačí, do let, která moje dcery Kateřina a Barbara ozářily jako dvě sluníčka. Sluníčka si tenkrát vytvářela svůj vlastní svět a já jsem do něj, i když pravda zaslouženě, dostala pozvánku.

V tom jejich světě se totiž „kulaly balónky a olouci dělali vleků“ (kutálely balónky a holoubci dělali vrků), zjara tam kvetly žluté „péťáklíče“, na lukách a v záhonech „kulipánové“. V lesích rostly jedovaté „mochulky“ místo muchomůrek a na jívách pučely „zajíčky“ místo kočiček. „Blejbloudi“ se tu proháněli i tříhrbí, babičky tam vařily víno z „benzinek“. Vajíčka neměla skořápky, ale „křoupky“, maminky nežehlily, ale „opalovaly prádlo“ a měly „struháče“ místo struhadel. Chodily do „koupidla“ kupovat „škabety a tunďáky“, což v naší řeči znamená špagety a tuňáky. Čápům narostly místo zobáků „klapovice“ a platila v tom světě představa, že „konvují- li“ se kameny, (nebo-li zalévají), pak porostou.

Rybičky plavaly ve vodě „hlasitej nebo zpívavej“, přičemž hlasitá byla splav a zpívavá potůček. Tátovi se tu říkalo někdy „druhej mami“, zametalo se „metaníčkem“ a pro štěstí tu chrochtala růžová „psasátka“. Místo šišek rostly na stromech „okurky pro veverky“ a rozpálená kamna byla „kamna kopřivový“.

I věci byly živé a daly se oslovovat: „Ahoj, domečku! Pápá, vodo!“ Na čmeláky se tu volalo: „Pocem, brundo!“ Obdiv si zasloužil i „ezkej řebík“.

Děti tam „řízovaly“ nožem, „bruslovaly“ a místo bačkor si obouvaly „boškule“. Krávě se říkalo „konýček“ a psovi „hafák“.

Mnoho se také uvažovalo. Babičky si braly náušnice, aby jim nebyla „zima na ušička“ a nad talířem s klobásou se mudrovalo: „Jelipak je ten klobás zabitej?“ Děti občas „vyskakovaly dolů“ a se stromu padaly jako hrušky z jabloně.

Stačila chvilička a vzpomínka zapůsobila. Místo ringu čerstvě zelený trávník. Kvetou na něm sněženky, bledule, krokusy a „péťaklíče“. „Kulipánové“ pokvetou coby dup. Vzduch začal vonět příslibem pohody.

Tak tedy, díky, holky moje! Pozvánku s iniciálami K + B si schovám. Kdypak ji asi zas budu potřebovat?