Cesta do hlubin města - 12 nej... objevů pražské archeologie

Těžko lze nalézt pro tento článek výstižnější titulek, než ocitovat přesný název výstavy, která byla nedávno zahájena v Muzeu hlavního města Prahy. Je stěžejním projektem muzea v letošním roce a rozhodně stojí za prohlédnutí. Více než dvě století archeologických výzkumů v Praze, velkoměstě s tak bohatou historií a na křižovatce Evropy, přinesly obrovské množství cenných objevů, ale jen málo příležitostí představit je veřejnosti. Výstava je proto velmi zdařilou pozvánkou archeologů do hlubin času v našem městě. Nemusíte se obávat nudných vitrin s nudnými popisky. Výsledkem práce týmu odborníků je živá, pestrá, interaktivní expozice, která okamžitě zaujme celkovou atmosférou i jednotlivými nápady, jak archeologické nálezy a informace o nich představit co nejpřitažlivěji.

Archeologické muzeum?

Takové zatím Praha nemá. Jedno soukromé existovalo sice už před válkou na Hanspaulce, ale od té doby se mnoho změnilo – a hlavně významných archeologických nálezů v Praze geometrickou řadou přibývá tím, jak se ve městě zejména v posledních 20 letech hekticky staví. Záchraně archeologických památek se věnuje více než deset institucí. Významné nálezy by dokázaly naplnit celou budovu Muzea hl. m. Prahy, ale tato výstava se musela spokojit s jeho pravou částí 1. patra. I z toho vyplývá potřeba takové samostatné instituce, o jejíž vznik odborníci usilují. Pojďme se však již podívat na výsledky jejich práce.

Pražský hrad v dávnověku

Prolog výstavy je věnován Pražskému hradu, který je prvořadou a zároveň i nejdéle systematicky zkoumanou archeologickou lokalitou nejen v Praze, ale i v České republice. S průzkumem se započalo již v roce 1925, což dokládá zajímavá, během povodní zachráněná dobová fotografie. Místa nejzajímavějších nálezů nám ukáže interaktivní světelná mapa. Mezi ty nej... patří například špička mamutího klu. Potkat tak jejího nositele na hradním nádvoří! Kamera nás zavede i do tajemných prostor pod třetím nádvořím.

Kde se v Praze kopne...

míněno do země, něco se najde. Stěžejní část výstavy zaujímá proto dvanáct nejzajímavějších archeologických objevů z poslední doby. Doslova poklady skrývají také středověké studně. A tak si můžeme prohlédnout mohutné bronzové šperky z keltských hrobů Na Slupi (švartnové náramky) nebo obdivuhodně krásné skleněné poháry a keramické nádoby z germánského pohřebiště z 5. stol na Zličíně, z doby stěhování národů. Také se dozvíme, že v Liboci působil ve starší době železné šaman a můžeme nahlédnout do jeho chaty.

Vystaveny jsou i unikátní dlaždice s vyobrazením bájných gryfů z rotundy Sv. Václava, jejíž základy byly teprve nedávno objeveny při rekonstrukci budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malé Straně. Také zde byly objeveny zbytky dřevem zpevněné cesty v místě dnešní Mostecké ulice. Seznámit se můžeme i s nejčerstvějšími poznatky z výzkumu Karlova i Juditina mostu. A také s prací mnoha řemeslníků – třeba i z našeho sousedství. Tak třeba v Truhlářské ulici v 15. století sídlil hrnčíř, na Národní 37 zase přezkář a v Jungmannově ulici měli své dílny po staletí zvonaři.

Otázky

Procházíme zšeřelými prostorami sálů s nasvícenými vitrinami. Dřevěná palisáda vyvolává pocit, že jsme se ocitli v dávnověku. Sledujeme na monitoru odkrývání hrobu s kosterními pozůstatky dávného spolusouseda. Na interaktivní mapě Prahy si vyhledáme oblast, kde bydlíme, a zjistíme, co zajímavého zde archeologové zaznamenali. Seznamujeme se s předměty, jichž se dotýkaly ruce středověkých řemeslníků i obyvatel Prahy z věků ještě dávnějších, obdivujeme jejich zručnost. Napadá nás: jak se asi do studny dostala ta malá dětská kožená botička?

Kasárna Jiřího z Poděbrad – dnes Palladium

Obrovský výzkum na 2 ha plochy probíhal po tři roky na ploše bývalých kasáren u Náměstí Republiky. I zde muselo ustoupit přestavbě devět století architektury. Význam tohoto místa a nálezů z něj je pro další poznání dějin města obrovský. Právě současná výstava je první příležitostí, kde se s nimi může veřejnost podrobněji seznámit.

Právě na příkladu výzkumů typu, kdy je archeologická lokalita nenávratně porušena a není možné se k ní vrátit, lze poukázat na největší dilema současné archeologie. Stěžejní bývá zodpovědnost investora. Stále u nás totiž platí, že vlastník pozemku odpovídá i za archeologický výzkum. Archeologie je díky převratným metodám výzkumu velmi rychle se vyvíjející vědecký obor. Se zánikem lokality však ztrácí možnost budoucího výzkumu metodami příštích desetiletí. I kvůli tomu, aby si nejširší veřejnost uvědomila tyto souvislosti, je dobře, že vznikla takto dobře připravená výstava.

Autoři výstavy: Miroslava Šmolíková (Muzeum hl. m. Prahy) – je zároveň i komisařkou výstavy, Jaroslav Podliska a Jan Havrda (NPÚ) ve spolupráci s odborníky z pražských archeologických institucí.

Architektonické řešení: Miloslav Čejka, Karel Lapka – architektonický ateliér Studio FAM

Grafické řešení: Jiří Sušanka
Výstava trvá do 10. ledna 2010