Osobnosti ČSÚZ – prof. Antonín MĚŠŤAN

Koncem května si členové Československého ústavu zahraničního zavzpomínali na mimořádného člověka, který s ČSÚZ spojil část svého života – profesora Antonína Měšťana DrSc.

Nechce se věřit, že 30. května uplynulo již pět let ode dne, kdy náš přítel Antonín Měšťan navždy odešel. Bylo mu tehdy pouhých 73 let, když podlehl dlouhé a těžké nemoci, se kterou statečně bojoval. Byl to zanícený slavista, překladatel z polštiny, literární historik, vědecký pracovník Slovanského ústavu v Praze, který od roku 1966 do roku 1995 působil na univerzitě v německém Freiburgu, nejprve jako lektor češtiny a polštiny, pak jako profesor. Dva roky přednášel zároveň na univerzitě v Heidelbergu a v roce 1974 také na Státní Massachussetské univerzitě v USA. Po roce 1989 žil střídavě ve Freiburgu a v Praze, kde v 90. letech vedl Slovanský ústav Akademie věd ČR. Od roku 1991 byl členem Československého ústavu zahraničního a v posledních šesti letech svého života jeho místopředsedou.

Po dobu pěti desetiletí uveřejňoval prof. Antonín Měšťan v německých, polských, anglických, maďarských a amerických odborných časopisech své příspěvky k českým literárním dějinám. Dlouho řídil časopis pro slovanská studia „Germanoslavica“. Publikoval přes 700 prací, z nichž za zvláštní připomenutí stojí „Dějiny české literatury 1785–1985“ a sborník drobných textů „Česká literatura mezi Němci a Slovany“, který vydalo nakladatelství Academia v roce 2002.

Od konce roku 1968 žil ve Freiburgu v emigraci na protest proti potlačení „pražského jara“ srpnovým vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Byl členem mnoha institucí, společností a rad, např. Exilového i Českého Penklubu, Svazu československých spisovatelů, Československé společnosti pro vědy a umění se sídlem v USA, spolupracoval v Radiem Svobodná Evropa, kde používal pseudonym Karel Klatovský.

S Československým ústavem zahraničním byl profesor Měšťan v častém telefonickém kontaktu od konce roku 1989. Konzultovali jsme s ním možnosti spolupráce s krajanskými spolky v Německu. Vybavujeme si jeho první návštěvu v sídle ČSÚZ v Praze začátkem července 1991. Tehdy přišel podepsat členskou přihlášku. Přinesli jsme mu tu pro zahraniční členy. Pan profesor ji ale odmítl a požádal o jinou. „Teď už nechci být zahraniční, ale domácí člen,“ odůvodnil své odmítnutí a podepsal přihlášku pro domácí členy.

Ve Freiburgu v Německu či ve Švýcarsku byl velkým propagátorem letních kurzů českého jazyka, které každoročně v červenci ČSÚZ pořádá a získával pro ně studenty.

Vzpomínáme si jak jako host jedné z řady besed, které ČSÚZ pravidelně pořádá s významnými osobnostmi, vyprávěl 29. června 1994 o exilových tvůrcích české literatury a literární vědy, o jejich životě a podmínkách, v nichž pracovali. Byla to jedna z besed, které vzbudily mimořádný zájem. Zajímavé postřehy o českých spisovatelích a vědcích v exilu a o českém exilovém životě si ostatně můžeme přečíst i dnes ve sborníku „Emigrace a exil jako způsob života“ (2001). Své zkušenosti měl možnost uplatnit mimo jiné i jako člen grémia poradců ministra zahraničních věcí ČR.

Moudré a přínosné působení prof. Antonína Měšťana prakticky ve všech institucích, s nimiž spolupracoval, bylo oceněno řadou uznání ať už nejvyšším polským státním vyznamenáním Polonia Restituta, německým Spolkovým záslužným křížem, českou medailí Za zásluhy, či Medailí Jana Evangelisty Purkyně ČSAV. Československý ústav zahraniční udělil prof. Měšťanovi v roce 2000 Čestné uznání za dlouholetou a obětavou činnost ve prospěch ČSÚZ a krajanů v zahraničí.