Na slovíčko s JUDr. Janem Šulou aneb co chce Česká strana národně sociální

    Jste předsedou strany, která má docela slavnou historii...
    - Ano, je to tak. Teď slavíme - 3. dubna - 105 let od založení této strany. Je to vlastně druhá nejstarší politická strana, která vznikla odštěpením národního křídla v r. 1897 od tehdejší sociální demokracie a za 1. republiky to byla jedna z nejmocnějších politických stran. Byla v ní činná řada osobností jako Klofáč, Eduard Beneš, Milada Horáková. Za 1. republiky to byla skutečně vládnoucí strana a zřejmě vládla dobře s ohledem na to, jak se dařilo. Po roce 1948 to byla strana, která to nejvíc odnesla. Měla nejvíce zat-čených a popravených, více jak 10.000 jejích funkcionářů skončilo ve vězeních, nejznámější byla poprava Milady Horákové jako poslankyně národně socialistické strany.
    V dobách komunismu strana přežívala, díky zrádcům, kteří se připojili k národní frontě a po roce 1990 se různými peripetiemi obnovila činnost strany a právě ty peripetie způsobily pokles její politické prestiže. Ale myslím si, že od roku 1998, kdy jsme pracovali na znovuuvedení této strany do parlamentu a do politiky, je to strana, která už zase stojí na pevném programovém základě.
    Jaký je?
    - Ty dvě dominanty našeho programu, národní i sociální stránka, jsou velmi dobře propracované s ohledem na moderní potřeby, t.zn. na současnost světa, na globalizační a integrační procesy v Evropě. Hlásíme se k liberální ekonomice, v sociální oblasti máme poměrně silný akcent na to, aby lidé byli motivováni k práci, nikoliv motivováni k využívání sociálního systému a peněz, tzn. nejsme ta strana, která by rozdávala peníze, jsme stranou, která má ve svém projektu motivaci k práci.
    A ta národní stránka?
    - Národní stránka je poměrně složitý problém s ohledem na současnost a integrační procesy. My se domníváme (když to vztáhnu pouze k integračním procesům evropským), že v zásadě není jiné cesty než integrace v Evropě, ale integrace by měla probíhat především na poli občanském, a ekonomickém, nikoliv na bázi národnostní a kulturní. Myslím si, že neexistuje žádný evropský národ, že existují národy v Evropě a že právě ta historie, těch 2000 let křesťanství, tedy vlastně křesťansko-židovské kultury, která vytvořila Evropu, vytvořila společný základ a výrazné národní odlišnosti kulturní a vývojové. Myslím, že to dává Evropě obrovskou sílu. Právě rozdílnost povah, kultury, zvyklostí. Toto rušit v jakémsi integračním procesu Evropy by byl hluboký omyl a chyba.
    Takže ekonomická integrace ano, politická integrace do jisté míry ano, my jsme spíše zastánci konfederačního přístupu, t.zn. s vyšším vlivem na politiku jednotlivých států a jsme proti tomu, aby Česká republika připustila nějaké své druhořadé postavení v Evropě.
    Smyslem naší národně-sociální politiky je vytvoření vlastního ekonomického prostředí.. Vzhledem ke globalizaci ekonomiky a k rostoucí vládě nadnárodních společností, je kromě toho, že je potřeba přijmout realitu, je také třeba vytvářet vlastní ekonomickou infrastrukturu. Výkyvy v globální ekonomice jsou velmi dramatické, když se něco stane, a stát se může, občané musejí přežít navzdory tomu. Proto si myslíme, že je třeba podporovat živnostenský sektor a malé a střední podnikání, které tady zůstane, když např. Carrefour a Meinl odejdou. Musejí tu být lidé, kteří dokážou potraviny vyrobit, zpracovat a prodat. Jsme výrazně zaměřeni na střední stav, na lidi, kteří jsou kvalifikovaní pracovníci, ať už sami vlastní, podnikají, nebo jsou kvalifikovaní zaměstnanci.
    Vy máte také ve svém programu podporu vzdělávání...
    - Ano, považujeme to za velmi důležité. Ve vzdělání je kontinuita historicko-kulturní. Vzdělání je jednou z našich priorit a myslíme si, že Česká republika je "podvzdělaná" a potřebuje výrazným způsobem posílit sektor vzdělávání. Musíme si uvědomit, že konkurenceschopní budeme, jak individuálně tak jako společnost pouze tehdy, když úroveň vzdělání v České republice půjde výrazně nahoru. A to souvisí s jakousi sounáležitostí a loaylitou k vlastnímu národu a k republice.
    Jak se stavíte ke globalizaci?
    - To je třetí oblast našeho zájmu. Je to ochrana před negativními vlivy globalizace, ochrana před nelegální imigrací, ochrana pracovního trhu před nelegálními zaměstnanci, zejména z východu a před pronikáním zločinnosti z východu. Je tu na 250 000 nelegálně přítomných cizinců, o nichž málo víme co dělají, jen tušíme, že se zde věnují prodeji drog, vydírání, nájemným vraždám. Chceme zamezit těmto nezákonnostem.
    Řada osobností, které byly činné v prvorepublikové podobě vaší strany, musela pod hrozbou vězení či přímo popravy utéct do zahraničí, z nichž mnozí dlouhá léta působili jaksi z dálky na vrácení demokracie do Česka. Jaký je váš vztah k zahraničním Čechům?
    - Jsme strana, která od začátku myslí na krajany. Paní poslankyně Machatá předkládala v parlamentu již před třemi lety návrh zákona o volebním právu našich občanů žijících v zahraničí. Tenkrát bohužel nebyl politický zájem zákon přijmout. Pak se postupně rozhoupaly i ostatní politické strany. Myslím však, že zákon, který z jejich dílny vyšel, je velmi špatný a že velmi omezuje naše krajany v cizině v tom praktickém výkonu volebního práva. Že je to taková ta česká varianta aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Oni mohou volit, ale prakticky ne, protože by museli jet tisíce kilometrů. My to považujeme v podstatě za podvod na našich krajanech.
    Co se týče restitucí, jsme stranou, která primárně ctí vlastnictví a právo občana vlastnit. Domníváme se, že stále platí ,,co bylo ukradeno má být vráceno", ať to stojí stát co to stojí. My jsme tady dokázali jako stát prohospodařit a prošustrovat na pět set miliard korun a přitom jsme nedokázali za řádově stovky milionů vrátit majetek našim krajanům. Já si myslím, že to je jakési pokračování komunismu jinou formou a že je vidět nakolik v těch našich politicích, ať už v ODS či v ČSSD je zakořeněná xenofobie vůči našim zahraničním občanům, xenofobie proti normálně se chovajícím lidem, kteří by sem do České republiky přinesli standardní způsoby podnikání a chování. My se chceme vrátit k diskusi o restitucích, chceme znovu tuto otázku otevřít a pokusit se posunout tuto záležitost, aby lidé byli odškodněni.
    Další věc je, že v naší republice je špatně nastavená politika investiční. My bychom rádi udělali, nebojím se to říci, určitý protekcionismus pro české podnikatele a to jak pro české podnikatele tuzemské tak pro české podnikatele v zahraničí. Tady se nabízejí velmi výhodné daňové podmínky nadnárodním a zahraničním společnostem, daňové prázdniny, investiční pobídky, a přitom naši podnikatelé tyto možnosti nedostanou. My bychom minimálně zrovnoprávnili jejich postavení a rádi bychom vytvořili i ony investiční pobídky a určité změkčení právě pro zahraniční Čechy, kteří se rozhodnou investovat a vlastnit a podnikat v České republice. Oni sem přinesou jednak to, co očekáváme, tj. kapitál, ale také pocit sounáležitosti s naší republikou, který žádný cizí kapitál nemá a rozhoduje se výhradně na základě komerčních a ekonomických ukazatelů, zatímco český podnikatel ať už je z Vancouveru nebo z USA nebo z Austrálie, ve svém rozhodování bude mít ještě kousek sounáležitost s Českou republikou. A to bychom chtěli výrazně podpořit.
    Děkuji za rozhovor.