Židé na Podkarpatsku

Obsah útlé brožurky vydané česky s tímto názvem v Užhorodu, tvoří výňatek hesla „Židé“ z Encyklopedie Rusínské historie a kultury, která vyšla v roce 2005 v Torontu. Uvádí se v ní mj., že na historické území Podkarpatské Rusi začali Židé přicházet ve větším počtu v druhé polovině 18. století, kdy tu nalézali útočiště před nestabilitou v oblastech na sever od Karpat a hlavně před pogromy na Ukrajině. Přesto podle posledního sčítání lidu z roku 2001 se na dnešní Zakarpatské Ukrajině, bývalé Podkarpatské Rusi, hlásilo k židovské národnosti pouze 565 osob – o šedesát let dříve statistiky uvádějí počet 116 tisíc! Zhruba dvě třetiny Židů tehdy žily na venkově jako rolníci, pastevci, povozníci či řemeslníci; městem s největší židovskou komunitou a jejím kulturním i duchovním centrem bylo od druhé světové války Mukačevo. Většina podkarpatských Židů zahynula po masových deportacích z května a června 1944 v plynových komorách v Osvětimi. Z těch, kdo přežili holocaust, odešla podstatná část po skončení války hlavně do západní Evropy, USA a Izraele.
-jn-Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad