Národní Muzeum - 190 let

„Národní muzeum bude obsahovati všeho, což v národní literatuře a k národní produkci náleží, jakož i přehlédnutí toho všeho, co ve vlasti přirozeně neb lidskou pilností způsobeno.“ Takto široce specifikoval úkol nově založené instituce ve svém provolání „Vlastencům umění milovným“ 15. dubna 1818 hrabě František z Kolowrat, nejvyšší purkrabí. Spolu se skupinou vlasteneckých šlechticů sepsal tuto výzvu k budování instituce, která měla upevnit probouzející se národní uvědomění Čechů.

Instituce pod názvem České muzeum vystavovala své sbírky nejprve v sále kláštera u sv. Jakuba, ale i v soukromých bytech zakladatelů. V květnu 1824 byla zpřístupněna veřejnosti první muzejní expozice ve Šternberském paláci na Hradčanech. Pak muzeum získalo dnes již neexistující Nostický palác na Příkopech, který byl jeho první samostatnou budovou. Na tomto místě dnes stojí budova Živnostenské banky. Až 18. května 1891 byla slavně otevřena nová budova Muzea Království českého na Václavském náměstí, v níž sídlí muzeum dodnes. Svým umístěním se stala svědkem řady historických událostí. Jako jeden ze symbolů české státnosti si proto budova odnesla i šrámy po střelbě sovětských vojsk v roce 1968. Její odříznutí magistrálou od zbytku města i sochy sv. Václava bylo v éře totality více než nešťastné. Přesto byla a je vnímána stále jako místo, které reprezentuje českou státnost i kulturu, což naplňuje nádhernou a symbolizující výzdobou a také stále působivým Panteonem se sochami českých osobností.

Dnešek a zítřek

Obrovská instituce, v niž se Národní muzeum během let vyvinulo, má také obrovské úkoly. Zdaleka nespočívají jen v shromažďování a vystavování sbírek, ale i v práci vědecké. Reprezentativními výstavami (Voda a život, Zlaté časy médií, Lovci mamutů a další), které se zejména v posledních několika letech staly skutečnými událostmi a zařadily se svým charakterem do moderního proudu, dokázalo Národní muzeum přesvědčit, že umí komunikovat s veřejností, s mládeží, a že umí oslovit i zahraniční návštěvníky Prahy. Doslova návštěvnické rekordy trhala i výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, úspěšné jsou i probíhající Stopy lidí.

Nyní však čeká instituci náročný úkol jiného druhu – a to za provozu zajistit přestěhování sbírek, archivů i knihovny z hlavní budovy do vedlejší budovy bývalého Federálního shromáždění, přidělené NM vládou. V letech 2011 až 2015 má totiž propuknout generální rekonstrukce historické budovy, která je již dlouho v havarijním stavu. Josef Šulc ji kdysi bohužel projektoval tak, že ač je skvostem pražské architektury, již v roce 1912 potřebám rozvíjející se instituce nevyhovovala. Plánům na přístavbu tehdy zabránila I. světová válka.

Dnes, doufejme, vytvoření uceleného muzejního komplexu historické a moderní budovy, který vznikne po rekonstrukci jejich propojením pomocí podzemního tunelu, nebude nic bránit.

Horní část Václavského náměstí by se navíc měla radikálně změnit a zklidnit i plánovaným přesunutím magistrály pod zem. V novém muzejním komplexu, již snadno přístupném, vznikne tedy moderní návštěvnický a technologický celek s rozsáhlými výstavními prostorami, zázemím pro práci se školami, s promítacími a přednáškovými sály, muzejními obchody i restaurací a kavárnami.

Vedení NM potvrdilo, že na naplnění tohoto plánu se již nyní intenzivně pracuje, v příštím roce bude vypsáno výběrové řízení na projektanta rekonstrukce, pracuje se na podobě budoucích expozic, připravuje se převzetí budovy Federálního shromáždění.

Muzeum pro každého

V hlavní historické budově najdeme kromě aktuální výstavy především rozsáhlé sbírky Přírodovědeckého muzea, již v 19. století dokonce jedny z nejrozsáhlejších na světě. Expozice mohou bohužel představit jen zlomek z mnoha milionů sbírkových předmětů. Mezi cenné rarity patří například obrovská sbírka geologa Joachima Barranda, kterou muzeu sám věnoval, a v níž se nacházejí jedny z nejstarších a nejvzácnějších zkamenělin – například celosvětově slavní trilobiti z týřovických a skryjských nalezišť (stáří kolem půl miliardy let). Mnozí z nás si vzpomenou také na svoje první setkání s velrybou – totiž spíš s její kostrou, která vévodila v přírodovědné expozici a ohromovala nás v dobách, kdy byly hranice téměř nepropustné a exotický svět tak daleko...

Málokdo ví, že součástí práce Přírodovědeckého muzea je i ornitologický výzkum prováděný kroužkovací stanicí. A ještě méně ví veřejnost o existenci moderního areálu v Horních Počernicích, který umožňuje kvalitní uložení a péči o sbírkové předměty, ale také vědeckou práci ve zdejších laboratořích a pracovnách.

Takto bychom mohli pokračovat dále a představit další složky instituce jménem Národní muzeum. Bohužel rozsah článku umožňuje již pouze je vyjmenovat. Jejich aktivitám se věnujeme na našich stránkách rádi vždy, když je k tomu konkrétní příležitost, jako například v minulém čísle, které představilo Muzeum hudby v Karmelitské ulici. Na Betlémském náměstí pak najdeme Náprstkovo muzeum, věnující se asijským, africkým a americkým kulturám, součástí Historického muzea je i Musaion – národopisná expozice v letohrádku Kinských na Smíchově. Každá z těchto složek spravuje ještě další externí expozice, některé jsou i mimo Prahu, například poslední z otevřených expozic, Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích.

Tímto směrem, tedy rozšiřováním nových expozic i v dalších regionech republiky, chce jít instituce i v budoucnu. Nabídka je již dnes velice pestrá a každý z nás si dle zájmu může jak v Praze, tak při své tuzemské dovolené najít svoji oblíbenou expozici.

Česká státnost a Republika

V říjnu bude v Národním památníku na Vítkově, který již od loňska prochází významnou rekonstrukcí, otevřena nová expozice věnovaná české a slovenské státnosti ve 20. století. Na střeše této velkolepě koncipované budovy vznikne vyhlídková terasa, panoramatická kavárna a budou se zde pořádat nejrůznější kulturní akce. Dosud málo využívaný historicky významný prostor se tak pod hlavičkou Národního muzea stane dalším atraktivním místem pro poznání, ale i pro odpočinek.

Ani Národní muzeum nemůže pominout dvě letošní významná výročí našich moderních dějin. Obě připomene významnými výstavami v hlavní budově. První přijde na řadu výstava …a přijely tanky“, věnovaná srpnovým událostem roku 1968 a po ní bude následovat stěžejní výstava letošního roku s názvem Republika. Ta provede návštěvníky všemi významnými milníky od začátku až do konce I. Československé republiky a již dnes Národní muzeum láká na velice významné exponáty, zapůjčené ze zahraničí. Jaké to budou, to se máme nechat překvapit…