Rozvadov

Místo smutné i dobrodružné, alespoň dříve – přechod domů i nazpátek. Na německé straně osvědčená poslední nákupní oáza, přesto obavy – nedošly při tom letním provozu přece jenom broskve v lískách a jiné ovoce?
To bych doma zklamala.
Se sevřeným žaludkem dojíždění na druhou stranu, jako vždy nejdřív před závorami pohled na vyvýšeninu vpravo. Čekání lidí na lidi z té druhé, pro ně nepřekročitelné strany se střídajícím se zklamáním a ulehčením. Pro samopalníky za patníkem denní rutina – měl je člověk litovat nebo zatracovat?
Otevření závor a s ním koncentrace na pocit provinilosti, nežádoucnosti, nejistoty a strachu. Žádný průšvih v dokladech? Správně zapakováno - nic nenajdou? Ale vždyť jsem vlastně nic nespáchala, chci se jenom na chvíli podívat domů. Po úspěšném průjezdu až při sjíždění zatáček dolů z Přimdy začíná dovolená. Je možné, že to seno tady jinak, „hezčeji“ voní, nebo už blbnu? Ještě aby tak rostly houby - tak je vše v pohodě.
I na zpáteční cestě jsem měla oporou dobře vychovaného a chápavého syna, když přátelé potřebovali dovézt rozmanité věci a písemnosti. P. dovedl na povel dělat spícího na polštáři vycpaném kožichem, na přání mu bylo špatně až k pozvracení, prostě byl učenlivý.
Jen jednou zklamal, když mu v botě vadil briliantový prstýnek, což oznámil v časově naprosto nevhodném okamžiku: „Mámo, to píchá.“ Ano, pojď se rychle vyčurat. Upravení boty na patřičném místě situaci změnilo a mohli jsme nasednout.
Později zmoudřel a jeho záslužná činnost měla jen jednu nevýhodu – vyžadovala podle výkonu adekvátně se zvyšující finanční odměny.
V prosinci 1989 jsem vytouženou, krátkou dovolenou nemohla realizovat. Po možnosti obdržení vstupních víz přímo na hranicích rozhodli manžel se synem, že jedou do Prahy za mne. A sice okamžitě, ještě týž večer, mráz a sníh nevadí – „buď zticha a zabal něco k jídlu“.
Narychlo vytvořená lepicí písmena ozdobila auto nápisem: Gratulujeme českému národu. Byli vybaveni.
Telefon z Rozvadova: „Mámo ty dřívější volové tady jsou teď normální. Řekli mi, co otravuji kvůli vízu, když jsem československý státní občan – nemám zdržovat, vypadnout a pokračovat. Tak pokračuju!“ Ti dva mne doma dobře zastoupili.
Rozvadov roky později...
definitivního návratu. Moje prozíravá matka to stejně věděla už léta přede mnou. Mezitím až velice zmoudřelý syn radil a organizoval, než skoro po 37 letech odstartoval stěhovací vůz.
Před celnicí jsem vyběhla ze svého auta s pečlivě připravenými zažloutlými doklady (s daty roku 1971) chtíce obhajovat vystěhované věci, které se vlastně jenom vracely nazpátek se mnou.
Řidič stěhováku byl energický: „Mámo, kde žiješ, drž hubu a jdi si zase sednout.“
Špeditérský vůz i moje nervózní auto byly promávány. Žádné přivítáni nazpět se nekonalo.
A po necelých dvou letech…
...jsem schengenský průjezd ještě osobně nestihla. Při výstraze „Nezastavujte“ asi naschvál zastavím, nedá mi to – musím přece právě zde trochu sentimentálně rekapitulovat.
Snad to nebude dopravní prohřešek.
- steigr -How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad