Expo 58 - československý sen

Letošní osmičkový rok přináší nejen výročí historická, ale i kulturní. Takovým by se dalo nazvat připomenutí doby 50 let, která uplynula od světové výstavy v Bruselu. Tehdejší Československá republika zde vzbudila mezinárodní nadšení hned v několika rovinách: celkovou vysokou úrovní své prezentace, architekturou výstavního pavilonu, okouzlujícím vynálezem zvaným Laterna Magika, ale i nad řadou vynikajících exponátů – předmětů umělecké hodnoty jako například české sklo, ale i předmětů užitných, textilu, nábytku, grafického i průmyslového designu s osobitým stylem, pro nějž se později u nás vžilo pojmenování „brusel“. A v neposlední řadě v Bruselu slavila úspěchy i česká kuchyně.

Legendární českou expozici nyní připomene výstava Bruselský sen, kterou pořádají Galerie hl. m. Prahy, Uměleckoprůmyslové museum, Moravská galerie v Brně a agentura Arbor vitae ve spolupráci s Národním technickým muzeem.

Bruselský úspěch měl velký ohlas doma, kde i díky němu započalo alespoň po kulturní stránce jisté uvolňování, které pokračovalo v 60. letech. Československý pavilon získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a byl nejoblíbenějším mezi návštěvníky, celkově získala naše republika 170 ocenění, nejvíce ze všech zemí. Na druhou stranu může být úspěch vnímán i jako vrchol komunistické „potěmkiády“, líčící nereálně idylický a poklidný život v tehdejší ČSR, kde se emancipují ženy a klíčí fenomén volného času pro nejširší vrstvy společnosti.

Výstava Bruselský sen nemá být výstavou galerijního typu, její ambice jsou vyšší. Je členěna do dvou částí, kde v první je připomenuto i dobové stalinisticko-gottwaldovské klima a protikladné ideje a atmosféra v Bruselu roku 1958. Na panelech s fotografiemi z onoho roku si prohlédneme, co dalšího se ve světě „západním“, ale především i „východním“ tehdy odehrálo a v jakých souvislostech tedy Expo vznikalo.

Velice působivý je panel se zaznamenanými otázkami návštěvníků světové výstavy a odpověďmi pověřeného činovníka v československé expozici, který komunikoval s tiskem i s veřejností. Jeho úkolem bylo vysvětlovat srozumitelně naši socialistickou realitu těm, kteří prostě nechápou, proč třeba režim neumožní svobodně odcestovat ze země a pak se zase svobodně vrátit… a mnoho jiného. Jeho demagogické odpovědi skutečně stojí za připomenutí té podivné doby.

Výtvarné řešení využívá velkoplošné reprodukce záběrů z tehdejšího pavilonu. Tím je evokováno emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků – kontrast světla a tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, které využili nezvyklým a podmanivým způsobem autoři expozice. Napříč tvůrčími spektry to byli například Adolf Hoffmeister (libreto), Josef Svoboda a František Trörster (architektonické pojetí expozic), Jiří Trnka, Jan Kotík či Zdeněk Kovář (abstraktní umělecké realizace).

Druhá část výstavy pak připomíná přelom 50. a 60. let jako období, kdy dochází k významné proměně společnosti, k rozvoji médií, zejména rozhlasového a televizního vysílání a vzniku pop kultury. Zaměřuje se tedy na životní styl doby a vystaveny jsou špičkové realizace z oblasti užitého umění i ukázky běžné produkce. Překvapit může náš dobrý známý vysavač značky Jupiter nebo soubor vkusných plastových hraček pro nejmenší, z nichž některou doma možná ještě na památku máte. Já například kočičku.

Nepominutelnou součástí letošní vzpomínky na Expo 58 je připomenutí úspěchu českých architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, autorů výstavního pavilonu a restaurace, které byly po skončení výstavy v Bruselu přemístěny do Prahy. Zatímco pavilon podlehl v roce 1991 požáru na holešovickém výstavišti, restaurace v Letenských sadech se stala obětí privatizačních spekulací a v 90. letech zchátrala do žalostného stavu. Po zdařilé rekonstrukci, jež zachovala maximum původních prvků, dnes slouží jako sídlo mezinárodní společnosti, která plánuje pro veřejnost otevřít alespoň terasu s nádherným výhledem na Prahu a v souvislosti s výstavou krátkodobě zpřístupnit i samotný objekt (31. 5. - 1. 6. a 22. - 23. 6.)

Enormní úspěch československé expozice byl dán především důmyslným vytvořením umělecky, scénáristicky, ideologicky i psychologicky propracovaného celku, míní kurátorka současné výstavy Daniela Kamerová.

To vše se snaží zmapovat nejen samotná výstava, ale i dvě obsáhlé publikace chystané nakladatelstvím Arbort Vitae a celá řada doprovodných programů od přednášek, přes pamětnická setkání, besedy, promítání až k 20minutovému multimediálnímu představení 27. 5. v Městské knihovně. Program všech doprovodných akcí najdete na www.expo58.info.

Výstava Bruselský sen – československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let proběhne ve výstavních prostorách Městské knihovny od 14. května do 21. září.