ČSÚZ - Představitelka krajanů v Chorvatsku oceněna medailí T. G. Masaryk

Jan Kasal, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předal 27. března předsedkyni Svazu Čechů v Republice Chorvatsko a ředitelce České školy J. A. Komenského v Daruvaru Lence Janotové „stříbrnou medaili T. G. Masaryk za celoživotní obětavou práci ve prospěch české menšiny v Chorvatsku a zásluhy v oblasti školství a rozvoje demokratických vztahů“. Předání se zúčastnil předseda Československého ústavu zahraničního Jaromír Šlápota a člen vedení ČSÚZ Dr. Josef Povejšil.

„Je to výraz ocenění za velké věci, které jste vykonala a ještě vykonáte,“ uvedl při předání medaile Jan Kasal. Paní Lence Janotové se díky usilovné práci, elánu a schopnosti mobilizovat ostatní podařilo výrazně zaktivizovat Svaz Čechů, který vede již víc než 20 let. „Vyznamenání chápu jako ocenění nás všech a ne jen mne. Sama jedna osoba nemůže udělat nic, pokud nemá kolem sebe schopné spolupracovníky“, zdůraznila paní Janotová při besedě, která následovala. Místopředseda Poslanecké sněmovny v rozhovoru zdůraznil, že bez klíčové osoby je každá činnost v jiných rozměrech. „Jakákoliv organizace chce člověka, který pracuje srdcem a hlavou a s příkladným nasazením“, připomněl. Po seznámení s činností Svazu Čechů v Chorvatsku řekl: „Jsem přesvědčen, že tou hlavní osobou jste Vy“.

Dvacet let v čele Svazu Čechů

Lence Janotové bylo 41 let, když se stala předsedkyní Svazu a spolupracovala s předsednictvem, kde byla většina mužů ve věku přes 60 let. Na práci Svazu měla jiné názory, než oni, ale byla jedna z těch, kdo z praxe znal kulturní činnost v Českých besedách a proto uměla s přehledem řešit vzniklé problémy. „Když jsem znala situaci, ve které jsme dřív pracovali - zchátralé budovy Besed, ze všeho vanul chlad, bylo mi jasné, že v takových podmínkách nezaujmeme žádné mladé lidi a že se musí mnoho změnit“, vzpomenula na setkání ve Sněmovně českého parlamentu. Mnozí jí nedoporučovali nový organizační přístup. Přesto se nevzdala, ačkoli ji nazývali idealistkou. Každého, kdo přišel, zapojila do práce. „Podědila jsem od svých učitelů a svých předchůdců věrnost k mateřskému jazyku a kultuře. Takové vychování se u nás přenáší z generace na generaci. Je to nepsané pravidlo, ale s ním se žije“, uvedla paní Janotová, jejíž předkové přišli do Chorvatska kácet lesy a na jejich místě obdělávat pole už v 19. století.

Krajany stmelují školy a Besedy

Z deseti tisíc Čechů žijících po celém Chorvatsku od východní hranice se Srbskem až po Rijeku u Jaderského moře je nyní 6 a půl tisíc členy Svazu Čechů v RCH, který je mluvčím celé české menšiny. Sdružují se ve 26 Českých besedách, z nichž 15 vlastní domy sloužící jako kulturní centra. „Základem veškeré naší činnosti je školství, které nám umožňuje, abychom v dětech od mala vytvářeli kladný vztah k českému jazyku, ke kultuře a připravujeme je, aby po nás jednou pokračovali ve spolkové činnosti. Pracujeme tak se všemi generacemi a česká menšina se tak stmeluje“, zdůraznila paní Janotová, která vedle dobrovolné předsednické funkce ve Svazu, je profesí ředitelkou České základní školy J. A. Komenského.

Jan Kasal se zajímal o to, jak se o krajany stará česká ambasáda. Podle Janotové každý velvyslanec vytváří dobré podmínky pro činnost Svazu. „Není to jen oficiální spolupráce, ale i přátelská podpora ve všem“, podotkla s tím, že v posledních deseti letech Česká republika prostřednictvím ministerstva zahraničí poskytla cca 55 miliónů korun na opravy budov Českých besed a přístavbu v České škole J. A. Komenského.

ČSÚZ zajistil moderní techniku

„Máme jednu z nejmodernějších škol v Chorvatsku a mnozí Chorvaté, kteří k nám jezdí na setkání učitelů nebo ředitelů, obdivují, jak je upravená a vybavená“, pochlubila se Lenka Janotová a neopomněla zdůraznit, že „v tom, aby škola byla vybavená nejmodernější technikou, významně pomáhá ČSÚZ. V Chorvatsku máme teď asi 1000 dětí podchyceno výukou českého jazyka“, informovala dále. Ve dvou osmiletých školách, které jsou zařazeny do soustavy chorvatského školství, ale podle menšinového zákona mohou vyučovat v češtině, se dnes učí 250 žáků v Daruvaru a asi 130 žáků v Končenici a další žáci mají češtinu jako výběrový jazyk. Budoucí žáci těchto škol se připravují v českých mateřských školkách, kde je nyní asi 150 dětí. A mohou také v češtině pokračovat na gymnáziu v Daruvaru, kde jsou v 1. - 4. ročníku česká oddělení. „Udržet mateřštinu v prostředí, ve kterém žijeme, je dosti náročné, takže vždycky musíme být o krok lepší, než jsou chorvatské školy“, vysvětlila paní Janotová. Ve škole Komenského děti od první třídy mají možnost se učit česky, chorvatsky a německy. Od čtvrté třídy se přidává výuka angličtiny, takže ze školy vycházejí se znalostí čtyř jazyků. Chorvatsko jim vydává do češtiny přeložené chorvatské učebnice, škola si ale vydává i své učebnice pro češtinu upravené z českých, které v originále by byly pro děti v Chorvatsku přece jen těžké.

Vzpomínalo se i na válku a na pomoc československé vlády, díky níž 1500 dětí z Daruvarska mohlo válku přečkat v rekreačních střediscích v Česku. Na náklady československé vlády tam prožily pět měsíců od září 1991.

Na závěr slíbil místopředseda Sněmovny PČR Jan Kasal, že v podpoře činnosti Svazu Čechů v RCH bude Česká republika pokračovat a popřál paní Janotové osobně, škole a Svazu další úspěchy.

Na posezení v ČSÚZ, kterého se zúčastnily i ředitelka mateřské školky v Daruvaru Božena Vargová a ředitelka České základní školy v Končenici Libuška Klubíčková-Palatinušová, se pak o další podpoře jednalo už konkrétně. Předseda ČSÚZ Jaromír Šlápota vyzval ředitelky, aby sumarizovaly své požadavky na učební pomůcky a informoval, že ČSÚZ má již nyní k dispozici přes 150 tisíc korun na nákup knih pro knihovny v Daruvaru a Končenici. Postupně zajistí ČSÚZ i vybavení pro taneční soubory, pomůcky pro školní střelecký kroužek a nové nástroje pro dechovky. Zpracovaný je také již návrh na vybudování hřiště, které by sloužilo škole, mateřské školce i veřejnosti. Závěrem Jaromír Šlápota zdůraznil, že Československý ústav zahraniční spolupracuje a chce nadále spolupracovat s těmi krajanskými spolky, které jsou schopné a aktivní, tedy tam, kde tato spolupráce má smysl a může přinést pozitivní výsledky.

Československý ústav zahraniční
Karmelitská 25, 118 31, Praha 1
E-mail: krajane@csuzkrajane.cz
Web: www.csuzkrajane.cz