Zprávy z pražské Kampy

11-12 2007 Kultura česky
obálka čísla

Vloni jsme přinesli rozhovor s paní Medou Mládkovou, žijící v USA, která v Praze ze zrekonstruovaných Sovových mlýnů na Kampě vybudovala před několika lety museum českého moderního výtvarného umění (ČD 4/2006). V jeho prostorách umístila obsáhlou sbírku obrovské hodnoty, která vznikla z několika zdrojů. Především je výsledkem dlouholeté sběratelské činnosti jejího manžela Jana a jí samé. (Dominuje vysoce cenná a ucelená kolekce děl Františka Kupky a dále obsahuje četná díla Otto Gutfreunda, Jiřího Koláře a i dalších středoevropských moderních umělců). Druhou část sbírky Musea Kampa tvoří sbírka Jiřího a Běly Kolářových obsahující řadu děl klasiků českého moderního umění, k nimž patří Josef Václav Myslbek, Luděk Marold, Josef Mařatka nebo Alfons Mucha. Kolekce obsahuje i tvorbu některých významných představitelů avantgardních směrů první poloviny 20. století (Vojtěch Preissig, Josef Čapek, František Tichý, Václav Špála a mnozí další, napři i okruh Skupiny 42, k níž Jiří Kolář patřil). Třetí součástí sbírek Musea Kampa je sbírka Jindřicha Chalupeckého, obsahující díla například Adrieny Šimotové, Evy Kmentové, Olbrama Zoubka, Karla Nepraše, Kurta Gebauera, Jiřího Anderleho a dalších výrazných umělců tvořících v současnosti nebo nedávné minulosti.

Museum Kampa se za několik málo let své existence zařadilo mezi nejnavštěvovanější kulturní instituce - a to jak Pražany, tak přijíždějícími návštěvníky z celé republiky, ale především i ze zahraničí. Je samozřejmostí, že kromě stálých sbírek, které se podle potřeby obměňují, pořádá krátkodobější výstavy a k nim často i doprovodný program, komentované prohlídky apod. Jednou z nejúspěšnějších výstav tohoto roku byla výstava děl Andyho Warhola nazvaná Disaster relics. Strhl se kvůli ní tak trochu i mediální poprask, když odbor památkové péče v Praze a někteří další začali protestovat proti vyvěšení výrazného poutače na budovu muzea, památkově chráněný objekt. Podle slov paní Mládkové však na tom, že jakákoli větší kulturní instituce nechává běžně tímto způsobem upozorňovat na aktuální výstavy či akce, není nic divného a dělají to i instituce v blízkém okolí. Poutač nezakrýval ani většinu stěny budovy ani žádné architektonicky cenné prvky. Spor kvůli poutači a povolení k němu byl jen dalším z řady byrokratických nepříjemností, ale i naschválů, s nimiž se Meda Mládková musí v Praze potýkat již od začátku rekonstrukce Sovových mlýnů. Je až s podivem, kde se v této droboučké ženě bere stále tolik energie a chuti vše překonávat. (A to ani nemluvím o následcích povodně v r. 2002, která sotva otevřené museum také postihla.) Snad síla manželova odkazu a myšlenky, že Praha a její občané - ale i celé republiky - si přese všechno zaslouží mít jednu z nejlepších sbírek moderního středoevropského umění k dispozici.

Zeptali jsme se Medy Mládkové:

Jak jste spokojená s návštěvností Muzea Kampa a konkrétně s výstavam Mondriana a Warhola?

Já jsem spokojená, nikdo neměl v té době takovou návštěvnost jako my. Na Warhola přicházely davy, přišlo 2 000 lidí za pár dnů po zahájení...

Odkud byla zapůjčena díla Andyho Warhola?

Všechno z jeho muzea v Pittsburgu. Není to jen tak nějaký Warhol, byla to vybraná díla na téma „Accidents“, z jedné periody, která se ohromně hodí na dnešek. Já jsem si totiž uvědomila, že má Warhol pravdu, když tvrdí, že dívá-li se člověk na nějaké neštěstí, za chvíli ho přestane dojímat… To množství neštěstí kolem nás otupí city. Viděla jsem včera film Warholka, který mi doplnil představu o něm. Takhle on žili, ti lidé kolem něj tehdy všichni užívali drogy, byli zničení.

Co si myslíte o Kennedym? Ptali se Andyho. On řekl: No, byl výborný prezident, mladý, krásný, šikovný, ale když ho zavraždili, tak mi to bylo jedno…

Ten cynismus je dneska tady - jen peníze, peníze, peníze…, zprávy bulvárního ražení. My dnes žijeme běžně tak, jak on žil před těmi třiceti lety, kdy to bylo výstřední…

Takže myslíte, že on byl takový „průkopník cynismu“, mohlo by se říct?

Ano, cynismu a také takového toho vytváření celebrit. Když dneska čtete noviny, tak jich polovičku můžete vyhodit, nic se nedozvíte. A to tehdy, v jeho době začalo.

Otázka je, jakou má dnes jeho dílo pro nás historickou nebo jinou hodnotu..

Já jsem měla dlouhé debaty o téhle výstavě, pomáhala mi ji udělat jedna moje známá kunsthistorička (Aneta Georgievska –Shine) a vybrala Warholovy citáty, které se k těm vystaveným dílům ohromně hodí. Jsou jednak v katalogu a jednak obrazy doprovázejí přímo v expozici. Je důležité číst citáty spolu s vnímáním obrazů. Pak to působí… Ona si myslí, že nás Warhol možná chtěl varovat před tím cynismem… On takhle ale nemyslel, on takhle žil.

Takže to byl povrchní člověk – nebo naopak?

On žil tou povrchní stylizací. Jinak by nemohl mít takhle ty drogy kolem sebe. Nebyl ale žádný velký malíř. On chtěl vydělávat, chtěl být slavný. Chodil se svou dívkou po New Yorku, oba byli oblečení jen do fialové, měli fialovou paruku i fialově nabarvené tváře. Takhle se propagovali. A podívejte se, jak se to dnes dělá? To je přesně ono. A víte, že sem chodí samí mladí, to je neuvěřitelný, jak je to zajímá…

Třebas ti mladí lidé budou touhle výstavou varovaní před tou povrchností. Nebo naopak možná, že si řeknou, že to je opravdu zajímavý život. Nebo se možná leknou, já nevím – já doufám….

Rozhovor zakončíme dovětkem o Werichově vile na Kampě, o kterou má již několik let zájem Nadace Jana a Medy Mládkových. V čísle 12/2005 jsme psali o sporech kolem jejího dalšího využití a slíbili, že vás budeme dále informovat. Slib tedy musím splnit.

Slavnou vilu, v níž žili postupně slavní obyvatelé Josef Dobrovský, akademik Zdeněk Wirth, básník Vladimír Holan a nejvzpomínanější Jan Werich, také poškodila v srpnu 2002 povodeň. Radnice ji už zčásti opravila, aby nechátrala. Další úpravy však již musí provést nájemce – a o tom stále není rozhodnuto. Již předloni se uskutečnila soutěž, v níž zvítězila společnost Colly s velmi komerčním záměrem. Městská část ale musela soutěž zrušit, protože nebyla v souladu s platným zněním zákona o zadávání zakázek. Výběr firmy Colly měl řadu kritiků, k nimž patřila neúspěšná uchazečka Meda Mládková a její Museum Kampa. Druhé výběrové řízení se mělo uskutečnit loni, po týdnu ho ale zastupitelstvo zrušilo. V dalším kole letos v září byla jedinou uchazečkou Meda Mládková, která stále trvala na svém zájmu vytvořit ve Werichově vile životem tepající památník všem osobnostem, které zde působily, především však trojici W + V + J a básníku Holanovi. Má k tomu všechny dispozice včetně přístupu k bohatému archivu Jiřího Voskovce, který spravuje jeho vdova Kristina v USA. Získala k němu copyright a právo Voskovcovu korespondenci uveřejnit. Jinak je vše uloženo v archivu v Bostonu.

Po létech nejasných manévrů ze strany radnice Prahy 1 i dalších stran získala – s podporou veřejného mínění – Meda Mládková pronájem Werichovy vily k uskutečnění těchto záměrů na dobu 40 let.

Nadace Jana a Medy Mládkových tam zřídí kulturně-společenské centrum a zaplatí 23,8 milionu korun jako předplacené nájemné, každý rok navíc poplatek 365 korun. Tedy symbolickou korunu denně. Oříškem ještě bude zřejmě nájemní smlouva, ale to hlavní je už rozhodnuto. „Vydržíli kultura, přežije národ.“ řekl kdysi manžel Medy Mládkové, Jan Mládek. Tato slova jsou i krédem Medy Mládkové. Snad tedy bude alespoň o odkaz pánů Wericha, Voskovce, Holana a dalších významných obyvatel vily dobře postaráno.

Martina Fialková

Pťátelé Musea Kampa

Jako řada podobných institucí ve světě, chce Museum Kampa nabídnout zájemcům o moderní umění i možnost členství v prestižním klubu přátel. Donátorství bylo a je vždy vizitkou zájmu a pochopení složité existence ryze neziskových kulturních institucí ze strany ekonomicky silných. Vizitkou šlechetnosti a velkorysosti těch, kdo vytvářejí hodnoty materiální k těm, kdo tvoří nebo ochraňují hodnoty duchovní.

Staňte se členem Přátel Musea Kampa a přispějte tak na podporu jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí v České republice. Stanete se součástí dnešního uměleckého života a dění a navíc získáte v období jednoho roku mnoho výhod jako např.:

  • pozvánky na vernisáže a zvláštní události
  • slevy na katalogy a do restaurace Sovovy mlýny
  • volný vstup do Musea Kampa a prohlídky s odborným výkladem zdarma

Členských příspěvků bude Museum Kampa- Nadace Jana a Medy Mládkových využívat na údržbu a provoz budovy Sovových mlýnů, péči o sbírky a uskutečňování výstavního programu Musea Kampa. Každý člen obdrží členskou kartu, platnou po dobu jednoho roku od data podání přihlášky. Vybrat si lze ze čtyř typů členství podle výše příspěvku již od 1 200 Kč/rok (Karta přátel Musea Kampa). Zajímavá je například Rodinná karta již za příspěvek 1 500 Kč. Donátorská karta za příspěvek 5 000 Kč zahrnuje kromě 10% slevy na katalogy a do restaurace a pozvánek na vernisáže včetně soukromých i celoroční vstup zdarma. Nejhodnotnější je Karta patrona Musea Kampa, kdy museum nabízí za příspěvek 30 000 Kč ke všem ostatním výhodám ještě pozvánku na každoroční recepci pro patrony Musea Kampa, 10% slevu na ostatní vydávané publikace, volný vstup pro 2 osoby po celý rok a prohlídku s odborným výkladem kurátora zdarma. Podrobně se o obsahu veškerých výhod členství dozvíte na: www.museumkampa.cz.

Jak se stát členem přátel Musea Kampa

Stačí vyplnit přihlášku a zaplatit členský příspěvek, poté obdržíte členskou kartu. Přihlášky je možné vyplnit přímo u pokladny musea, zaslat poštou nebo e-mailem. V tomto případě lze členský příspěvek uhradit bankovním převodem na číslo účtu 195818400257/0100 KB Praha - Staroměstské náměstí. Majitelem účtu je Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, U Sovových mlýnů 503/2, 118 00, Praha 1. V případě tohoto způsobu platby je třeba do přihlášky uvést číslo Vašeho účtu. Dále je možné příspěvek uhradit také složenkou typu A.

Členství v klubu Musea Kampa je také možné vľnovat jako dárek Vašim přátelôm.

Do přihlášky stačí připsat adresu, na kterou si přejete kartu zaslat a přihlášku nadepsat Dar.

Museum Kampa také hledá partnery mezi institucemi a firmami nebo i osobnostmi, které by mohly podpořit jeho činnost vyššími částkami. S údržbou zařízení musea, instalací sbírek a jejich restaurováním jsou spojené značné náklady. Se sponzorováním jednotlivých výstav nebo celkové činnosti muzea již od výše 500 000 Kč jsou spojené nejrůznější benefity, o nichž se více dozvíte rovněž na: www.museumkampa.cz.

Dárci ze zámoří mají možnost poukázat platbu i na účet v Americe. Tamní adresa je:

Central and East European
Art Foundation,
Mrs. Meda Mladek,
2920 Dumbarton Street,
N. Y. Washington, D C. 20007

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012