K 28. říjnu 2007

Letošní nebývale velké vzpomínkové akce spojené v období kolem 14. září se 70. výročím úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka jen podtrhly význam této historické osobnosti při vzniku Československa v roce 1918. Nový stát ve středu Evropy vznikl i za spoluúčasti dalších aktérů, o nichž se na tomto místě opakovaně hovořívá, a byl též výsledkem i celkového, nejen evropského, ale i celosvětového vývoje zejména v období první světové války. Historie poskytuje řadu dokladů o vztahu Sokola ke vzniku a obraně Československé republiky, na níž navazuje i novodobý český stát Česká republika.

Budovu nejstarší sokolovny na světě patřící Sokolu Pražskému v Žitné ulici 42 v Praze 2 nechal postavit v r. 1863 první starosta Sokola Jindřich Fügner. V ní se nachází i sál “Scheinerka”, který je pojmenován po dr. Josefu Scheinerovi, významné postavě odboje proti Rakousku-Uhersku. On to byl, kdo stál v čele Národních gard při vyhlášení samostatnosti republiky. Byl spolupracovníkem Miroslava Tyrše a starostou Sokola byl již v období první světové války.

Josef Scheiner jako člen Národního výboru po vzniku Československa organizoval strážní a vojenskou službu. V letech 1918-20 byl poslancem Revolučního národního shromáždění. Jako starosta Československé obce sokolské patřil k nejvýznamnějším osobnostem první republiky. Připomenu ještě, že historickou sokolovnou Sokola Pražského prošlo mnoho cvičenců; v letech 1884 až 1890 zde cvičil i T. G. Masaryk.

Historické dokumenty Sokola Přerov zase dokládají, že přerovští sokoli přinášeli i ty nejtěžší oběti při obraně republiky vzniklé v roce 1918. I zde je vazba na sokolovnu, tentokrát přerovskou. Ta byla po dlouhých přípravách úspěšně dostavěna 13. září 1936 a zásluhu na tom má mezi jinými i tehdejší starosta Sokola Přerov Sylvestr Pleva. Ten byl mezi prvními z 38 členů Sokola Přerov, kteří byli za německé okupace v letech 1939 až 1945 žalářováni, mučeni a popraveni.

Po Sylvestru Plevovi je pojmenována i jedna zasedací síň v přerovské sokolovně a v ní jsou mimochodem uloženy i historické prapory spjaté s činností Tělocvičné jednoty Sokol Přerov. Za rok tomu bude už kulatých 90 let, co vznikla Československá republika. V sokolských řadách se rodí záměr, že by se slušelo při takové příležitosti tyto prapory nakrátko znovu rozvinout a ozdobit jimi při takovém kulatém výročí státu alespoň na chvíli i tyto prostory před přerovskou radnicí.

Přijměte to jako doklad, že na sokoly se lze spolehnout v tom, že budou i v budoucnu patřit k těm, kteří na slavné historické mezníky státu nedají zapomenout.