Výstava roku (Exhibition of the Year)

11-12 2007 Kultura česky
obálka čísla

Ambiciózní, s výjimečnými schopnostmi. Muž, který po strmém vzestupu své slávy padl nemilostí těch nejmocnějších až na samé dno. Muž, který osobní ctižádost zaplatil vlastním životem – Albrecht z Valdštejna.

Jeho osobnost a vliv na velké křižovatce našich i evropských dějin představuje velkolepý výstavní projekt, připravený Senátem ČR ve spolupráci s mnohými zahraničními (italskými, německými, švédskými, zámořskými) a domácími institucemi (například pražskými: Vojenským historickým ústavem, Národním muzeem, Národní galerií, mimopražskými městy: Frýdlant v Čechách, Jičín, Cheb).

Vzestup – Pád

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (narozen 1583 v Heřmanicích u Jaroměře) dokázal již v mládí projevit své velké ambice: stal se vojevůdcem v habsburských službách a výhodným sňatkem získal značný majetek na Vsetínsku. Po bělohorské bitvě stoupala jeho hvězda velmi rychle. Stal se vojenským velitelem Prahy (1622), císař Ferdinand II. mu udělil palatinát – možnost udělovat znaky, provádět těžbu kovů, zřizovat trhy. S knížecím titulem Albrecht obdržel léno devětačtyřiceti panství a statků. Roku 1625 se stal vrchním velitelem císařské armády. Povýšením na vévodu mohl své statky na severovýchodě Čech vévodstvím prohlásit – razit tak zde vlastní mince, povyšovat do šlechtického stavu, vytvořit dvorskou stavební a vojenskou kancelář i komoru, vydávat zákony. V roce 1630 byl pod vlivem intrik svých odpůrců sesazen z postu nejvyššího velitele císařských vojsk. Dva roky nato ho císař povolal zpět do funkce generelassima a Albrecht vyhrál bitvu u Lützenu proti Švédům. Jeho sluchu velmi lahodilo (na popud mnohých emigrantů), že by se sám mohl ujmout vlády jako nejvyšší hlava státu! Proto za zády císaře s nepřáteli vyjednával, i s cílem pomstít se právě císaři za své sesazení. Po odhalení zrady byl na královský popud roku 1634 v Chebu zavražděn svými vojáky. Pohřben byl nejprve ve Stříbře, později v kartuziánském klášteře ve Valdicích, po jehož zrušení byly jeho ostatky r. 1782 převezeny do Mnichova Hradiště, kde jsou v kapli sv. Anny uloženy dodnes.

Sídlo – Stát

Albrecht si poprvé prohlédl Jičín v březnu 1621. Dostal do zástavy i část statků hrabat Smiřických (jmenován poručníkem slabomyslného Jindřicha Jiřího Smiřického), které se mu podařilo machinacemi zplnoprávnit a zakoupit. V lénu získané frýdlantské panství a statky začal cíleně přeměňovat ve vlastní malý „stát ve státě“. S hlavním městem Jičínem, který si oblíbil pro jeho výhodnou polohu a možnost realizovat zde velkorysé urbanistické koncepce, začal cíleně tvořit reprezentační centrum se správními a hospodářskými úřady, s dílnami a rozvinutým hospodářstvím, s biskupstvím a vyšší školou. Centrum pro sněm frýdlantského vévodství. Obklopil se vynikajícími italskými architekty a umělci doby (Giovanni B. Marini, A. Spezza, N. Sebrego, Giovanni B. Pieroni). Nechal přestavět jičínský zámek, vystavět kostel sv. Jakuba Většího, v jeho sousedství proboštsví a poblíž kostela sv. Ignáce komplex jezuitských staveb. Pod zámkem vznikla první mincovna, za řekou čtvrť řemeslníků a zemědělců – Nové Město s kostelem Panny Marie de Salle. Poblíž Valdic manýristický letohrádek s lodžií, čestným dvorem, hospodářskými stavbami a oborou: z města sem vedlo 1700 m dlouhé čtyřřadé stromořadí se 1140 lipami – vkomponované do krajiny jako zelená spojnice Jičína a letohrádku, a to na ose hradů Kumburka a Veliše. Park pojmenován Libosad a letohrádek Lodžie. Ve Valdicích vznikal nový komplex budov kartuziánského kláštera. Po skonu vévody zůstaly některé ze smělých záměrů nedokončeny. Období vlády Valdštejna nad Jičínem a okolím přineslo městu zcela výjimečné postavení, ale po jeho smrti se stalo opět nevýznamným provinčním městem.

Výstava – Význam

Ve Valdštejnské jízdárně je v několika prohlídkových okruzích přiblížena pohnutá doba i životní osudy výjimečného vojevůdce. Expozice v jízdárně, dobový interiér Valdštejnského paláce s Valdštejnskou zahradou jsou obohaceny ojedinělým programem v okolí, na mnoha místech Prahy i v jiných městech.

Hlavní myšlenkou koncepce výstavy (připravované přes tři roky) je představit rozporuplnou osobnost slavného vojevůdce, hlavně z období třicetileté války. V českých zemích nebyla zatím proslulému Albrechtovi z Valdštejna věnována tak rozsáhlá expozice (jediná v menším měřítku roku 1934 jako připomínka ke třístému výročí jeho zavraždění). Dnešní chce přiblížit vévodu současnému divákovi v reálných souvislostech, rehabilitovat jej i „tvrdou“ dobu, v níž žil a kde obstáli právě jen ti nejtvrdší. Slova kurátora výstavy jsou výstižná: „Nikoho ani nenapadne líčit Valdštejna jako hrdinu ctnosti, ale zrovna tak se nehodí dělat z něho jediného čerta mezi samými anděly“.

Ve stovkách vystavených unikátních obrazů, grafik, knih, gobelínů, zbraní a zbrojí, objektů uměleckých dílen a řemesel, veřejnosti představených poprvé v historii, je ukázána oblast tehdejšího tzv. „vysokého umění“: Další desítky velmi cenných předmětů dokumentují každodennost vévodovy doby – způsob hygieny, oblékání, stolování, stravování, zábavu.

Vévoda sám je velmi zdařile představen ve čtyřech samostatných oddílech: jako zdatný a úspěšný Ekonom, Podnikatel, Voják a Vojevůdce. Závěrečná část ho prezentuje v mnoha evropských mýtech, které o něm kolovaly již krátce po jeho zavraždění.

Výstava Albrecht z Valdštějna (1583 – 1634) je otevřena ve Valdštejnské jízdárně od 15. listopadu 2007 do 15. února 2008.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012