Čardášová princezna v Hudebním divadle Karlín

Jedna z nejznámějších operet Emmericha Kálmána "Čardášová princezna" se vrací do Hudebního divadla v Karlíně. Tentokrát v nastudování známého maďarského režiséra Kero z Budapešťského operetního divadla Szinhaz.
Opereta slavila velké úspěchy v Salzburgu, Mnichově, Petrohradě, Japonsku a málokdo ví, že byla přeložena do dvaceti jazyků. A milovníci stříbrného plátna si vzpomenou, že byla přitažlivým námětem pro filmaře pro nápaditou hudbu, jež vyzývá k tanci a zamilovaný, bláznivý operetní čtyřlístek. Ti, kteří pamatují Hraběnku Maricu, či cirkusovou princeznu mi dají za pravdu, že to musela být právě Čardášová princezna, která pronikla do celého světa. Moji rodiče vyrůstali pod vlivem Kálmána a tak jsem se s jejich zpěvem Kalmánových písní seznámila již v dětských letech. Ale Čardášová princezna nezestárla, miluje ji stará generace, ale i mladá pro hudbu samotnou, pro pohádkovou fabuli a příběh, který nekončí tragicky, ale naopak. Mladá generace tleskala této operetě v cizině, a bude tleskat jistě i v Praze, až 13. září se otevře opona Hudebního divadla v Karlíně a dá nám nahlédnout do hudebního světa nočních lokálů, světáků, šansoniérek, či autentického prostředí budapešťského Orphea, číšníků, komtes, lehkých žen i kavalírů.
Režisér Kero režíruje opery, operety, muzikály i rock, byl také režisérem Maďarské státní opery, pracuje většinou v zahraničí. V sezoně 2006-2007 nastudoval v Salzburgu Čardášovou princeznu, v Mnichově představení Mozart!, ve Vídni Hraběnku Maricu, v Petrohradě Bajadéru. Od roku 2001 působí ve výše uvedeném operetním divadle v Budapešti.
Ráda bych viděla v Praze jeho zpracování Porgy a Bess, kteří mnozí pamatují v Hudebním divadle v Karlíně, tak jako francouzského herce Geralda Filipa v Cidovi. Zmiňuji se o těchto dvou, protože Hudební divadlo v Karlíně má velmi bohatou historii. Není to jenom Oldřich Nový se svou Mamzelce Nitouche či Netopýr, Orfeus v podsvětí, Skandál v Lisabonu, z posledních Zpívání v dešti s kouzelnou Chýlkovou, či známý muzikál Noc na Karlštejně, pak Limonádový Joe (kdo by nepamatoval Karla Fialu), či Producenti - nejúspěšnější americkýmuzikál všech dob. Režisér Kero věří v důležitost hudebního lidového divadla, v možnosti spojení prvků uměleckého divadla a prvků velkého formátu poskytujících zábavný zážitek. Chce operetu plus muzikál skloubit v jedno. Ve světě, kde je vše o penězích, říká, že by měla být mezinárodní spolupráce mezi divadly, aby se udržely duševní hodnoty. Tak, jako ve třicátých až padesátých letech v muzikálu hrdinové neumírali, přeje si to i pro svou novodobou tvorbu a chce zachovat určité prostředí. Když popisuje své zážitky ze zahraničí a vzpomíná na Salzburg, kdy starší generace prožívala představení s radostí i se slzami v očích a pro tyto diváky je důležité stávající hvězdy udržet. Mladí, kteří přišli, byli tak nadšeni a jásali jako při rocku. Čardášová princezna se odehrává v roce 1914, na vrcholu secese, váže se i k Praze, takže i kostýmy jsou z tohoto období, ale světová válka a uniformy jsou na pozadí. Choreografie je vtipná a umělci vedle zpěvu musí znát i zázraky tance a pohybu. Čardášovou princeznou dokazuje Hudební divadlo v Karlíně, že opereta nepatří do muzea, ale plně a hluboce do naší doby. Přejeme Hudebnímu divadlu v Karlíně mnoho dalších uměleckých úspěchů!
Dr. Libuše Konrádová- publicistka
The Czardas Princess In Prague
This most famous popular Emmerich Kalman operetta is again coming to Prague It will be directed by the wellknown Hungarian opera artist KERO and will be presented at the Karlin Music Theater starting on September 13, 2007.
Dr. Libuse Konradova(Transl. M. Dolanska)
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad