Odešel bratr Vladislav Slavík, starosta Světového svazu sokolstva

    Narodil se v Rakovníku 15. 7. 1924 v ;rodině, která vyznávala sokolské myšlenky a vřelé vlastenecké cítění. Rodiče ho přivedli jako čtyřletého chlapce do Sokola a on zdejší jednotě a Sokolu zůstal věrný až do své smrti. Již ve 22 letech byl zvolen náčelníkem sokolské župy Budečské.
    V roce 1945 inicioval odzbrojení německé posádky v Rakovníku a zúčastnil se aktivně Pražského květnového povstání. V březnu 1946 byl zvolen předsedou národně socialistické mládeže ve volebním kraji Kladno, za který kandidoval i do Národního shromáždění. V březnu 1948 byl vyloučen pro "nepřátelský postoj vůči režimu" z důstojnické vojenské školy a 22. května 1948 odešel do zahraničí.
    V uprchlických táborech v Německu, a hlavně pak v Itálii, pomáhal zakládat sokolské jednoty. Ve 25 letech byl zvolen starostou italského okrsku sokolské župy Dr. Edvarda Beneše v exilu. V lednu 1950 přijel do Ameriky, kde získal zaměstnání jako cestující cvičitel amerického sokolstva.
    Americký Sokol byl vždy střediskem českých krajanů a bratr Slavík organizoval v jednotách tělovýchovnou i společenskou a kulturní činnost -- přednášky, akademie, oslavy, krojované bály i šibřinky. Pěstoval národní povědomí hlavně u generací, které se již narodily v Americe. Po sedm let zastával funkci náčelníka Sokola New York, kde poznal i svou budoucí ženu Annu Pokornou, tehdejší náčelnici. Později se stal starostou newyorské jednoty.
    Od roku 1985 byl sedm let náčelníkem Východní sokolské župy Americké obce sokolské a poté se stal jejím starostou a současně byl členem předsednictva Americké obce sokolské, ředitelem i cvičitelem sokolských kurzů.
    Vladislav Slavík se významnou měrou podílel nejen na přípravách sokolských sletů v USA, ale po roce 1990 také všesokolských sletů ve své staré vlasti. Neocenitelnou pomocí byly vzhledem k jeho znalosti tělocvičného názvosloví překlady sletových prostných z češtiny do angličtiny. Od roku 1993 byl místostarostou a od roku 2000 starostou Světového svazu sokolstva, kde se zvlášť zaměřoval na výchovu mládeže. V roce 1997 mu byla za celoživotní zásluhy o Sokol udělena Stříbrná medaile ČOS.
    Od roku 1954 byl zaměstnán jako faktor a redaktor v tiskárně Newyorských listů, pak přešel do New York Times, kde byl zaměstnán 30 let až do důchodu. Působil také jako předseda odborové organizace typografů a člen Ústřední rady odborů ve Velkém New Yorku. Dopisoval do řady českých novin v USA a do Věstníku Americké obce sokolské, vydal spisy "Tyrš, leader, scholar, human being" a "Renata Tyršová".
    V lednu 1990 byl zvolen českými spolky v New Yorku předsedou koordinačního výboru pro spolupráci s Československem a tehdy inicioval zásilku léků a počítačů do ČR v ceně asi jeden milion dolarů. Byl jedním z hlavních aktérů v propagaci a lobbování v Americkém kongresu pro přijetí České republiky do NATO.
    Neúnavně podporoval stálý kontakt krajanů s ;vlastí, který nebyl jen pasivním vzpomínáním, ale aktivní spoluprací amerických Ćechů s rodnou zemí. Za tyto zásluhy obdržel v roce 2000 Cenu Jana Masaryka Gratias Agit.
    Bratr Vladislav Slavík zesnul po krátké zákeřné nemoci 10. září 2001 ve státě New York. Světové sokolstvo v ;něm ztrácí neúnavného pracovníka a příkladného optimistu, který se zasloužil o Sokol. Sokolská vlajka v nádvoří Tyršova domu byla na znamení smutku stažena na půl žerdi.