Co nového v Nizozemsku

    Informační kancelář Evropského parlamentu, zastoupená nizozemskými politiky, pracujícími na přípravě vstupu kandidátských zemí do EU, pozvala zástupce bývalých občanů těchto zemí (nyní nizozemské občany) na kongres do Den Haagu, který se konal v zasedacím sále Druhé komory (Parlamentu).
    Tématem tohoto kongresu bylo rozšíření EU a problémy s ;tím spojené. Již nyní dává EU 7,5 miliardy ročně těmto státům na financování reforem ve státní správě, soudnictví, vybudování ekologických podmínek a podporu středních a malých provozoven, zároveň také na vybudování sociální sítě a na podporu menšin. Stále zůstává problémem zdaňování příjmů, daňové dluhy podniků, právní reforma, soudnictví, bankovnictví. Největším problémem je bezesporu korupce, nedodržování a neprůhlednost podmínek vypisování soutěží na státní zakázky, které se pak z důvodů "časové tísně" zadávají vyhlédnutým firmám.
    V vdiskusi se ukázaly především některé problémy menších zemí (Kypr). Zástupci EU nejsou zřejmě nakloněni plánu "big-bankg" (velký třesk) francouzského ministra zahraničí Huberta Védrina, podle kterého by mělo být zároveň přijato 12 států, tedy i Rumunsko a Bulharsko, neboť ne všechny tyto státy odpovídají požadavkům, kladeným na kandidátské země.
    Přes dosažená zlepšení je ještě mnoho nedostatků, HDP je sice v Česku vyšší než v Německé spolkové republice, ale naproti tomu má například Nizozemsko třikrát větší produktivitu práce než všechny kandidátské státy dohromady. Bylo to zajímavé a poučné odpoledne. Evropská unie se zabývá kandidáty vstupu podrobněji, než si vlády těchto států uvědomují.