Skandinávský dům

Kdo nemá rád červnová horka, tomu lze leda poradit: Vyjeďte si na sever – třeba za polární kruh nebo rovnou do Grónska. Anebo se aspoň zajděte podívat na zajímavou výstavu z těchto končin, na nějaký severský film, jichž v kinech jinak mnoho neuvidíte, nebo se učte norsky (švédsky, dánsky, finsky), abyste byli lépe vybaveni, až vyrazíte. Ostatně – na sever je možná stejně hezčí cestovat v létě – to ví už spousta Čechů, které zlákala nádherná příroda, fjordy či jezera, spousty možností sportovního i turistického vyžití a také klid a pohoda Skandinávie kontrastující s rušným a hlasitým jihem Evropy.
Pro všechny, kterým sever Evropy nějak učaroval či kdo tam mají kontakty, pro studenty severských jazyků, ale i pro podnikatele, mající o tuto oblast zájem, je tu Skandinávský dům ve Zlatnické ulici. Vznikl historicky nedávno původně jako iniciativa dánské firmy sídlící ve stejném domě s č.p. 10.
Firma v objektu začala provozovat cestovní kancelář zaměřenou na skandinávské země a také jazykovou školu. Na tyto aktivity se začaly nabalovat další – přednášky, výstavy atd. a různou měrou i formou se začaly napojovat další skandinávské instituce a firmy. Co je však dosud hendikepem, to je skutečnost, že Skandinávský dům nemá oficiální vládní podporu žádného ze států, i když s velvyslanectvími těchto zemí v Praze spolupracuje. Není tedy na úrovni Goethe institutu či Institutu Cervantes a podobných státem podporovaných kulturních center. Severské země sice také provozují podobné instituty, ale ty jsou rozšířené právě pouze ve Skandinávii a zatím se zdá, že zájem šířit severskou kulturu v ostatních částech Evropy není jejich prioritou.
Transformace se vydařila
Tyto poněkud překvapující informace dostávám od ředitelky Skandinávského domu, mladé dámy, vlastně ještě studentky Heleny Benýškové. Byla původně jednou z mnoha nadšenců – většinou studentů nordistiky, kteří v začátcích pomáhali s programovou náplní i jejich vlastní realizací. Po různých peripetiích, kdy hrozil původnímu projektu zánik, chopila se iniciativy a projekt se v roce 2005 pod jejím vedením přetransformoval do podoby občanského sdružení. I dnes se nově fungující Skandinávský dům opírá často o dobrovolnickou a nezištnou práci studentů a dalších zájemců. Činnost však dostala trochu jiný směr a řád. Zatímco dříve se obracela spíše do řad zde žijících Skandinávců, dnes se snaží především informovat českou veřejnost o skandinávské kultuře a zemích a přilákat ji přitažlivými akcemi. Jazykové kurzy i cestovka zde pokračují, ale najdete tu třeba i nedávno založenou knihovnu překladové i originální severské beletrie a další literatury, což oceňují právě studenti, ale i pražští Skandinávci. Otevřeno má každou středu od 17 do 19.30 hodin.
Kulturní program, odehrávající se většinou ve zdejším Café Nordica, je velmi pestrý – od zajímavých přednášek s cestovatelskou, politologickou, ale i ekologickou tematikou (např. o budoucnosti Grónska), přes knižní prezentace, setkání se severskými autory (například jako doprovodné akce Světa knihy), ale i koncerty, zmíněné promítání a především výstavy.
Potíže růstu
„Jak tuto pestrou činnost financujete?“ ptám se Heleny Benýškové, protože tuším, že to není jednoduché. „Těžko“, zní odpověď. „Především z podpory zde působících skandinávských firem – ale kupodivu ač nemívají ekonomické potíže, je někdy složité je přesvědčit, že podpora takové instituce, jako je Skandinávský dům, pro ně může být dobrou vizitkou i přínosem.
Některé akce také pomohou zajistit severské ambasády zemí, jichž se týkají. Zejména dobrá je spolupráce s Nory. O možné spolupráci jednáme také se Severskou obchodní komorou, která sdružuje asi 600 severských firem a individuálních členů v ČR. Často je ale problém domluvit se s Čechy pracujícími v těchto firmách, spíše se něco podaří vyjednat se Skandinávci, kteří jsou mnohem více zvyklí na spolupráci s neziskovými organizacemi a jejich podpora je pro ně samozřejmější.“ Symbolický příspěvek na činnost dostáváme i od českého Ministerstva zahraničních věcí.
Naším dlouhodobějším cílem je ovšem přesvědčit Severskou radu, což je úctyhodná instituce na vládní úrovni, aby v Praze zřídila oficiální, skandinávskými státy podporovanou společnost, která by měla i důstojné a větší sídlo. I pro náš současný program je již prostředí Café Nordica, kde se většina kulturních akcí odehrává, poněkud malé a ani prostory nahoře v patře nejsou zcela vyhovující, říká Helena Benýšková.
Skandinávie v Praze letos i napřesrok
s divadly a kiny na uvádění severských her a filmů, také s Českým centrem Praha, kde na leden 2008 chystáme výstavu finské fotografie v rámci našeho „Finského bloku“ a několik doprovodných akcí k výročí založení Finské republiky Mimochodem Finové jsou velmi aktivní a mají zájem o propagaci vlastní kultury u nás, což je dobře
Se švédskou ambasádou zase připravujeme výstavu švédského designu. V dubnu byla zahájena soutěžní výstava amatérských fotografií na téma Norsko a na programu je i spousta dalších akcí s norskou tematikou, například koncert vážné hudby k výročí Edvarda Griega, či debata o vztahu Norska k EU a NATO.
Napřesrok upustíme od zaměření na jednotlivé země v blocích (letos je to Dánská zima, Grónský březen, Norské jaro, Islandský červen, Švédský podzim a Finská zima). V roce 2008 se chceme věnovat všem zemím průběžně, protože doufáme, že tak upoutáme pozornost jak sponzorů, tak i zájemců o náš program trvaleji. Do programu chceme zařadit také dvě významné akce - festival severské populární hudby v lednu 2008 a festival severských filmů na podzim 2008“, informuje Helena Benýšková.
Martina FialkováSkandinávský dům:
Zlatnická 10, Praha 1
tel.: 224 816 680
www.scandinavianhouse.cz
info@scandinavianhouse.cz
Členství v občanském sdružení Skandinávský dům, na něž se vážou slevy ze vstupného a další výhody, činí pouhých 100 Kč/rok.
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad