Skandinávský dům

Kdo nemá rád červnová horka, tomu lze leda poradit: Vyjeďte si na sever – třeba za polární kruh nebo rovnou do Grónska. Anebo se aspoň zajděte podívat na zajímavou výstavu z těchto končin, na nějaký severský film, jichž v kinech jinak mnoho neuvidíte, nebo se učte norsky (švédsky, dánsky, finsky), abyste byli lépe vybaveni, až vyrazíte. Ostatně – na sever je možná stejně hezčí cestovat v létě – to ví už spousta Čechů, které zlákala nádherná příroda, fjordy či jezera, spousty možností sportovního i turistického vyžití a také klid a pohoda Skandinávie kontrastující s rušným a hlasitým jihem Evropy.

Pro všechny, kterým sever Evropy nějak učaroval či kdo tam mají kontakty, pro studenty severských jazyků, ale i pro podnikatele, mající o tuto oblast zájem, je tu Skandinávský dům ve Zlatnické ulici. Vznikl historicky nedávno původně jako iniciativa dánské firmy sídlící ve stejném domě s č.p. 10.

Firma v objektu začala provozovat cestovní kancelář zaměřenou na skandinávské země a také jazykovou školu. Na tyto aktivity se začaly nabalovat další – přednášky, výstavy atd. a různou měrou i formou se začaly napojovat další skandinávské instituce a firmy. Co je však dosud hendikepem, to je skutečnost, že Skandinávský dům nemá oficiální vládní podporu žádného ze států, i když s velvyslanectvími těchto zemí v Praze spolupracuje. Není tedy na úrovni Goethe institutu či Institutu Cervantes a podobných státem podporovaných kulturních center. Severské země sice také provozují podobné instituty, ale ty jsou rozšířené právě pouze ve Skandinávii a zatím se zdá, že zájem šířit severskou kulturu v ostatních částech Evropy není jejich prioritou.

Transformace se vydařila

Tyto poněkud překvapující informace dostávám od ředitelky Skandinávského domu, mladé dámy, vlastně ještě studentky Heleny Benýškové. Byla původně jednou z mnoha nadšenců – většinou studentů nordistiky, kteří v začátcích pomáhali s programovou náplní i jejich vlastní realizací. Po různých peripetiích, kdy hrozil původnímu projektu zánik, chopila se iniciativy a projekt se v roce 2005 pod jejím vedením přetransformoval do podoby občanského sdružení. I dnes se nově fungující Skandinávský dům opírá často o dobrovolnickou a nezištnou práci studentů a dalších zájemců. Činnost však dostala trochu jiný směr a řád. Zatímco dříve se obracela spíše do řad zde žijících Skandinávců, dnes se snaží především informovat českou veřejnost o skandinávské kultuře a zemích a přilákat ji přitažlivými akcemi. Jazykové kurzy i cestovka zde pokračují, ale najdete tu třeba i nedávno založenou knihovnu překladové i originální severské beletrie a další literatury, což oceňují právě studenti, ale i pražští Skandinávci. Otevřeno má každou středu od 17 do 19.30 hodin.

Kulturní program, odehrávající se většinou ve zdejším Café Nordica, je velmi pestrý – od zajímavých přednášek s cestovatelskou, politologickou, ale i ekologickou tematikou (např. o budoucnosti Grónska), přes knižní prezentace, setkání se severskými autory (například jako doprovodné akce Světa knihy), ale i koncerty, zmíněné promítání a především výstavy.

Potíže růstu

„Jak tuto pestrou činnost financujete?“ ptám se Heleny Benýškové, protože tuším, že to není jednoduché. „Těžko“, zní odpověď. „Především z podpory zde působících skandinávských firem – ale kupodivu ač nemívají ekonomické potíže, je někdy složité je přesvědčit, že podpora takové instituce, jako je Skandinávský dům, pro ně může být dobrou vizitkou i přínosem.

Některé akce také pomohou zajistit severské ambasády zemí, jichž se týkají. Zejména dobrá je spolupráce s Nory. O možné spolupráci jednáme také se Severskou obchodní komorou, která sdružuje asi 600 severských firem a individuálních členů v ČR. Často je ale problém domluvit se s Čechy pracujícími v těchto firmách, spíše se něco podaří vyjednat se Skandinávci, kteří jsou mnohem více zvyklí na spolupráci s neziskovými organizacemi a jejich podpora je pro ně samozřejmější.“ Symbolický příspěvek na činnost dostáváme i od českého Ministerstva zahraničních věcí.

Naším dlouhodobějším cílem je ovšem přesvědčit Severskou radu, což je úctyhodná instituce na vládní úrovni, aby v Praze zřídila oficiální, skandinávskými státy podporovanou společnost, která by měla i důstojné a větší sídlo. I pro náš současný program je již prostředí Café Nordica, kde se většina kulturních akcí odehrává, poněkud malé a ani prostory nahoře v patře nejsou zcela vyhovující, říká Helena Benýšková.

Skandinávie v Praze letos i napřesrok

s divadly a kiny na uvádění severských her a filmů, také s Českým centrem Praha, kde na leden 2008 chystáme výstavu finské fotografie v rámci našeho „Finského bloku“ a několik doprovodných akcí k výročí založení Finské republiky Mimochodem Finové jsou velmi aktivní a mají zájem o propagaci vlastní kultury u nás, což je dobře

Se švédskou ambasádou zase připravujeme výstavu švédského designu. V dubnu byla zahájena soutěžní výstava amatérských fotografií na téma Norsko a na programu je i spousta dalších akcí s norskou tematikou, například koncert vážné hudby k výročí Edvarda Griega, či debata o vztahu Norska k EU a NATO.

Napřesrok upustíme od zaměření na jednotlivé země v blocích (letos je to Dánská zima, Grónský březen, Norské jaro, Islandský červen, Švédský podzim a Finská zima). V roce 2008 se chceme věnovat všem zemím průběžně, protože doufáme, že tak upoutáme pozornost jak sponzorů, tak i zájemců o náš program trvaleji. Do programu chceme zařadit také dvě významné akce - festival severské populární hudby v lednu 2008 a festival severských filmů na podzim 2008“, informuje Helena Benýšková.

Skandinávský dům:

Zlatnická 10, Praha 1
tel.: 224 816 680
www.scandinavianhouse.cz
info@scandinavianhouse.cz

Členství v občanském sdružení Skandinávský dům, na něž se vážou slevy ze vstupného a další výhody, činí pouhých 100 Kč/rok.