MČK - Nejen Hašler, jak ho neznáme

Milí čtenáři a členové klubu!

    Pokud jste někdy nepořádali vskutku mezinárodní koncert, pořad či divadlo, nedovedete si vůbec představit, co to obnáší. Nedovedla jsem si to představit ani já, protože to bych do toho "nešla".
    Na takovou věc je totiž třeba: Vymyslet projekt. Pojmenovat a popsat jej včetně programu, účinkujících a technického zabezpečení. Udělat rozpočet a sehnat peníze. (To je ta největší "legrace".) Oslovit možné sponzory. Oslovit účinkující. Sehnat režiséra a uvádějící moderátory. Oslovit event. vystupující hosty. Udělat scénář. Vymyslet scénu. Vyjasnit si se všemi účastníky své úkoly a pole působnosti. Podepsat s nimi smlouvy a pohádat se o výši honoráře dle daných možností. Udělat řádnou propagaci. To znamená noviny, rádia, tv, letáky, plakáty. Telefonovat, mejlovat, chodit, nosit. A ještě předtím sehnat vhodný sál či divadlo. Zajistit cizojazyčný překlad -- na podiu, na tiskovinách. "Mejlovat" si téměř denně s účastníky, kteří jsou za hranicí či za mořem a vznášejí na vás dotazy, které neumíte zodpovědět, jako například jak velké budou na výšku, na šířku a na hloubku vitríny, v kterých bude výstava dokumentů, kdo z pozvaných hostů přijde, kdo nepřijde a jak to myslel ten či onen co včera mejloval to a to.
    A tisíce dalších věcí, o kterých původně nemáte ani ponětí. Jen pár ukázek z poslední doby:
    Předem jásám, že ten -- snad největší díl příprav je za námi. Máme pronajato pěkné divadlo, máme nějaké peníze od sponzorů, propagaci až přemrštěnou -- divadlo je dnes, tři dny před koncertem vyprodané. Režisér, moderátoři a muzikanti jsou připraveni. I vystupující hosté přislíbili svou účast. Co tedy ještě?
    Sehnat fotografie, z kterých je třeba nechat udělat diapozitivy k promítání (dle scénáře), objednat květiny pro hosty, kteří si je zaslouží, zajistit scénu tak, jak si ji přeje režisér, zajistit dobové kostýmy (snad je půjčí z nějakého pražského divadla) -- tedy opět telefonování, psaní objednávek a docházení kamsi. Zajistit dobrovolníky, kteří přivezou a odvezou některé starší hosty -- Hašlerovy pamětníky, jejichž účast je pro nás velmi žádoucí, zatímco pro ně v jejich moudrém rozjímání jim my můžeme být ukradeni. A vůbec největším problémem je, kam usadíme pozvané hosty, at již jsou jimi tzv. VIP či příbuzní účinkujících a zástupci sponzorů. No to jsem sama zvědavá, pozvaných jich je na 120 a blokovaných míst pro tento účel je 70.
    Mělo se jaksi zato, že zbudou vstupenky... ale to se nestalo. A tohle mám na krku já! Proboha proč? Za to, že jsem udělala dobrou propagaci?!

Ale abych jen nefnukala

    Báječná je spolupráce se všemi účinkujícími. S Divadlem U Hasičů. Pomáhají někteří členové klubu (i když by jich mohlo být víc).Například Václav Richard Zidek z Kolína (nad Rýnem), který je hlavním původcem tohoto večera, neboť jednoho dne pravil: Co takhle udělat takové malé klubovní vzpomínání na Karla Hašlera. Znám jednu jihočeskou skupinu, která jeho písničky dobře hraje. Proč ne...že. Jenže, když Hašler, nelze nenapsat jeho synovi Thomasovi do USA, když člověk ví, že sám chtěl něco podobného uspořádat.. -- To je úžasné, odepsal Tom, - ale proč nepozvete také skupinu ˇˇSlapeto, ta hraje pěkně tátovy písničky. A tak jo, Slapeto bylo pro. Před pár lety se s Tomem v při zájezdu do USA skupina setkala... A přibývaly další nápady, program se rozšiřoval, i list pozvaných hostů narůstal. Na nějaké závěrečné hodnocení je ještě čas a já si ho ráda vychutnám. Nicméně, už ted mohu napsat, že kromě nadšence a s velikou energií překypujícího Vaška Zidka pomáhají k uskutečnění programu další dobrovolnice a pražské členky klubu Jana Herešová, Jana Volfová, Helena Karasová, Helena Kovaříková, Monika Spičková a také všichni učinkující. A příznivci za mořem posílají "držení palců" a někteří hlásají do rádia či píší o této události do "svých" tiskovin, jako např. Jerry Vladimír Jirák v Chicagu či Jana Reichová (Spectrum) v Sydney. Takže, ještě zajistit kostým pro Pavlínu Filipovskou (už je domluven s milou paní Motlovou v Divadle Na Vinohradech,) promítání dia (Miloš Sindelář slíbil přefotit fotky), židle pro ty, co se nevejdou, když se dia podaří, koupit rámečky a nacpat tam obrázky, objednat a koupit květiny (a doskočit předtím do banky pro peníze, protože kytky se na fakturu u stánků poblíž "našeho" divadla neprodávají), svolat různé účastníky a zkoordinovat dvě hlavní zkoušky, připravit tištěný program, dojít s ním do grafického studia a pak do tiskárny, vyzvednout a dovézt at., atd.

Jak dál

Doufám, že vás při čtení těchto řádek už bolí ruce i hlava stejně jako mně. Což nemíním zlomyslně, ale pro pochopení věci. A tak se dostávám k jádru pudla: Mezinárodní český klub jako občanské sdružení je mladou organizací, teprve od letošního jara. Má mnoho možností jak spojit lidi z domova i ze světa, at už prostřednictvím společných kulturních zážitků, besed na různá zajímavá temata se zajímavými hosty, zájezdů, výletů apod. Můžeme si vymyslet cokoli, co se nám bude líbit a uspořádat to. Jen by bylo potřeba, aby se toho zůčastnilo více pomocních "rukou". Donedávna to bylo tak, že členové dostali prostě dostali pozvánku a bud přišli nebo ne. Rádi bychom to změnili na to "co si upečete, budete mít". A věřte, že to může být pečeně velmi chutná, když bude připravována pomocí ochotných rukou.
    Zijeme ve zrychlené době, mnoho z nás jsme ve stresu z toho, co nemůžeme stihnout. Ale ne všichni. Najdou se i tací, kteří by rádi svůj čas vyplnili něčím smysluplným. Prosíme, ozvěte se, pomozte klubu s administrativou, s organizací. Ale i ti spěchající, kdyby třeba je jednou za rok vymysleli a s pomocí dalších členů uspořádali jedinou klubovou akci, máme na několik let dopředu kupu krásných projektů. (Zatím se jako první takovéto aktivity chopila s šikovností jí vlastní Jiřina Hanzlová. Můžete se, vážení, na jaře těšit na nevšední koncertní zážitky a besedy s mezinárodní vzdáleností více než dvacet tisíc kilometrů, které se uskuteční v Praze!) Kdo bude dalším organizátorem? A kdo pomůže?