Fotograf Jindřich Štreit

Navštívíte-li Plzeň a budete - li procházet parkem u Státní vědecké knihovny, tak si nezapomeňte prohlédnout malou prodejní Galerii u sv. Anny v Bezručově ulici 18. Tato galerie je často navštěvována milovníky umění a studenty výtvarných škol, protože nabízí originální obrazy, grafiku, keramiku, plastiky, šperky a mnoho dalších uměleckých děl.

Galerii poctil svou přítomností 5. února 2007 fotograf Jindřich Štreit a na vernisáži promluvil o svých fotografiích. Výstava nese název "Jindřich Štreit - Zabavené fotografie a i když tento článek vyjde až po jejím skončení, stejně bych ráda uvedla pár faktů.

Autor již v různých městech uskutečnil mnoho výstav. Nesou např. název Cesta ke svobodě, Za mřížemi, Retrospektiva, Cesta života, Vztahy, Brána naděje, Tak blízko, tak daleko a Za oponou...

Jindřich Štreit, narozen 5. září 1946 ve Vsetíně se v roce 1956 odstěhoval s rodiči do Jeseníků. Vystudoval gymnázium a pak Univerzitu Palackého v Olomouci - obor výtvarná výchova.

V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky (hanobení republiky a jejího představitele). Důvodem trestu bylo vystavení nikdy neuveřejněných fotografií. Součástí trestu bylo i to, že autorovi zabavili negativy, pozitivy i fotoaparát. Po propuštění z vězení nesměl učit. Pracoval v knihovně, na státním statku.... Od roku 1991 byl zaměstnancem okresního úřadu a muzea v Bruntálu.

Od roku 1994 pracuje jako samostatný fotograf. Vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko- přírodovědné fakulty Slezské univerzity v Opavě. Působí i na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 2000 se stal docentem pro obor fotografie na pražské FAMU. Pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, v Anglii, v Rakousku, v Německu, v Japonsku, v Číně.... V ČR vede také několik studentských projektů a dokumentů. (Například Břevnovský klášter, Lidé Mikulovska, Cesta ke svobodě...) U studentů si cení, že jsou individualisté, že pracují po svém. Je rytířem DC a členem spolku olomouckých výtvarníků a Aktivu volné fotografie při Pražském domě fotografie.

Jindřich Štreit je velmi tvořivý a aktivní, ročně připraví mnoho výstav a vydal řadu zajímavých knih. Říká, že musí tolik pracovat, aby si jednou nevyčítal, že čas promarnil. Říká se o něm, že je "fotograf venkova", ale on zpracovává i jiná témata - například z prostředí drogových závislostí, resocializačních zařízení, věznic... Autor každého člověka, kterého fotografuje, doslova procítí. Umí naslouchat, pozorovat? Vše vystupuje z jeho vnitřního hlasu. Jeho fotografie jsou především oslavou člověka.

Projdete-li některou jeho výstavu, budete každou fotografii vnímat individuálně. Velká hybná síla, která na nás působí z každé fotografie, nás nutí pozorovat, zkoumat a diskutovat o díle. Měla jsem možnost na výstavě vyslechnout skupinku studentů, kteří velice živě mezi sebou diskutovali nad každou fotografií z doby, kdy oni ještě nežili. Vášnivá diskuse se odehrála nad fotografií Řeznictví, na kterém ve výloze byly dva ideové plakáty a umělý salám, atmosféru zase navodila nic neříkající, zanedbaná fasáda domu. V těchto fotografiích se objevují znaky doby, mnohdy v absurdních souvislostech, které podtrhují komickou anekdotičnost mnohých výjevů. Bohužel to byla doba, kterou jsme všichni žili a mnozí již zapomněli.

Fotografie jsou velice pravdivé, probouzí v nás pocit souznění a vedou nás k pochopení. Některé trochu provokují, až mrazí. Přesto je někdy krutá pravda podaná s lehkostí a humorem. Některé fotografie oživují vzpomínky, nutí nás prožívat silné emoce a vedou nás k zamyšlení nad vlastními problémy. Lidé na fotografiích jsou zachyceni velmi přirozeně.

28. října 2006 obdržel fotograf Jindřich Štreit od prezidenta ČR vyznamenání - Medaili Za zásluhy.