Bohuslav Martinů - opět do světa?

Článek je prvním z řady příspěvků, které Český dialog bude od tohoto roku přinášet ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů k příležitosti blížícího se skladatelova výročí. Doufáme, že vám, čtenářům Českého dialogu, žijícím doslova po celém světě, přinese připomenutí této výjimečné osobnosti českého exilu mnoho zajímavého. Výsledkem naší právě začínající spolupráce s IBM by mělo být šíření odkazu Bohuslava Martinů nejen doma, ale především ve světě, a to právě společně naším i vaším prostřednictvím.

Hudba jednoho z nejvýraznějších českých skladatelů 20. století, vedoucí osobnosti naší hudební avantgardy, Bohuslava Martinů, je právem interpretována i na světových hudebních pódiích. Lze říci, že si Češi ve světě dobře umí propagovat Dvořáka, Smetanu, snad již také Janáčka. Někdy se snad až může zdát, že dílo těchto osobností často již naopak samo propaguje nás a větší pomoci nepotřebuje. (Vycházím z rozhovoru, který jsem vedla s ředitelem České filharmonie, Václavem Riedlbauchem.) Jak je to ale s hudbou Bohuslava Martinů, na kterou je třeba v zahraničí stále ještě upozorňovat, zejména v zemích, kam se zatím příliš nedostala? Na to by mohl odpovědět projekt chystaný řadou institucí i jednotlivců s pracovním názvem BM 2009, s jehož přípravami by měla být hudební, ale i široká veřejnost postupně seznamována. V roce 2009 totiž uplyne půl století od skladatelova úmrtí.

Bohuslav Martinů - velvyslanec české hudby

Martinů (1890 - 1959) dosáhl brzy významných úspěchů doma i ve Francii, kde od roku 1923 žil, studoval i tvořil, ale byl ve stálém kontaktu s domovem. Po vypuknutí války odtud významně podporoval Československý národní výbor a odbojovou činnost. V roce 1941 jej však události II. světové války přinutily k odchodu ještě dále, do americké emigrace, kde se již opět soustředil především na komponování. Brzy se stal uznávanou osobností i v USA, sUvážíme-li, kolik evropských umělců v této době emigrovalo do USA, jak velká byla konkurence, je obdivuhodné, jakých úspěchů se mu tam podařilo dosáhnout. Martinů se zde stýkal s největšími hudebními osobnostmi, psal na objednávku, jeho díla se provozovala a dostalo se mu i veřejných ocenění (například za operu Veselohra na mostě). Kvůli poválečné politické situaci doma, v Československu, i kvůli nemoci se jeho vytoužený návrat stále odkládal, až se stal nemožným. Svůj život v exilu proto završil ve Švýcarsku.

Martinů se tak ocitl na jedné lodi s Prokofjevem či Šostakovičem, kteří žili a tvořili pod tlakem vnitřního utrpení zaviněného komunistickými režimy - je lhostejné, zda před nebo za železnou oponou, lhostejné zda jejich tvorbu ovlivnilo zoufalství z bezmocnosti odporovat režimu nebo z beznaděje na návrat do vlasti. Podobně v exilu tvořil za II. světové války i Béla Bartók, uprchlík před fašismem. U všech vyvolal tento tlak paradoxně reakci v podobě nesmrtelných kompozic. Na otázku, zda by tato díla vznikla, kdyby nebylo Martinů či Bartókova exilu či Šostakovičových vnitřních bojů s režimem, těžko odpovídat. Jisté však je, že zatímco díla jeho zahraničních současníků znějí dnes často ze světových pódií, hudba B. Martinů si zasloužené pozice téměř 50. let po skladatelově smrti vydobývá nadále poněkud pomalu.

2009 - rok pro velké akce

Naštěstí má ale skladatelův odkaz řadu velmi zapálených podporovatelů a silné instituce - Nadaci BM a také Institut BM v Praze. Je však přirozené a důležité, že záměr využít 50. výročí skladatelova úmrtí k posílení pozic Martinů hudby, přichází také ze strany Čechů žijících v zahraničí. Příznivci jeho hudby se dnes s dostatečným předstihem zamýšlejí nad uctěním Martinů památky - nejlépe přirozeně představením jeho rozsáhlého díla (420 opusů) v co největší šíři. A to nejen v České republice, ale právě v zahraničí. Jak ve všech zemích, kde skladatel žil (zde většinou prostřednictvím aktivit Českých center, které teprve krystalizují), tak i v zemích, k nimž neměl osobní vztah a jeho hudba zde nebyla příliš interpretována.

Budapest Spring Festival s českým zahájením

Ukázkovým příkladem může být velký projekt v Budapešti, k němuž spojilo síly hned několik subjektů. Jeho iniciátorem je český houslista žijící ve Švédsku, Jaroslav Šonský, aktivní člen Společnosti BM v Praze. (V roce 2003 obdržel cenu udělovanou Ministerstvem zahraničních věcí Gratis Agit za dlouhodobou propagaci české kultury v zahraničí.) Na základě jím vypracovaného návrhu začala již vloni nejprve intenzivní jednání s budapešťským spolkem Bohemia (nositelem téže ceny). Představitelé spolku Éva Molnár a Otto Zachár (předseda) poté pomohli s dalšími kroky, totiž s kontaktováním vedení největšího maďarského hudebního festivalu Budapest Spring Festival. Myšlenka uspořádat v roce 2009 zahajovací část festivalu jako České dny se zaměřením na tvorbu B. Martinů byla ředitelkou festivalu Zsófií Zimányi přijata velmi kladně. Do příprav projektu bylo zapojeno i České centrum v Budapešti a podporuje jej i pražský institut BM.

Podle návrhu Jaroslava Šonského vznikl možný seznam interpretů a opusů, které by mohly naplnit tyto České dny. Po dalších jednáních všech zúčastněných vykrystalizoval předběžný velmi zajímavý program, na kterém již výbor budapešťského festivalu pracuje. Nyní je ve fázi zcela konkrétních kroků, které výbor spolu se spolkem Bohemia a vedením Českého centra podniká. Shánějí se potřebné finance jak v Maďarsku, tak i v České republice, kde pomáhá Institut BM, a pracuje se i na dalších, doprovodných akcích.

Martinů opera v Budapešťi historicky poprvé

Na co a na koho se tedy mohou těšit maďarští, ale i zahraniční návštěvníci Budapest Spring Festivalu v roce 2009?

Stěžejní záležitostí českého zahájení festivalu bude zřejmě Veselohra na mostě, vůbec první opera B. Martinů, která zazní v Budapešti. Měla by zaznít v provedení maďarského operního souboru. Na programu budou další významná Martinů díla spolu s opusy dalších českých skladatelů. Přitažlivou záležitostí bude určitě Martinů Kuchyňská revue, hit s jazzovými prvky, která je komponována jako pantomimická revue pro pět tanečníků, recitátora, housle, violoncello, fagot, klarinet a trubku. Něco ze svého širokého repertoáru české soudobé hudby by mohl předvést také Ensemble Martinů. Organizátoři doufají, že by se české zahájení Budapest Spring Festivalu mohlo podařit i za účasti Magdaleny Kožené, jedinečné interpretky Martinů písňové tvorby.

Doprovodný Mucha

Jako každý velký festival, tak i Budapest Spring, nabízí nejrůznější doprovodné akce. Skvělou příležitostí roku 2009 je možnost skloubit výročí Bohuslava Martinů s výročím dalšího slavného Čecha, který ovlivnil dějiny světového umění - a to Alfonse Muchy (70 let od úmrtí). Do přípravy jeho velké výstavy v Budapešťském Muzeu výtvarných umění se s velkým nadšením pustila Éva Molnár (spolek Bohemia), která již dříve přeložila do maďarštiny román Jiřího Muchy o životě slavného otce. Spolupodílí se opět České centrum.

Více čtěte na str. 32.

Dovětek

Po rozpadu socialistického bloku došlo ke značnému útlumu nejen ekonomické, ale i kulturní spolupráce mezi jeho bývalými státy. Jejím opětovným posílením byl vstup obou zemí do EU, ale ještě větší měrou než různé vládní kulturní programy spolupráce možná působí iniciativy aktivních jednotlivců či spolků. A právě na popsané spolupráci takto různých subjektů (výkonného umělce, spolku, stát reprezentujícího Českého centra a festivalového výboru) lze demonstrovat prospěšnost svobodné občanské společnosti. Česko-maďarských projektů není zase tak mnoho, a tak se k přípravám českého zahájení Budapest Spring Festivalu, rádi vrátíme. Do roku 2009 je ještě spousta času a ten může přinést mnoho zajímavého z jejich zákulisí.