Chodský kroj

1. "Dolský" z údolních vesnic u Domažlic 2. z horních, tj. podhorských osad pod Haltravou 3. z okolí Staňkova - nedochoval se

Starý bulácký kroj (podle náoeeí) z 18. a poeátku 19. stol. - zvláštnosti:

Ženy

ženské "šorce", tj. černé skládané a tuhé suknice - plátěné nebo polocajkové tzv. "bulky" do půl lýtek, v pase byl šorec utažen pásem - u mladých ze zelené kůže, zdoben stříbrným dracounem a zrcadélky, ale mohl být i harasový, vlněný pás se nezachoval

rozevřené živůtky spjaté jedinou pentlí "nápěnkou", červené, nevěsta černý

košile se širokým nabíraným límcem "výkladkem" s krajkou, rukávy dlouhé skoro až k zápěstí

zástěra úzká, kratší nežli šorec, vdané ženy modré plátěné s jednoduše bíle vyšívaným pruhem dole, družice a nevěsta červené s bílými nebo žlutými květy nad okrajem anebo nevěsta žlutou zástěru z polocajku

dlouhé ženské "hřebíčkové kožichy" dlouhé po kolena, podšité bílou jehněčinou, v prsou úzký, takže se stěží dopínal a svazoval se proto pentlí, bez límce, vzadu až po pás rozstřižený

plátěné úzké šatky na hlavu "plínky" - nosily i dívky, vdané ženy si vázaly čepec z bílého plátna, černě vyšitý, který byl pro svůj jedinečný okrouhlý tvar nazýván "koláč", spodní jeho část se točí vějířovitě kolem dýnka, které leží na temeni hlavy, kolem čepce se uvazovala bílá plátěná úzká rouška, tzv. "plínka

vlasy měly družice spleteny do dvou copů propletených červenými stužkami, kolem hlavy pak bílou úzkou "plínku", kterou v týle svazovaly

šátek na krk se nenosil

punčochy červené, vlněné

střevíce černé na nártu s řemínkem, který kryl červený jazyk

Starý mužský kroj "Buláků"

zelené nebo červené vesty vpředu vcelku a krátké, volné, zapínané po straně, přednice ozdobena srdcem

bílé nebo hnědé polodlouhé volné kabátce bez límce "šerky", s klínem na zádech, úzké přednice s háčky, které se svazovaly stužkou, v létě se nosil přehozen jako halena, v zimě se rukávy navlékaly

kolem krku černé, harasové, žlutě vyšívané pásky "flór"

Mládenci

už měli v r. 1836 modré, červeně lemované a vpředu na knoflíky zapínané vesty

černé šátky na krk

spodky krátké, ale volné ze žluté kůže nebo ze šerky

punčochy modré

kožené střevíce

na hlavě širák nebo červená či zelená čepice, lemovaná vydrou

Ženich měl na klobouku modrou stuhu a na kytici "burdu", tj. šňůru z vycupovaného stočeného hedvábí

Ženatí i ženich nosili v ruce "čakany"

Chodský kroj - druhá třetina 19. století

Ženy

skládané sukně jásavých barev s květovanou pentlí

vystřižený kratičký lajblíček empirového střihu, vyšívaný korálky,

živůtek dolský

krátký živůtek má svislý šíp v zádech, šikmo sbíhavé přednice s háčky nebo kroužky lemované stříbrnou portou, z brokátu nebo vyšívané (svislé řešení kytic v zádech)

Živůtek podhorský

delší vlněný nebo hedvábný bez vyšívání, šněroval se dovysoka červenou pentlí "símotám", v pase zakončený šůsky

silná spodnička

fěrtochy široké a jako sukně dlouhé, hedvábné s květy v proužcích nebo s poházenými kvítky nebo "baboráky", pro nevěstu a ke smutku patří bílý fěrtoch

košile - rukávy široké a dlouhé, dole nabrány do pásku s nabíranou kraječkou, kraje uzoučkého límečku vpředu byly černě vyšívány a široký nabíraný límec "vejkladek" pro svátek býval lemován krajkou a spínal se u krku drobným kovovým spínátkem v dolských krojích se široký výkladek zúžil v malý krejzlíček a rukávy se zkrátily, zakončeny malým kanýrkem nebo krajkou, jen slavnostní rukávce dlouhé a široké, škrobí se a zdvíhají na ramenou do výše, takže postava se zdánlivě zvyšuje

černé šátky na hlavu i červené (pro děvčata i ženy) tyto černé šátky se utahují kolem hlavy a zavazují v týle tak, aby jeden konec splýval po pravém rameni po prsou, v okolí Domažlic se na temeni rýsují špičky velkého hřebene, v Postřekově malý nebo vůbec, šátek je vzadu spíše trochu povytažený

vlněné nebo hedvábné šátky na krk s bohatými třásněmi, pod krkem se spínají špendlíkem se skleněnými foukanými korálky tzv. "blunka"

červené punčochy

modré kabátky

bůtky - nízké uzavřené střevíce s nízkým podpatkem, zdobené vyřezávanými, červeně podkládanými srdéčky a jinými motivy, vytloukané mosaznými kroužky s černou a nad ní červenou a zelenou mašličkou u výkroje

Na tomto stupni sváteční kroj ustrnul jako slavnostní šat a ve vývoji pokračoval jenom šat všední s "flámiškami", "jupkami", vlňákem a "kandušem".

Muži

košile rukávy kose sestřižené, u zápěstí úzké, bez manžet a límeček přeložený, náprsenky se sámky a jednoduchou výšivkou v pěti pásech

krátké kalhoty z bílé šerky, ze silného plátna i ze žluté kůže, vždycky spíš volné než úzké, koženky se pod kolenem svazovaly ozdobně prosekávanými řeménky, široký poklopec se zapíná skoro na bocích (v Postřekově bývá úzký)

vesty (kamizoly) - modré, soukenné, červeně paspulované s řadou knoflíků, stojatý límec a jedinečné barevné vyšívání, zapínají se poslední tři knoflíky

šátek na krk barevný, nejraději červený, staří muži i černý

kazajky - sváteční, krátké, pro chudé z bílé šerky, pro svátek z modrého sukna, vysoký límec, červeně vyložené "laple", rukávy na ramenou nabrané, dvě řady knoflíků, bohaté vyšívání

soukenné kabáty - pro ženáče, z bílé šerky bez výšivky, nebo z modrého sukna bohatě pestře vyšívané

plátěné zástěry - zajímavý doplněk bílé pěkně skládané nebo modré s tištěným vzorkem (v Klenčí s "desaterem" /laclem/)

punčochy - bílé vlněné nebo modré

střevíce - šněrovací, i vysoké boty, do práce dřeváky s koženým vrškem a nízké "hourezky" odříznuté od starých holínek

klobouk - černý, velký a plochý širák, od dýnka ke střeše 6 černých stužek, pod bradou se připínal event. páskem, později klobouky menší, za kterými měli mládenci zastrčena paví péra, ženich dlouhý rozmarýnový prut se zavěšenými fábory

čepice - všednější, ale pro mladíky vhodnější, červené nebo zelené dílkové dýnko s malým střapcem, lemovaná vydří, kuní nebo tchoří kožešinou

vlasy - dlouhé

čakan - dlouhá hůl zakončená sekyrkou s háčkem