O ČSÚZ se zasloužili i Jirásek a Masaryk

Málokdo ví, že velký český spisovatel Alois Jirásek, jehož narození před 155 lety jsme si připomněli letos v srpnu, byl jedním z těch, kdo s prezidentem T.G. Masarykem inicioval vznik Československého ústavu zahraničního a v roce 1928 byl jeho zakládajícím členem. Významným členem této instituce vytvořené na pomoc Čechům v zahraničí byl i bývalý ministr zahraničí Jan Masaryk, od jehož narození v září uplynulo 120 let.

Právě Jirásek totiž udělal Čechy, kteří byli z různých důvodů nuceni žít mimo svou vlast, hrdiny některých svých románů a povídek a upozornil tak na ně čtenáře. Semínko obdivu, soucitu a pozitivního vnímání českých krajanů ve světě zasadil i do mysli tehdy mladého intelektuála Jana Auerhana, který se díky Jiráskovu dílu "Skaláci" začal zamýšlet nad osudem českých a slovenských vystěhovalců a hledal způsoby, jak jim v jejich nelehkém osudu bezprostředně pomoci a jak je podporovat trvale, aby neztratili jazyk a pouto s kulturou a tradicemi vlasti, mohli ji navštěvovat a případně se i vrátit.

Auerhan ale nezůstal jen u soucitných myšlenek, nýbrž spolu s dalšími, mezi nim právě s Aloisem Jiráskem, se na nejrůznějších institucích snažil zajistit skutečnou a trvalou pomoc krajanům. Dosáhli toto, že z podnětu komise pro vystěhovalectví při ministerstvu sociální péče vznikl zvláštní výbor pro přípravu stanov Československého ústavu zahraničního a 20. prosince 1928 se konala ustavující valná hromada této nové instituce. Jan Auerhan se pak stal jejím prvním předsedou. Jednou z jejích významných osobností byl i tehdy již sedmasedmdesátiletý Alois Jirásek. I jeho podpis najdeme pod prohlášením zavazujícím Československý ústav zahraniční a jeho členy "vyvíjeti činnost ve prospěch vlasti a krajanů v zájmu národa a státu československého". "Jakákoliv politika nebo stranictví mají býti z jeho činnosti vyloučeny, mezi členstvo a ku spolupráci jsou zvány všechny vrstvy a třídy národa bez rozdílu. Ústav má býti zařízením svépomocným a má se opírati především o interesované organizace národní, kulturní, hospodářské a odborové, jakož i jednotlivce, kteří chtějí pracovati pro jeho cíle", stojí dále v ustavujícím prohlášení ČSÚZ, k němuž se Jirásek přihlásil. Jiráskův dům na nábřeží na konci Resslovy ulice v Praze byl pak posledním sídlem ústavu před II. světovou válkou v letech 1937-1939.

Kdyby slavný spisovatel navštívil Československý ústav zahraniční dnes, jistě by ho potěšilo, že zásady, formulované před téměř osmi desetiletími, se díky vedení ČSÚZ v čele s předsedou Jaromírem Šlápotou znovu, prakticky doslova naplňují. Členy instituce jsou dnes znovu poslanci, senátoři, umělci, podnikatelé, představitelé nejrůznějších parlamentních politických stran bez rozdílu. A hlavním směrem činnosti je snaha o to, aby krajané ve světě neztratili pouto s českou kulturou a znalost češtiny, aby se mohli kdykoliv do své původní vlasti vrátit.

Majitel členského průkazu ČSÚZ s číslem 1

O Československý ústav zahraniční se významně zasloužil i další z jeho zakladatelů - Jan Masaryk, syn tehdejšího československého prezidenta, významný diplomat a přítel krajanů. S osudy Čechů, žijících v zahraničí se měl možnost seznámit při svých diplomatických misích za mladou Československou republiku hned po roce 1918, nejprve ve Washingtonu a pak řadu let v Británii. Čeští krajané za ním přicházeli i v době kdy byl od roku 1940 ministrem zahraničí Prozatímní československé exilové vlády i po návratu do osvobozeného Československa, kdy zůstal v čele diplomacie i po únoru 1948.

Jeho členský průkaz Československého ústavu zahraničního po roce 1945 měl číslo 1. Jan Masaryk byl totiž prvním představitelem vlády, kterého bývalí zaměstnanci a členové ČÚZ oslovili, když v květnu 1945 činnost instituce po nucené přestávce v době německé okupace obnovovali. Ze zprávy, která byla předložena valné hromadě Československého ústavu zahraničního 31. května 1946, je zřejmé, že Jan Masaryk ČSÚZ usilovně pomáhal získat jeho předválečnou pozici, kanceláře a další bývalý majetek. Podporoval také úzkou spolupráci svého ministerstva s ČSÚZ. Právě on doporučil vládě, aby Československému ústavu zahraničnímu svěřila část úkolů při vlně reemigrace krajanů do vlasti po roce 1946. Vedení ČSÚZ zásluhy této osobnosti o rozvoj instituce na pomoc krajanům ocenilo v březnu 1990, kdy rozhodlo o zapsání jejího jména na pomyslnou desku cti. V roce 1998 pak účastníci Valné hromady jednomyslně schválili jmenování Jana Masaryka čestným členem Československého ústavu zahraničního.

V březnu 2004 byl naopak ČSÚZ poctěn Medailí Jana Masaryka a Diplomem Společnosti Jana Masaryka "za záslužnou a soustavnou činnost, jíž se významně zasloužil o tolerantní a přátelské soužití lidí dobré vůle, za úctu k dějinám i k odkazu T. G. Masaryka a Jana Masaryka v České republice i v Evropě". Medaili a Diplom převzali představitelé ČSÚZ z rukou předsedy Masarykovy společnosti JUDr. Antonína Suma, který byl Masarykovým posledním tajemníkem od září 1947 do jeho tragické smrti v březnu 1948.

Československý ústav zahraniční

Karmelitská 25, 118 31, Praha 1

E-mail: krajane@csuzkrajane.cz

Web: www.csuzkrajane.cz