Stovky mladých pěvců míří do Karlových Varů

Řada pamětihodných událostí v Karlových Varech připomíná pobyty a tvůrčí odkaz světově oslavovaného skladatele Antonína Dvořáka. Umělec sem často zajížděl, aby si oddechl ve své kompoziční práci, v Karlových Varech složil několik příležitostných děl, setkával se tu s uměleckými osobnostmi a svými vydavateli. V západočeských lázních s oblibou sledoval kulturní dění a ohlas svých uměleckých děl. Karlovy Vary sledovaly Dvořákovu tvůrčí činnost s obdivem. V Karlových Varech také došlo k prvnímu kontinentálnímu provedení jeho slavné Novosvětské symfonie, jež se stala později jednou z nejhranějších symfonických skladeb mezinárodních programů a reprezentačním dílem české hudby po celé Americe.

Jedna ze světových událostí, jež reprezentují dnes Dvořákovu živou památku v Karlových Varech, je každoroční Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, konaná vždy začátkem listopadu. Dotýká se široce koncertního a operního dění v současnosti. Patří mladým talentům této hudební sféry, která vysílá nejschopnější z nich na profesionální dráhu, do praktického uměleckého života. Tady měří každoročně své schopnosti stovky mladých adeptů, kteří chtějí budovat své jistoty na základech pozoruhodné tradice. Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka zakotvila pevně v mezinárodním uměleckém dění a v jejích vítězných absolventech můžeme sledovat, jaké vážnosti se těší doma i v cizině. Tuto zkušenost dokumentoval letos jubilejní 40. ročník, konaný za pozorného zájmu a účasti renomovaných sólistů, pedagogů a odborných zájemců vokálního umění z jedenácti zemí.

Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka si po celou dobu svého trvání uchovala vzácnou jednotu Čechů a Slováků. V jejích řadách se vystřídali nejproslulejší představitelé našeho koncertního a operního oboru, jejichž odkaz zavazuje současná generace. Mezi zakladateli Dvořákovy soutěže zaznamenáváme především legendární sólisty pražského a bratislavského Národního divadla: Marii Budíkovou-Jeremiášovou, Karla Leise, Jaroslava Horáčka, Beno Blachuta, Janka Blaha, Jindřicha Jindráka, Václava Zítka a Viléma Přibyla, k nimž se přidružili později L. Domanínská, Ida Černecká, A. Kucharský a další. Dnes se může soutěž pochlubit dalšími generačními následníky, zvláště z řad slovenských umělců v čele s proslaveným tenoristou Peterem Dvorským, který stojí už třetí rok v čele mezinárodní poroty.

Původní karlovarská Dvořákova pěvecká soutěž se omezovala na setkání studentů konzervatoří a vysokých hudebních škol. Nyní byla rozšířena na všechny profesionální pěvecké adepty z domova i ze zahraničí, protože se dopracovala velmi úspěšných výsledků a prostřednictvím svých vynikajících adeptů ve světě získala jedinečné umělecké renomé. Z uplynulých ročníků zazářili na světových scénách a pódiích jako pěvecké hvězdy Gabriela Beňačková, Edita Gruberová, Dagmar Pecková, Eva Urbanová, Magdalena Hájossyová, Angela Lieboldová, Lívia Ághová, Martina Janková, Marina Domašenková, Marina Vyskvorkina, Peter Mikuláš, Micio Keiko, Olaf Bür, Magdalena Kožená. Je to dnes už nepřehledná řada sólistů, vyšlých z Karlových Varů, kteří zdobí svým uměním naše i zahraniční scény.

Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka supluje dnes vrcholná soutěžní setkání v rámci tematických soutěžních cyklů mezinárodního festivalu Pražské jaro, organizuje seminární cykly a mistrovské kurzy pro talentované mladé pěvce a vysílá je pak do praktické působnosti na evropské scény i za oceán. Každoroční listopadová soutěž, rozdělená do třech kategorií - junior, písňová a operní - se organizačně osvědčila a prohlubuje se. Vedle světových a českých klasických autorů propaguje významně také soudobá díla. Dvořákova vokální tvorba zůstává ovšem základním kamenem těchto uměleckých setkání.

Na letošní soutěžní přehlídku se sjelo do Karlových Varů 113 pěveckých kandidátů, mezi nimiž rok od roku zaujímají významnější místo adepti z Dálného východu, jmenovitě z Japonska a Koreje. Nejúspěšnější byly tentokrát mladé sopranistky z Čech Karolina Kněžínková a Jana Kačírková vedle písňové laureátky Lucie Hájkové. V hlavních cenách mužů se prosadili slovenský kandidát Ondrej Šaling a žák prof. Evy Blahové z Bratislavy, Japonec Fujita Takuya. Tomko Matúš získal v operní kategorii třetí cenu. V dalších vítězných řadách figurují hlavně Ukrajinci. Cenu Jarmily Novotné získala nejmladší účastnice soutěže Ivana Veberová. Vlastní ceny udělily též Magdaléna Hájossyová a Gabriela Beňačková.