Havel na Hrad!

29. prosince 2005, Lidové noviny

Vedle Václava Klause a Miloše Zemana se jeví Havlův návrat jako ta nejlepší možnost

Komentář

Je to čirá beznaděj. Topolánkova Občanská demokratická strana si do svého volebního programu dala, že na Pražském hradě udrží neudržitelného Václava Klause. Paroubkova sociální demokracie nabízí voličům silnější kávu. Prezidenta Miloše Zemana.

Nic proti oběma pánům, každý z nich má své kvality. Pan prezident Václav Klaus je výrazný nacionalista, provokativní, byť trochu neobratně píšící komentátor. A nadprůměrný středoevropský makroekonom, který si zřejmě zaslouží i profesorský titul na jedné z významnějších pražských vysokých škol, o čestných doktorátech z Kazachstánu nemluvě.

Miloš Zeman je vynikající bavič a nejúspěšnější český autor lehkého polobulvárního čtiva i trefný glosátor. Pod maskou sociálního demokrata je racionálním ekonomem přinejmenším tak dobrým jako Václav Klaus, o čemž svědčí srovnatelné výsledky obou pánů coby ministerských předsedů.

Zeman i Klaus mluví slušně několika světovými jazyky, část národa je obdivuje a druhá nesnáší. Ale i ta druhá si nakonec zvykne, neboť, jak ukazuje příklad Václava Klause, prezident je oblíbený už proto, že je prezident.

Zatímco Klaus dává národu na odiv svoji eleganci, pracovitost, tenisový um a, jen pan prezident ví proč, i své milenky, Zeman becherovku, zabijačky, lenošivost a své otcovství na dvě stě kilometrů.

Ponechat Klause ještě dalších pět let na Hradě, nebo tam naopak z tvrze na Vysočině přestěhovat Miloše Zemana, se jeví jako řešení. A nelze tvrdit, že nepřijatelné.

Pouze nedobré a nemoudré

Václav Klaus i Miloš Zeman postrádají totiž to hlavní, co by český prezident, máli být úspěšný, měl mít. Pražský hrad je sídlem králů, které svým významem zdaleka přesahuje Čechy a Moravu.

Prezident, jenž má roli nevelké České republiky posilovat, musí mít přinejmenším evropský, a pokud možno i světový formát.

Václav Klaus by takovou hlavou státu možná i chtěl být. Ale svým omezeným intelektuálním zázemím, přepjatým a ničím neukotveným liberalismem a ostentativním protievropanstvím se sám vyřazuje a už asi i definitivně vyřadil. Aniž si to je schopen připustit.

Miloš Zeman nikdy nic takového nechtěl a asi ani chtít nebude. Už jako premiér o svém ministrovi zahraničí Janu Kavanovi a vicepremiérovi Egonu Lánskému prohlásil, že je má na to, aby místo něj jezdili na zahraniční cesty.

Zatímco pan prezident Klaus má dobře placené přednášení na všech možných i nemožných fórech a univerzitách jako druhé a někdy téměř jako své první zaměstnání, Zeman v důchodu sepisuje u kamen na Vysočině knihy. Také způsob prezentace myšlenek, ale dál než na Slovensko Zeman svými politickým pamfletismem nedosáhne. Navíc, pokud by se takto Zeman projevil jako hlava státu, dopadl by ještě hůře než Klaus se svými návrhy na zrušení Evropské unie.

Václavu Klausovi je už dnes v mnoha důležitých metropolích dáváno najevo, že není vítán. Zeman se svojí neovladatelnou obhroublou prostořekostí by jako prezident mohl skončit ještě smutněji. A Česká republika s ním.

Přesto jako by bylo národu dáváno dvěma hlavními politickými stranami najevo, že není jiné volby. Buď Zeman, nebo Klaus.

Havel. No problem

Samozřejmě že jiné možnosti jsou. Česko má přes několikaletý pobyt Václava Klause na Pražském hradě stále politika, který ho zastiňuje. Nemyslím Jiřího Paroubka, ale Václava Havla.

Havel i přes svůj dočasný odchod z politiky a na čas jakoby i do emigrace zůstává pro svět českým politikem číslo jedna. Za Klausem by na konferenci do Prahy například takový Bill Clinton nikdy nepřijel. Za Havlem ano, a ještě považuje za důležité to zdůraznit.

Jak ukázala nedávná Havlova vystoupení, má bývalý prezident co říci i k mnoha světovým, evropským i českým problémům a je to hlas, který Česku chyběl. Pokud jde o zdraví, je na tom, zaplať Bůh, Václav Havel o něco lépe než před lety a vypadá to, že ještě jedno funkční období by bez problémů zvládl. Ostatně i takový sportovec jako Václav Klaus je občas, jako zrovna teď, také marod.

Jestliže Václavu Havlovi nebude bránit v jeho návratu na Pražský hrad zdraví, ústava už vůbec ne. Její článek jasně říká, že prezident nesmí být zvolen víc než dvakrát po sobě. Ale s "klausovou pauzou" může Havel být na Pražském hradě do roku 2018. Ale i těch pět let by republice moc pomohlo.

Česko má přes několikaletý pobyt Václava Klause na Pražském hradě stále politika, který ho zastiňuje. Nemyslím Jiřího Paroubka, ale Václava Havla.