O korupci

Některá fakta z celosvětového průzkumu PRICE WATERHOUSE COOPERS týkající se hospodářské kriminality v České republice v roce 2005

Výzkum proveden ve 34 zemích, u 3600 společností, včetně 75 předních společností v ČR

Porovnají-li se výsledky průzkumu z roků 2001 a 2003, dochází v roce 2005 k dramatickému nárůstu počtu společností, které se staly obětí hospodářské kriminality.

Celosvětový průměr činí 45%. U ČR došlo k nárůstu z 27% na 67%, tedy o 133%

13% společností v ČR uvedlo průměrné ztráty cca 250 000 USD.

49% společností v ČR utrpělo "nepřímé škody" - např. ztráta dobré pověsti, snížená motivace spolupracovníků, zhoršující se obchodní vztahy.

Ve většině případů v ČR byli pachatelé muži ve věku 31 až 40 let s nižším něž vysokoškolským vzděláním.

Většina pachatelů v ČR se vyznačovala potřebou udržovat nákladný životní styl, nízkým prahem pokušení a nedostatečným povědomím pachatele o tom, že jeho jednání bylo nesprávné.

Ve většině případů podaly společnosti trestní oznámení. Nicméně ve 22% dotázaných společností uvedlo, že proti pachatelům nepodnikly žádné kroky.

54% společností uvedlo, že se jim nepodařilo vymoci žádnou náhradu způsobených škod.

47% podvodů bylo zjištěno náhodně.

Jen 26% společností připouští, že se stane v příštích pěti letech obětí podvodu.

63% ze 75 dotázaných společností v ČR se stalo v posledních dvou letech obětí minimálně jednoho případu závažné hospodářské kriminality. Dvojnásobné zvýšení proti roku 2003. Světový průměr 45%.

Hospodářská kriminalita zůstává hlavním problémem ČR

64% majetková zpronevěra - 60% neoprávněné nároky.

Korupce je nejrozšířenější typ hospodářské kriminality.

Zneužití informací při obchodování s cennými papíry 100%, zkreslování finančních informací 67% - způsobovaly nejvyšší nepřímo vyčíslitelné škody.

36% společností uvedlo, že pachateli podvodů byli jejich vlastní zaměstnanci. Střední, vyšší, nebo vrcholné vedení spáchalo 47% interních podvodů.

Dopady podvodů spáchaných vrcholovým vedením je až třikrát závažnější než dopad podvodů páchaných pracovníky na nižší úrovni.

47% podvodů odhaleno souhrou okolností, nebo varováním. Jestliže náhodné zjištění představuje hlavní způsob odhalování podvodů, existuje nebezpečí, že odhalené případy mohou představovat "špičku ledovce" a mnoho dalších případů se neodhalí.

Spoléhání se na šťastnou náhodu není nejlepším způsobem boje proti hospodářské kriminalitě.

Více společností v ČR zavedlo etické kodexy. Avšak pouze 22% dotázaných společností zavedlo systém anonymní informační linky, tzv. "whistle-blowing" (celosvětově 38%) a pouze 20% společností zřídilo výbory pro audit (celosvětově 52%).

Vyšší počet kontrolních mechanismů nejen že odhalil podvody mnohem častěji, ale zjištěné finanční ztráty byly až třikrát vyšší.

Čím dříve je trestný čin odhalen, tím nižší je výše škody a tím vyšší je pravděpodobnost náhrady ekonomických škod.

Společnostem je doporučováno, aby:

• posoudily skutečná rizika a zranitelnost společnosti hospodářskou kriminalitou
• aktivně sledovaly rizikové oblasti
• vypracovaly postupy na podporu anonymních informačních linek
• aktivně komunikovaly postoje společnosti k podvodům a důsledně uplatňovaly postupy a kontrolní mechanismy na předcházení podvodům
• očekávaly nejhorší a měly připraveny spolehlivý akční plán postupu při odhalení podvodů

V ČR vyhledalo pomoc externích vyšetřovatelů nebo forenzních specialistů pouze 6%. To je významně nižší číslo než ve střední a východní Evropě (29%) a ve zbytku světa (38%)

I když není možné úplně vymýtit hospodářskou kriminalitu, je zapotřebí, aby společnosti neustále zaváděly a vylepšovaly kontrolní mechanismy a pěstovaly loajalitu svých zaměstnanců tak, aby nevytvářely prostředí, ve kterém se bude podvodům dařit.

Podrobná zpráva na:

http://www.pwc.com/extweb/ pwcpublications.nsf/ 4bd5f76b48e282738525662b00739e22/ e88e7e75e3169f848025702300515890/ $FILE/PwC_Hospodarskakriminalita_CR.pdf