Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska

Díky specifickým geografickým, sociálním a národnostním podmínkám u nás se dřevěné sakrální objekty dochovaly v největším počtu v moravskoslezském Pobeskydí a na Těšínsku. Podle historických dokumentů je zde doloženo nejméně 73 dřevěných a polodřevěných staveb. V české části Těšínska jsou zachovány kostely a kostelíky na Hrčavě, v Nýdku, v Bystřici nad Olší, v Gutech, v Sedlištích a v Řepištích i jinde, v jeho moravské části stojí například nově obnovený kostel v Ostravě - Hrabové (vyhořel 2002). V samotných Beskydech a Pobeskydí se dochovaly kostely na Grúni, na Bílé, v Kunčicích pod Ondřejníkem, další v Tamovicích u Štramberka či zděný s dřevěnou střechou v Rybím. Požár zničil kostel v Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm(v 60. létech min.století) i ve Větřkovicích u Příboru (jeho zdařilou kopii můžeme vidět v Dřevěném městečku v rožnovském skanzenu). Mnohé se zachovaly na Valašsku, na Opavsku či v Jeseníkách. Na Radhošti kaple sv. Cyrila a Metoděje (z kamene, zvenčí obložena dřevem). Kromě dřevěných kostelů se v lokalitách Moravy a Slezska dochovalo asi dvacet dřevěných kapliček, např. ve Frýdku- Místku, na horní Čeladné, na Bílé-Hlavaté, v areálu Beskydského rehabilitačního centra v Kunčicích pod Ondřejníkem, ve Velkých Karlovicích a Karlově Studánce atd. Na třicet zvoniček je rozeseto v Trojanovicích, na Pustevnách, v Rožnově pod Radhoštěm a mnohde jinde.

Celkem se podařilo podle pramenů vystopovat 336 dřevěných a polodřevěných kostelů v Čechách a na Moravě a 224 na Slovensku. Dodnes se dochovalo v různě pozměněné podobě asi 130. Na území Moravy a ve Slezsku se nachází celkem 179 zdokumentovaných staveb, ovšem z větší části zaniklých. V blízkém okolí Frýdku- Místku můžeme najít rovných dvacet dřevěných a polodřevěných kostelů a stejný počet kaplí a zvoniček, udržovaných s pietou a láskou jako vzácné doklady lidového stavitelství.

Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska - výstava v Muzeu Beskyd ve Frýdku- Místku (otevřena po celou letní sezónu 2005) přináší nejen tyto, ale i mnohé další informace. Řadu poznatků objevíme v knize P. K. Eichlera Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a rakouském Slezsku (1888), stejně jako v knize J. Poláška (2001) nebo v katalogu J. Veselské (1994).