Dopis z Brazílie

9 2005 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

V srpnu tohoto roku se dovršilo 40 let od úmrtí brazilského občana, rozeného Čecha (Moravana) Jana Antonína Bati.

Byl to výjimečný člověk ve všech smyslech tohoto slova. Dynamický, tvořivý, staral se především, aby zlepšil životní podmínky svých bližních a tvořil nespočetné možnosti pro jejich rozvoj.

Jeho početní potomci, z velké části brazilští občané, usilují už po dlouhé roky obhájit a rehabilitovat tohoto člověka, nespravedlivě obžalovaného a odsouzeného, aniž měl právo se bránit. Ztratil svou občanskou čest a všechno, co vlastnil.

A to, co on vlastnil nejkrásnějšího, byl sen. Sen, který se snažil uskutečnit v rozkvětu svého života, kdy mohl pracovat s cílem vytvoření mírumilovného světa, kde by byla hlavním heslem produktivní práce.

Obraťme teď ale naše zraky na malý národ, malou zemi v srdci Evropy, zotročenou po staletí mocnými sousedy, kteří se snažili uhasit jiskru nezávislosti a svobody zakořeněné v duši tohoto slovanského lidu. Nepodařilo se jim to. Jiskra zůstala živá pod popelem staletí a zrodila se poznovu osvícena koncem první světové války. Dala vzniknout svobodnému Československu s mnoha problémy patřícími k situaci národa, který se znovu narodil. Zároveň se znovuzrozením národa vznikl v malém městečku v srdci Moravy malý obuvnický podnik. Vznikl úsilím a snem dvou bratrů pokrevných ze strany otce a s věkovým rozdílem dvaceti let.

Jeden z bratrů, Tomáš, byl strůjcem shora zmíněné životní a pracovní filosofie - snu o míru a smysluplné práci. Druhý, Jan byl strojní sílou, která měla uvést do skutečnosti velkou část snu. Bylo to spojení dvou duší nesmírně a neuvěřitelně tvůrčích, které v průběhu dvacetileté existence svobodného národa rozneslo do všech koutů zeměkoule jejich filosofii.

Avšak mocní a velcí našeho světa se polekali. Uvědomili si nebezpečí, které by mohlo ohrozit jejich vysoce výnosné záležitosti. Udržovali dělnický svět nespokojený s jeho výdělky a nepřáli mu pokrok. Podporovali válečný průmysl, zdaleka nejvýnosnější průmysl ze všech...

Životní filosofie, kterou můžeme nazvat utopií, a která se v malém městečku v srdci Evropy ukázala jako možná, se jim nelíbila. Rozmnožovala prosperitu všude, kde zapustila kořeny. Vzkvétala v pevných rukou svých tvůrců a mohla přinést dlouhodobý mír pro všechny národy.

Bohužel, to nezapadalo do plánů mocných, jejichž moc se živila nedorozuměním a nespokojeností. Nebyla sympatická ani socialistům, protože jim uzmula vlajku příležitosti pro všechny a sociální spravedlnosti. Také se nepřizpůsobila dogmatům liberálního kapitalismu, protože šla proti soustředění bohatství v rukou stále méně lidí.

Socialismus, ten se rozpadl následkem svých vlastních chyb, rozporů a protikladů, ale hlavně, protože neměl ve zvyku plnit co sliboval. Zbyl kapitalismus, který se zesofistikoval a zglobalizoval, ale dále rozděloval ten bohatý dort stále méně šťastlivcům. A přivedl na svět vysokou kastu zabarikádovanou za svou arogancí.

Ta správná třetí cesta se nalezla v jednoduchém řešení těch dvou Moravanů, o kterých píšeme. Proto bylo třeba podporovat nespokojenost a ambice několika šílenců, aby dychtivost sobeckých výtěžků několika málo lidí byla uspokojena.

Co bylo třeba udělat? Jakou cestu si vybrat? Jednoduché!

Zaútočit na pramen akutního nebezpečí. Zničit člověka, který nesl vysoko vlajku míru, svornosti a rozvoje pospolu se sociálním zázemím. Ve spojení se zájemci z různých národů a filosofií připravili plán zničení jednoho člověka, Jana Antonína Bati. Konspirace celého bohatého světa proti jedinci... Jak možno předvídat, byla vítězná.

Výsledek je všem známý, i když je snaha zamést pod vládní a justiční koberce tvrdou a tragickou pravdu.

A svět se točí dále. Národy se mezi sebou hašteří, velcí a mocní ve svých úkrytech dále sbírají nespočitatelné výnosy a vysmívají se naší bezmocnosti.

Ale je to vina nás všech pro naše činy a skutky a naši bázlivost a zbabělost a také pro opomenutí.

A ten krásný sen? Je zadupaný pod prachem válečného víru a .... zapomenutý.

Za potomky Jana Antonína Bati Edita Baťová de Oliveira

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012