Mandelinka měla výročí

Mandelinka bramborová
to je americký brouk
kdyby na něj hajný přišel
dal by si ho za klobouk
Díky straně a čest práci
brzy budou z nás žebráci
Strana ví, co má nám dáti
cenu jedna k padesáti
To jsem zazpívala v roce 1953 jako malá žačka ve škole na výzvu paní učitelky "děti, kdo zná nějakou hezkou písničku". Co z toho následovalo ani nebudu popisovat...
Mandelinka bramborová k nám byla údajně po válce importována americkými imperialisty. Před pětapadesáti lety, v červnu roku 1950 byla zahájena kampaň, v níž mandelinka hrála velkou roli. Svět byl rozdělen na hodný - komunistický a zlý - kapitalistický.
Zítra znamená včera, světlé zítřky, já jsem horník kdo je víc, rozoráme všechny meze, či socialismus a mír ubráníme, (i kdyby tu nezůstal kámen na kameni - dodatek lidové tvořivosti) byly některé z hesel tehdejší doby v Československu.
"Žravý brouk, který se svými vlastnostmi tolik podobá lidem, kteří jej u nás rozseli", psaly noviny a vysvětlovaly, že se k nám brouk dostal pomocí mraků a větrů západními imperialisty, jakož i pomocí jejich záškodnických agentů. Pracující lid i školní mládež byly povolány do boje proti mandelince.
Také jsme se školou jeli kamsi za Prahu na pole sbírat pruhovanou berušku do zavařovacích skleniček. Jestli jsem nějakou našla, si už nepamatuji, myslím, že ne.
Mandelinka skutečně pochází z Ameriky. Do Evropy připlula na obchodních lodích již v roce 1875. Rozšířila se nejprve kolem přístavů v Německu a postupně do řady zemí Evropy. Ve Francii v roce 1922 byl poprvé použit proti brouku chemický postřik.
Hitler po obsazení Československa, které bylo pro Německo mj. i dodavatelem potravin, nařídil tzv. hledací dny, kdy se lidé vypravili do polí brouka hledat. Jeho větší rozšíření u nás nastalo ale až po válce. To se komunistům hodilo k propagandě. Do boje proti "imperialistickému záškodnictví" byla zapojena i pohádková figurka Ferda Mravenec. Na stránkách Mateřídoušky, jediného dětského časopisu té doby - bojoval za šťastné zítřky, chodil na brigády, kritizoval buržoazní přežitky apod.
Toto může vyznívat úsměvně, ale listujeli dnes soudný člověk Dikobrazem z roku 1950 (kritický časopis pro dospělé), ztuhne mu krev žilách. Vedle karikatur imperialistů rozhazujícím u nás "americké brouky", totiž spatří vtipy na Miladu Horákovou. Po vykonstruovaném procesu byla popravena 27. června 1950, tedy den před zahájením mandelinkové kampaně. A jméno této statečné ženy bylo bez skrupulí použito i ve filmovém týdeníku natočeném podle pokynů stranických orgánů:
"Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s mandelinkou - americkým broukem."
Podle článku v MFDnes (autorka Pavlína Formánková) a dle vlastních vzpomínek připravila
-st-Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad