15 let Českého dialogu Rozhovory se zajímavými lidmi

Listuji starými, velmi starými čísly Českého dialogu a osvěžuji si jakousi tvůrčí radost z možnosti dělat zajímavé rozhovory se zajímavými lidmi. Například ročník třetí v roce 1993. Ve svém druhém čísle přináší rozhovor s dnes velice populární televizní šoumenkou Zuzanou Bubílkovou. Tehdy začínala v televizi uvádět kritický publicistický pořad spolu s Otou Černým, později vystupovala v pořadu oblíbeného Miloslava Šimka, a dnes, po jeho předčasném úmrtí, fascinuje diváky jako sólistka ve vlastním kritickém a přitom velmi zábavném pořadu.

Ve stejném čísle je moudrý rozhovor s novinářem Karlem Hvížďalou, navrátivším se z německé emigrace, ale i rozhovor s Bohumilem Kludským o dynastii slavného cirkusu, který se po mnoha letech zákazů vrací na scénu.

S přípravou na číslo 4 jsem měla možnost u příležitosti rozhovoru se setkat s velmi milou dámou Janou Outratovou. Jedna z jejích pratet byla Karolína Světlá a paní Jana jde částečně v jejích stopách. Píše pěkné povídky a to česky i anglicky, protože žila 30 let v anglicky mluvící zemi - v Kanadě. Je také potomkyně slavné podnikatelské pražské rodiny Rottů. V době našeho rozhovoru byla velmi nadšená svou novou úlohou manažerky tohoto podniku - velkého železářství na Malém Rynku v Praze. Bohužel, postkomunistické manýry ji později z této funkce vyštvaly. Bylo by to na knihu a paní Jana ji taky později napsala. Jmenuje se Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky a už jsme o ní v časopise informovali.

V čísle pět máme titulní rozhovor s Josefem Švoreckým. Přečetla jsem si jej po dvanácti letech se zatajeným dechem. On mne tam například nabádal k návštěvě Texasu a reportážím o tamějších Češích, resp. Moravanech, kteří přišli do Ameriky jako první emigranti z našich zemí. Přesně po deseti letech od tohoto rozhovoru jsem se tam skutečně rozjela... a poznatky jsou tak bohaté, že to ještě nemám dopsáno (snad do roka a do dne, jak jsem se zavázala s chystanou knížkou na toto téma).

V šestce máme rozhovor se strážkyní korunovačních klenotů na Pražském hradě, v jednom z dalších čísel s českou baletkou Dominikou Borovansky, žijící v Arizoně. Obé zajímavé i dnes...

Horší je to s číslem 19 (pozor, tehdy byl Český dialog čtrnáctideníkem, tedy čísel ročně 24!), kde jsme titulní list věnovali novému, na pohled velmi hezkému hotelu Hoffmaister. Jeho majitel, Martin Hoffmaister, syn slavného výtvarníka, si nechal od nás napsat PR článek a udělat fotografie na celou dvoustranu (a titul). Dodnes jsme od něho za to nedostali ani korunu, i když se článek i fotky samozřejmě musely zaplatit. "To víte, jsem lakomý žid," prohlásil tehdy na mé námitky. Soudit jsem se ještě v té době neuměla, tak jsem to vzala jen jako ponaučení pro příště.

Ve stejném čísle je však velmi hezký článek o krkonošské spisovatelce Marii Kubátové, což mne hladí po duši, když jím dnes listuji.

Možná by stálo za to, udělat jednou takovou knížečku, sbírku nejzajímavějších rozhovorů Českého dialogu z prvních let po Sametu, kdy ještě panovalo ve společnosti všeobecné nadšení ze změn a doufání v lepší...

Pokračování příště