Na skok ve Smetanově Litomyšli aneb pozvánka napřesrok

9 2005 Kultura česky
obálka čísla

47. ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl je už minulostí. Jsem velmi ráda, že se mi konečně podařilo po několika letech marného plánování podívat se do Litomyšle alespoň na jeden koncert. I z jen krátké návštěvy města, festivalu i několika zajímavostí zdejšího kraje jsem si odvezla mnoho dojmů. Vřele doporučuji všem milovníkům hudby, historie i krásné přírody, která východočeskou Litomyšl obklopuje, aby si tento kout české země zařadili do svých příštích cestovatelských plánů - a to právě v době konání příštího festivalu, opět na přelomu června a července.

Co v Litomyšli najdete? Nádherný a obrovský renesanční zámek, kdysi chloubu rodu Pernštejnů, kteří jej zde vybudovali (konkrétně Vratislav z Pernštejna, jehož žena Marie mu dala 21 dětí! Měl tedy pro koho stavět!). Skvost vybudovaný podle plánů italského architekta Aostalliho je dnes jednou z dvanácti památek, které má Česká republika v prestižním seznamu světového dědictví UNESCO. S přilehlým piaristickým klášterem, gymnáziem, zámeckými i klášterními zahradami vznikl na návrší nad městem jedinečný komplex. Ten si můžete prohlédnout právě při návštěvě festivalu, který využívá prostor zámeckého nádvoří, kostelů i zahrad k uvedení operních děl, oratorií, písňových koncertů, ale i doprovodných divadelních představení či výstav.

Atmosféra letních večerů s hudbou, která se line pod širým nebem, v prostředí, kde vás obklopuje genius loci města, v němž se narodil Bedřich Smetana, žili a tvořili Alois Jirásek, Josef Kajetán Tyl i Božena Němcová, je nezapomenutelná. Na festival každoročně přijíždějí přední česká hudební tělesa i sólisté, můžete zde vidět inscenace pražského Národního divadla, seznámit se s hudebními projekty současných osobností a navštívit též koncerty mnoha zajímavých zahraničních hostů. Z těch letošních to byli např. Pittsburgh Youth Symphony Orchestra či Ensemble Phillidor. Éterem se v Litomyšli neline pouze klasika, festivalová koncepce myslí i na ty, kdo mají rádi jiné žánry hudby, vždy však zde sázejí na kvalitu. Ovšem nejdříve vyprodané bývají vždy především Smetanovy opery a další klasické inscenace, letos Prodaná nevěsta, Traviatta či Labutí jezero, vše v režii pražského Národního divadla.

Z jiných hudebních událostí jmenujme především koncert nazvaný SMÍŘENÍ, který jsem navštívila. Sestával ze dvou částí, Requiem od "mistra muzikálů" Andrew Lloyd Webera, a z Oratoria smíru, nové rozsáhlé kompozice českého hudebníka Jiřího Pavlici. Obě velké skladby zazněly v podání Pražské komorní filharmonie, sólistů chlapeckého sboru Boni Pueri, Kühnova smíšeného sboru a sólistů S. E. Šaturové, P. Levíčka (Requiem), E. Dřízgové, V. Hajnové, P. Levíčka, R. Nováka (v Oratoriu smíru), kde navíc zazněla i recitace v podání S. Postlerové a O. Brouska.

Weberovo latinské Requiem nepostrádalo patos (ovšem uměřený) a v některých částech jsme jasně rozeznali inspiraci jazzem a typicky Weberovský muzikálový rukopis, což však rozhodně nebylo na škodu, ba bylo to naopak velmi zajímavé,

Oratorium Smíru Jiřího Pavlici, většinu z méně obeznámených posluchačů nutně muselo překvapit. A to ve velmi kladném smyslu slova, především odlišným žánrem, než který usměvavého Pavlicu proslavil. Pavlica je veřejnosti znám především jako houslista, zpěvák a hlavní osobnost špičkového folklórního souboru Hradišťan. Z moravského hudce se však stal hudební skladatel par excellence. Jeho Hradišťan se již dávno stal nadžánrovým tělesem špičkové kvality, spolupracuje s Komorním orchestrem Leoše Janáčka, folkovým AG Flekem, Spirituál kvintetem, s Bambini di Praga aj. Jiří Pavlica se rovněž uplatňuje jako autor filmové a divadelní hudby a jeho snahy jsou zaměřeny i k volné soudobé tvorbě. Mimoto si názory tříbí se svým bratrem, který již léta hraje v Goeteborgské filharmonii. Pavlicovo Oratorium Smíru v Litomyšli uchvátilo dokonalým skloubením prvků folkloru a duchovní hudby s klasikou i jinými žánry a s využitím mluveného slova. Síla hudby a prostých biblických textů přednášených v hebrejštině, latině, řečtině a z cyrilometodějského Proglasu ve staroslověnštině působila snad nad každého, věřícího i nevěřícího posluchače. Po skončení se nádvořím zámku, kde se koncert odehrával, ozval dlouhotrvající upřímný potlesk patřící dílu i účinkujícím a poté, co se na jeviště dostavil autor, došlo i na "standing ovation". Je skvělé, že i v dnešní době nachází duchovní hudba svůj nový výraz a uplatní se v ní český talent s jistě mezinárodním přesahem. Doufejme, že se Pavlicovo Oratorium dostane i do světa.

Co dodat o Litomyšli? Že některým koncertům pod širým nebem prý nepřálo letošní deštivé počasí, což ale jistě neubralo na jejich kvalitě. Že před každým programem návštěvník dostane velmi pěkné festivalové noviny zpracované na vysoké úrovni a s invencí. Že se v nich kromě rozhovorů a recenzí dozví, jaké výstavy se v okolí konají, kde se může najíst či ubytovat. Že i během večerních koncertů a po nich je otevřené muzeum v rodném domě Bedřicha Smetany přímo v areálu zámku - bývalém pivovaře. Mají tu i dřevěnou kolébku, v níž maminka Smetanová malého synka uspávala! Že nekonečné podloubí zdobící celé náměstí vás v západní části dovede až k soše Bedřicha Smetany, po němž je náměstí pojmenováno. Že za sochou se nachází dobrá restaurace U slunce, kde se za slušné ceny s rychlou a usměvavou obsluhou dobře najíte. Že se po koncertě můžete projít krásně osvíceným městem a ve starých zákoutích usednout do některé z příjemných kavárniček, kde zakončíte večer posezením v neskutečně romantickém městě - Smetanově Litomyšli. To všechno se mi letos povedlo uskutečnit za jediné odpoledne a večer a předávám ráda dál.

Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012