Pražská paroplavební společnost oslavuje - Před 140 lety byla zahájena lodní doprava v Praze

6 2005 Aktuality česky
obálka čísla

Nevšední pohled na krásy Prahy je nejen z výše Petřínské rozhledny nebo některé ze stovek pražských věží. Neškodí vyzkoušet i perspektivu „zdola“ a vypravit se na plavbu lodí po Vltavě. Otevřou se vám nezapomenutelné pohledy na pražské panorama orámované vodním světem. Řeka vždy dává městu (myslí se tím obecně – každá řeka protékající každým městem) neopakovatelné kouzlo. Ale v případě Vltavy to platí stonásob. Malebnost údolí vytvořeného přírodou podtrhují skvosty architektury mnoha staletí vystavěné na nábřežích i svazích s dominantami Hradčan, Karlova mostu a Národního divadla, Vyšehradu….a mohli bychom pokračovat dlouhým výčtem a skončit v krásném údolí u Slapské přehrady. Ale i k severu, kde Vltava Prahu opouští, obklopena miliony let starými skalami v Tróji, dnes přírodní rezervací vypovídající nejen o unikátním rostlinstvu, ale i o nejstarším osídlení pražské kotliny. Dál pak pokračuje malebnou krajinou až k soutoku s Labem u Mělníka.

Pokochat se pohledem na Prahu z paluby lodi či se lodí po Vltavě někam dopravit, mohou Pražané již od roku 1865. Zásluhou pozdějšího primátora Františka Dittricha byla zavedena první pravidelná doprava po Vltavě. Na trase do Štěchovic vyplul parník jménem Praha již v květnu toho roku. Letošní oslavy 140. výročí paroplavby však probíhají celou letní sezonu a vyvrcholí v září. To si obec Štěchovice, proslulá svojí vorařskou historií, bude připomínat již 800 let od svého založení. Při společných oslavách, které chystají Štěchovičtí s Pražskou paroplavbou a spolkem Vltavan, jistě zazní i legendární píseň Babička Mary… Ale nepředbíhejme. Nejprve se vypravme na některé z šesti lodí Pražské paroplavební společnosti na jednu z vyhlídkových plaveb.

Obě vltavské trasy, k severu i k jihu, zahájíte ze stanoviště pražské Paroplavební společnosti na Rašínově nábřeží mezi Palackého a Železničním mostem. (Pozor, kvůli výstavbě protipovodňových opatření je pro letošní a příští sezonu posunuto, dříve bylo nad Palackého mostem.) K dispozici tu mají ještě dva parníky, tedy poslední plavidla na parní pohon, která brázdí Vltavu. Parní stroj je však od roku 1992 upraven na lehký topný olej, takže topič v podpalubí již přikládat nemusí. Staršímu z obou parníků, Vyšehradu, bude brzy již 60 let. Postaven byl v Ústí nad Labem a původně byl vybaven strojním zařízením z ČKD Kolben Daněk. Kromě úpravy pohonu prošel nedávno úpravami i jeho interiér, takže přes své stáří se Vyšehrad do výslužby zdaleka nechystá. Druhá parní loď se jmenuje – jak jinak, Vltava. Oba parníky kromě zahajovací plavby na Slapy jezdí pouze po Praze.

Dále využívá společnost čtyři motorové lodě, dvě polské výroby a dvě německé, ještě z bývalé NDR. Jedna z nich právě podstupuje zajímavou proceduru „natahování“ v loděnici Chvaletice. Aby uvezla více pasažérů a mohlo zde být vybudováno odpovídající moderní sociální vybavení a zmodernizován interiér, bude uprostřed rozříznuta a nastavena díly o 8,5 metru délky. Na posledním z plavidel je kotvící restaurace Kristian Marco. Můžete ji navštívit na náplavce u Národního divadla.

Nejoblíbenější trasa Pražanů je podle Dušana Sahuly, ředitele Pražské paroplavební, ta, která sveze rodiče s dětmi napříč celou Prahou až do Troje do ZOO. Mládež zase s oblibou využívá tzv. „diskotékové parníky“, na nichž ve spolupráci se dvěma rozhlasovými stanicemi probíhá program s diskotékou. A speciální nabídka? Jen třikrát za letošní léto pojede historický kolesový parník až k soutoku Vltavy s Labem. Tato celodenní plavba se uskuteční v termínech 26. 6., 31. 7. a 3. 9.

Při rozhovoru s ředitelem společnosti mne nemohla nenapadnout otázka na to, jak lodě přežily tisíciletou povodeň v roce 2002. „Ve Smíchovském přístavu byly dobře zakotvené a neutrpěly naštěstí vážnější škody. Horší bylo, že jsme samozřejmě přišli o veškeré technické zázemí.“ To je však dnes již dávno nahrazeno a Pražská paroplavební vyráží plnou parou vpřed do letošní jubilejní 140. sezony. Svezete se?

Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012