VÍDEŇSKÁ SECESE v Obecním domě

„L´art nouveau, Modern style, Jugendstil“, v Rakousku a českých zemích „Secese“, byl na přelomu 19. a 20. století výraz pro umělecký sloh, který je spjat snad se všemi aspekty života. Ve Vídni, ležící stranou kulturních center Paříže, Mnichova, Bruselu a Londýna, se zrodily nové koncepty, které od samých základů přehodnotily architekturu, hudbu, psychologii, dějiny umění i design. Spolek zdejších umělců Wiener Secession (s čele s Gustavem Klimtem) se snažil překlenout propast mezi uměním a skutečným životem. Jeho členové prezentovali na výstavách kromě obrazů a plastik i ukázky „drobného umění“, do té doby přehlíženého. Představiteli nového stylu se stali architekti. Projektovali stavby i s vnitřním zařízením nábytku, tapet, nádobí, s oblečením i šperky. Propojením architektury s uměleckořemeslnou tvorbou tak cíleně vyjadřovali obnovu umění a jeho prolínání a důležitost v každodenním životě.

Specifickým prvkem vídeňské secese byl namísto dřívější křivky geometrický řád a zjednodušení tvarů. Pod vlivem hnutí Arts and Grafts byly v roce 1903 založeny J. Hoffmannem a K. Moserem Wiener Werkstätte (Vídeňské dílny), jejichž činnost určila po tři následující desetiletí nejvyšší uměleckořemeslnou kvalitu. Charakteristický pro její výrobky byl čtverec s různými variantami, v barevných kombinacích černé s bílou. V krátké době byly dílny schopny realizovat i nejnáročnější požadavky a zakázky. Splňovaly představu jednotně řešeného celku – Gesamtkunstwerku. Návrat k prvkům biedermeieru a klasicismu dal vzniknout novému slohu, předjímajícímu formující se art deco. Kromě zmíněného spolku Weiner Secession hrálo důležitou úlohu Rakouské muzeum pro umění a průmysl a Vídeňská škola uměleckých řemesel. Zaujímaly význačné místo v síti muzeí a odborných škol Rakousko-Uherska. Její systém patřil v Evropě mezi nejlepší a měl značný význam pro šíření vídeňského stylu a pro vysokou úroveň řemeslné zručnosti v monarchii. Velmi důležitý byl ve školní praxi kontakt s výrobní složkou – např. s firmami Thonet, Khon a Prag-Rudniker.

Vídeňská secese a moderna /Užité umění a fotografie 1900 -1925 (výstavní sály Obecního domu – do 11. září 2005)

Výstava prezentuje kromě sérií předmětů i obsáhlou kolekci fotografií. A to jako historický fenomén 90. let 19. století, jako samostatný druh uměleckého projevu. Celá expozice dokazuje, že secese, v nedávné době ještě vyvolávající smíšené a rozporuplné pocity, byla reálným předobrazem k moderně, abstrakci, funkcionalismu a průmyslovému designu. Romantická a idealistická idea obnovy uměleckého řemesla sice velmi těžko čelí vzmáhající se masovosti průmyslové výroby. Vystavené soubory však mohou inspirovat průmyslové návrháře, designéry a umělecké řemeslníky i nyní, po více nežli stech letech. K výstavě vydala Moravská galerie v Brně stejnojmennou publikaci se 750 reprodukcemi a obsáhlým textem. Doprovodný program přináší v komentovaných prohlídkách, přednáškách a dokumentech mnoho zajímavých poznatků