VÍDEŇSKÁ SECESE v Obecním domě

„L´art nouveau, Modern style, Jugendstil“, v Rakousku a českých zemích „Secese“, byl na přelomu 19. a 20. století výraz pro umělecký sloh, který je spjat snad se všemi aspekty života. Ve Vídni, ležící stranou kulturních center Paříže, Mnichova, Bruselu a Londýna, se zrodily nové koncepty, které od samých základů přehodnotily architekturu, hudbu, psychologii, dějiny umění i design. Spolek zdejších umělců Wiener Secession (s čele s Gustavem Klimtem) se snažil překlenout propast mezi uměním a skutečným životem. Jeho členové prezentovali na výstavách kromě obrazů a plastik i ukázky „drobného umění“, do té doby přehlíženého. Představiteli nového stylu se stali architekti. Projektovali stavby i s vnitřním zařízením nábytku, tapet, nádobí, s oblečením i šperky. Propojením architektury s uměleckořemeslnou tvorbou tak cíleně vyjadřovali obnovu umění a jeho prolínání a důležitost v každodenním životě.
Specifickým prvkem vídeňské secese byl namísto dřívější křivky geometrický řád a zjednodušení tvarů. Pod vlivem hnutí Arts and Grafts byly v roce 1903 založeny J. Hoffmannem a K. Moserem Wiener Werkstätte (Vídeňské dílny), jejichž činnost určila po tři následující desetiletí nejvyšší uměleckořemeslnou kvalitu. Charakteristický pro její výrobky byl čtverec s různými variantami, v barevných kombinacích černé s bílou. V krátké době byly dílny schopny realizovat i nejnáročnější požadavky a zakázky. Splňovaly představu jednotně řešeného celku – Gesamtkunstwerku. Návrat k prvkům biedermeieru a klasicismu dal vzniknout novému slohu, předjímajícímu formující se art deco. Kromě zmíněného spolku Weiner Secession hrálo důležitou úlohu Rakouské muzeum pro umění a průmysl a Vídeňská škola uměleckých řemesel. Zaujímaly význačné místo v síti muzeí a odborných škol Rakousko-Uherska. Její systém patřil v Evropě mezi nejlepší a měl značný význam pro šíření vídeňského stylu a pro vysokou úroveň řemeslné zručnosti v monarchii. Velmi důležitý byl ve školní praxi kontakt s výrobní složkou – např. s firmami Thonet, Khon a Prag-Rudniker.
Vídeňská secese a moderna /Užité umění a fotografie 1900 -1925 (výstavní sály Obecního domu – do 11. září 2005)
Výstava prezentuje kromě sérií předmětů i obsáhlou kolekci fotografií. A to jako historický fenomén 90. let 19. století, jako samostatný druh uměleckého projevu. Celá expozice dokazuje, že secese, v nedávné době ještě vyvolávající smíšené a rozporuplné pocity, byla reálným předobrazem k moderně, abstrakci, funkcionalismu a průmyslovému designu. Romantická a idealistická idea obnovy uměleckého řemesla sice velmi těžko čelí vzmáhající se masovosti průmyslové výroby. Vystavené soubory však mohou inspirovat průmyslové návrháře, designéry a umělecké řemeslníky i nyní, po více nežli stech letech. K výstavě vydala Moravská galerie v Brně stejnojmennou publikaci se 750 reprodukcemi a obsáhlým textem. Doprovodný program přináší v komentovaných prohlídkách, přednáškách a dokumentech mnoho zajímavých poznatků
Olga SzymanskáHow to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad