Dalibor Plichta

Nesmířenost a nesmiřitelnost německé politiky

Je málo otázek takového významu pro náš národ, jako je otázka vztahu mezi námi a Němci.

Po skončení druhé světové války se naše veřejnost pochopitelně a právem domnívala, že s odstraněním příčin a zdrojů možné destabilizace střední a východní Evropy, to jest s provedením odsunu německého provinilého obyvatelstva z těchto zemí, bude možno započít uprostřed Evropy novou kapitolu. Kapitolu, která by u nás už nebyla poznamenána obtížemi společného života s Němci v našem státě, nýbrž se vyznačovala dobrými sousedskými vztahy dvou národů, které chtějí nadále žít v míru jeden vedle druhého.

Místo toho je však česká politika ve stále větší míře konfrontována s německými pokusy o návrat k poměrům, které považujeme za uzavřenou minulost. Naše veřejnost je na tuto konfrontaci málo připravena a namnoze si ani dostatečně neuvědomuje, co všechno je ve hře.

Ve snaze přispět u nás k lepší znalosti úskalí česko-německých vztahů, připravil politolog a publicista Dalibor Plichta svazek, který se věnuje polemice se silami, jimž dnes v Německu jde v podstatě o revizi výsledků druhé světové války.

Svazek obsahuje přílohy:

Článek XIII. Postupimské dohody

Stanovisko k sudetské otázce ("20 bodů"), zaujaté plénem sudetoněmecké rady a přijaté 7. května 1961 spolkovým shromážděním sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Česká otázka a Evropská unie

Politolog a publicista Dalibor Plichta opírá svoje eseje o bohaté prameny a výroky u nás namnoze neznámé, ať už se týkají tzv. evropské integrace nebo české národní identity nebo otázek kolem suverenity národních států.

Po svazcích „Nesmířenost a nesmiřitelnost německé politiky“, „Rozšiřování NATO a česká politika“ a „Národ a národnost v čase globalizace“ je i Česká otázka a Evropská unie“ věnována jedné z nejzávažnějších otázek, před nimiž stojíme.

Dalibor Plichta přistupuje k těmto problémům, jež tvoří jádro dnešní české otázky, jako důsledný obhájce českého humanisticky zaměřeného emancipačního úsilí, které nakonec vyústilo v roce 1918 v ustavení samostatného demokratického Československa.

Upozorňuje přitom na nebezpečí a možné neblahé důsledky ztráty svrchovanosti našeho státu a i na oslabování demokracie, pokud by evropská „integrace“ vedla k přeměně Evropské unie ve federální superstát, jaký mají na mysli jeho hlavní, především němečtí architekti.

Národ a národnost v čase globalizace

Česká kultura a identita českého národa a zájmy československé a české státnosti jsou trvalým předmětem autorova veřejného vystupování a publikační činnosti.

V posledních letech se zaměřuje na témata věnovaná české společnosti v kontextu současných mezinárodních vztahů. Odkrývá v nich polemicky problémy, které nemohou nechat českého čtenáře lhostejným. Nenechává se spoutat limity žádné politické strany nebo stranické ideologie. S jeho názory lze souhlasit nebo je odmítat, nepochybně však jsou solidními argumenty dokládány a mohou být účinným lékem proti "vymývání mozků", o které se část publicistiky pokouší.

V této knížce věnuje autor pozornost ideji národa, národního státu a jeho zájmů v souvislosti s vytvářením různých nadnárodních a nadstátních struktur.

Polemický hlas posledních Plichtových prací je výzvou k samostatnému myšlení, které místo emocí dává přednost kritickému rozumu.