Ach, zase dvojčíslo!

Český dialog přináší nám, jeho tvůrcům (tedy mně a Martině Fialkové) mnoho trablů a těžkostí a práce a dřiny, ale – má jednu obrovskou výhodu oproti jiným časopisům: máme dostatek materiálů, článků, není třeba nic objednávat, shánět. Autoři a čtenáři nám píší a příspívají, dávají nápady, náměty, posílají fotografie.

Máme naopak problém, vybrat do toho kterého čísla a hlavně „nacpat" všechno to, co si myslíme, že tam patří. Je nám líto, že často autorům na otázku ,,kdy" (vyjde jejich článek) odpovídáme – snad příště nebo v brzké době. Chtěla bych jim dnes poděkovat za jejich trpělivost a poprosit, aby na nás nezanevřeli a pokračovali v zasílání... Příprava dvojčísla je radostná v tom smyslu, že po ní následuje kratší či delší dovolená (to záleží s jakou šikovností se chopíme té přípravy a jak brzy ji zvládneme). Namáhavá je v tom smyslu, jak to všechno pěkně sladit, když např. dnes, 19. července ještě nevíme, kolik bude inzerce a kolik bude překladů. Nicméně víme, že máme v čísle:

Tzv. ,,kládu", což je v novinařině označení velkého, dlouhého a závažného článku. V tomto případě je to názor historika Bořivoje Čelovského na práci a postoje jiného historika. Běžně takového materiály neuveřejňujeme, ale udělali jsme výjimku z toho důvodu, že pan Čelovský po svém návratu z exilu napsal řadu knih, které se staly čtenářsky vyhledávanými, na Kongresu SVU v Olomouci byl za svou práci oceněn (viz článek Olomouc na str. ...) a nakonec – jsme pro dialog...

O Mašínech. Diskutovaná otázka – jsou li hrdinové či vrazi – se dostala na půdu Senátu. Čtěte na str....je to napínavé, včetně toho, že autorka článku o nich byla pozvána do Bartolomějské ulice k výslechu (letos, patnáct let po Sametu!). O Kongresu SVU v Olomouci – velmi radostná událost.

O Karlu Hašlerovi, resp. o Nadačním fondu Písničkář.

O chlapečkovi, který se nudil – letní povídka. A mnoho, doufám, zajímavých dalších článků.

Vždycky je problém rozhodnout, co má být česky, co anglicky a co ,,pod obojí". Jsem toho názoru, že něco tak a něco jinak, aby si čtenáři nestěžovali, že jím ubývá stránek, nicméně pro studenty angličtiny či zájemce o tento jazyk si myslím, že alespoň dva články mohou být „pod obojí", tedy česky i anglicky. Kromě informativního úvodního slova, nyní přinášíme – doufám – překladatelskou lahůdku. Bílou paní – Perchtu z Rožmberka. O autorských schopnostech historičky dr. Jany Volfové svědčí mj. naprosto vyprodaná kniha Českých dějin hrátky ošidné. O překladatelských schopnostech Čecho-Kanaďana-Kubánce Victora Gómeze se přesvědčte sami...

Přeji hezké počtení.