Český výtvarník ve Švédsku

Spektrum exilu je značně široké. Zahrnuje celý svět, časově je též bez omezení. O zmapování evropských exilových výtvarníků let 1970-84 se pokusila Genevieve Bénamon svou publikací „Sensibilités contemporaines"; zahrnuje sedmdesát umělců, jedním z nich je Jaromír Brabenec ze Švédska. Též Jiří Kolář v Paříži soustředil okolo sebe část této výtvarné obce. Dnes prezentují tyto exilové umělce Česká centra v zahraničí. Ředitel Správy českých center, ing. Jan Bondy, píše (České Listy 1/2004): Krajané, kteří se dokázali v zahraničí prosadit a získat kredit v novém prostředí, jsou našimi přirozenými i nejlepšími partnery v rozvíjení dialogu mezi Českou republikou a zahraniční veřejností. Osobnost i umělecká tvorba Jaromíra Brabence tato kritéria naplňují."

V souvislosti s projektem „Prezentace českých krajanů ve Švédsku" byla otevřena v Českém centru ve Stockholmu v prosinci 2003 a lednu 2004 retrospektivní výstava 35 + 35 Jaromíra Brabence, (narozen 1934 v Horních Počernicích). Shrnul v ní práci z období 1968 až 2003, první polovinu života prožitou v Československu a druhou ve Švédsku. Nejstarší vystavené dílo je olej „Švédský kříž" z roku 1968 a poslední je „Desdemona" z roku 2003, objekt je z nerezové roury upravený výbuchem.

Příznačným rysem veškeré práce Jaromíra Brabence je snaha a čistota výrazu i technického provedení. To dokládá i jeho členství v Klubu konkretistů v Praze. Výstava této skupiny proběhla v Českém centru ve Stockholmu v roce 2000.

Monumentální práce Jaromíra Brabence odrážejí situaci dnešních dnů, typickým příkladem je „Jugoslávská tragédie" (v majetku GVU Ostrava) nebo „Pocta nejmenovaným" (obětem režimu), objekt umístěný v parku Milady Horákové v Ostravě. Švédský objekt „Cercueil" umístěný ve vstupní části výstaviště v Sollentuna ve Švédsku je konstruktivně čistě řešený. Podobné jsou i jeho práce komorního rázu – poetické, hravé, barevně čisté. Vynikající je Brabencova technika smaltu, používaná většinou pro exteriérové realizace. Zde patří ke švédské špičce.

Pronikl profesionálně do tajů různých výtvarných technik (malba, grafika-linořez, lept, serigrafie, litografie, ruční papír, skleněné vitráže, bronz, objekty z kovu, plastu a další), které zvládl jak teoreticky, ale i prakticky je využil v nepřeberném množství svých prací i jako oblíbený pedagog. Jeho díla zdobí nejen soukromá obydlí, ale jsou reprezentována v mnoha galeriích, muzeích a veřejných prostorách.