Jazykové hody i nehody - část 3.

Spolu s rozvojem společnosti roste a rozvíjí se také naše slovní zásoba. V této kapitole si povíme, jak.

Čeština má pro tvoření nových pojmenování tyto způsoby:

1. odvozování ze slovního základu předponami nebo příponami: Těmto slovům říkáme příbuzná: práce, zpracovat, bezpracný… jsou velmi frekventovaná

2. skládání je méně častý způsob, ale stále užívaný. Spojují se v něm dva slovní základy: vodovod, zeměkoule, teploměr…

4. zkracování se používá u příliš dlouhých několikaslovných pojmenování. Z jejich počátečních písmen a slabik se vytvářejí zkratky a zkratková slova.

a) zkratky: ČVUT – České vysoké učení technické, OSN – Organizace spojených národů – tyto zkratky se neskloňují

b) zkratková slova se tvoří z počátečních slabik: Česká dopravní kancelář – Čedok, Družstvo tělesně vadných – Drutěva

7. spojování slov v sousloví se užívá v odborném vyjadřování: kyselina sírová, skok daleký…

8. přejímání slov z cizích jazyků je důsledek rozvíjejících se mezinárodních hospodářských, politických a kulturních styků. Mnohá slova byla přejata z řečtiny nebo latiny: drama, filozofie, literatura. Jiná byla z řeckých či latinských výrazů nově vytvořena: televize, magnetofon… Výhodou těchto slov je jejich široká mezinárodní srozumitelnost, která pak usnadňuje výměnu zkušeností. Hodně výrazů jsme přejali i od sousedních Němců: štrúdl, štamprle (závin, sklenička). Vyskytují se častěji v jazyce hovorovém. Od Francouzů máme kupé, filé, parfém, od Angličanů fotbal, basketbal, hokej. Od indiánských kmenů nám přišla chocol-ate, což je čokoláda, od Eskymáků kajak, iglú

Při užívání cizích slov musíme vždy brát zřetel na to, zda budou posluchačům nebo čtenářům dost srozumitelná. Vždy bychom měli užívat jen těch cizích slov, jejichž význam, pravopis i výslovnost bezpečně ovládáme. Splést si kompetenci s impotencí může být pěkné faux pas!

Pro některá slova máme adekvátní výrazy české: fotbal – kopaná, basketbal – košíková. I slovo televize zkoušel kterýsi vlastenecký fanatik nahradit výrazem dálnovid, což se pochopitelně neujalo. Už v době národního obrození se tak zvaní puristé, řekli bychom očišťovatelé českého jazyka, snažili nahradit výraz kapesník složeninou nosočistoplena. Švagr byl sestromuž, klavírista hrál na zvukodrnko-brnkotruhlu. Mně osobně se moc líbí výraz podnosnice libočudná. Cože to je? No přece cigareta!

Pro dnešek končím, au revoir za měsíc.