ČSÚZ - Předsedové Československého ústavu zahraničního Československý ústav zahraniční Předsedové Československého ústavu zahraničního

V minulosti jsme věnovali pozornost prvnímu historickému předsedovi Československého ústavu zahraničního, JUDr. Janu Auerhanovi. Uveřejnili jsme také rozhovor se současným předsedou, panem Jaromírem Šlápotou (obojí vyšlo v únorovém čísle Českého dialogu v roce 2003). V tomto čísle bychom rádi připomněli další významné vůdčí osobnosti Československého ústavu zahraničního.
Významným předsedou ČSÚZ byl např. Věnceslav Švihovský (1875 až 1957). Narodil se v Hlinsku ve Volyni a od mládí se pohyboval mezi Čechy a Slováky na Ukrajině a i když se původně vyučil zahradníkem, později studoval žurnalistiku a práva. Část studia strávil ve Francii. V Paříži se seznámil s dr. Edvardem Benešem a jeho budoucí ženou Hanou. V Kyjevě v roce 1911 začal vydávat české noviny a tiskl české knihy. Nadchla ho Masarykova myšlenka vytvoření samostatného a svobodného státu. Aktivně pracoval v českých spolcích na Ukrajině a v okamžiku vzniku Československa odešel do Prahy. Již pouhý rok po vzniku Československého ústavu zahraničního, tedy v roce 1929, se zapojil do činnosti výboru a stal se místopředsedou. To byl jeden z důvodů, proč se po druhé světové válce, kdy byla činnost ústavu obnovena, stal předsedou ve volbách na první řádné valné hromadě v roce 1946. Čekal ho nelehký úkol, řízení reemigrace. V té době se do Československa vracelo na 220000 krajanů z různých koutů světa. Po únoru 1948 byl donucen odejít z vedení ČSÚZ a o devět let později umírá. Od roku 1998 je čestným členem Československého ústavu zahraničního – in memoriam.
Miloš Václav Kratochvíl (1904 až 1988) je širší veřejnosti známý především jako historik a prozaik, navíc byl profesorem na Filmové akademii múzických umění v Praze. Ve svých pětasedmdesáti letech se rozhodl věnovat se ve svém životě něčemu novému a vstoupil do Československého ústavu zahraničního. Později, tedy v roce 1985, se stal předsedou. Jemu ústav vděčí za postupné se odpoutávání od státní moci, resp. od přímého řízení státem. Cítil potřebu usilovat o prosazení nepolitického principu. Přestože se nedožil toho okamžiku, protože v roce 1988 umírá, jeho činnost byla korunována úspěchem a roku 1989, již 1. září se Československý ústav zahraničí oddělil od Ministerstva zahraničních věcí tím, že znovu získal status občanského sdružení. I Miloš Václav Kratochvíl se stal posmrtně čestným členem Československého ústavu zahraničního.
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad