Nejistý je převoz ostatků J. A. Bati z Brazílie zpět do vlasti! Deník Super zjistil jako první z médií, že brazilské větvi rodiny Baťů se nezamlouvá, že Česko nedokázalo zajistit rehabilitaci po válce nespravedlivě odsouzeného podnikatele. Záměr zlínského magistrátu, aby oba zakladatelé ševcovského impéria odpočívali na jednom místě, tak může ztroskotat.
/ZLÍN/ O převoz ostatků Jana Antonína Bati z Brazílie do Zlína usilují české úřady už několik měsíců. Chybí už jen souhlas obou dcer podnikatele, které žijí v cizině. Paradoxně se jedna část rodiny zřejmě stane překážkou toho, aby Jan Antonín po letech spočinul vedle svého o 22 let staršího nevlastního bratra Tomáše Bati seniora na Lesním hřbitově ve Zlíně. "Převažuje mezi nimi názor, že převoz by se neměl uskutečnit bez plné právní rehabilitace Jana Bati," popsal nám velmi důvěryhodný zdroj reakci části rodiny Baťů na nabídku zlínského magistrátu přestěhovat ostatky ze Sao Paola. Tento týden náš zdroj telefonicky hovořil s člověkem, který se má v Brazílii na převozu ostatků podílet, takže nejmenovaná osoba žijící v Česku má informace přímo z první ruky!
Přijde souhlas?
Představitelé zlínského magistrátu o tomto vývoji zatím nevědí. Netrpělivě čekají na stanovisko obou dcer - Ludmily a Edity, které žijí v Brazílii a ve Spojených státech. Od převozu ostatků si město slibuje alespoň morální očistu podnikatele, který se asi nejvíce zasloužil o jeho rozvoj. Radní už si zajistili vyjádření ministerstev zahraničních věcí a vnitra, že proti převozu Baťových ostatků není žádných námitek. Optimismem, že se záměr možná uskuteční ještě letos, je naplnilo stanovisko Tomáše Bati juniora, který proti převozu ostatků nevlastního strýce rovněž nemá námitky. Oficiální odpověď na dopisy zlínského magistrátu však představitelé města dosud nedostali. Pokud by dcery daly souhlas, byl by převoz ze zámoří financován městem, Nadací Tomáše Bati a dalšími fondy. Většina lidí má zafixováno, že za výsledky zlínských ševců stojí jen Tomáš Baťa senior. Ten vytvořil důležitý základ pro úspěch firmy i v cizině, po jeho tragické smrti v roce 1932 však firmu Jan Antonín rozvinul. "Právě za éry Jana Antonína vyrostl ve městě mrakodrap, rozšířil se tovární areál, vznikly stovky baťovských domků či dnešní Dům umění. Do této doby se datuje největší rozmach města," vypočítává zásluhy primátor Zlína Zdeněk Dostál. S přínosem obou Baťů to ovšem není tak jednoduché! Deník Super se tento týden přímo mezi dosud žijícími absolventy Baťovy školy práce přesvědčil, že pokud jde o firmu, přičítají větší zásluhy na jejím rozvoji Tomášovi. Svědčí o tom skutečnost, že pro své šéfy používají označení Tomáš Budovatel a Jan Antonín Udržovatel.
Klikaté paragrafy
Ať už je to jakkoliv, nic to nemění na faktu, že poválečný soud v roce 1947 s podnikatelem zatočil! Ve zmanipulovaném procesu odsoudil Jana Antonína Baťu jako kolaboranta a zrádce. Dlužno podotknout, že na tomto výsledku se podepsaly i antipatie prezidenta Edvarda Beneše vůči podnikateli a nevraživost americké ševcovské lobby ke světovému rozmachu české firmy. V té době už se Jan Antonín Baťa staral o obuvnické pobočky v Severní a v Latinské Americe. Československo mu nejen ani neposlalo obžalobu, ale ignorovalo i jeho písemnou nabídku, že může k soudu přijet a předložit důkazy. Soud vyřkl ortel v Baťově nepřítomnosti! Rodina se nikdy s touto nespravedlností nesmířila a po Janově skonu v roce 1965 usilovala o jeho rehabilitaci. Stížnost pro porušení zákona podal v roce 1993 také tehdejší generální prokurátor Jiří Šetina. Nejvyšší soud ji však zamítl. "Dospěl k závěru, že na základě současné úpravy mimořádných opravných prostředků nelze postup ani rozhodnutí výjimečných soudů po roce 1945 přezkoumávat," řekla v prosinci 2001 Květoslava Blažková z ministerstva spravedlnosti. Právě toto zamítnutí se stalo překážkou, aby byl J. A. Baťa plně právně rehabilitován. Proti rozhodnutí soudu totiž není odvolání!
Tomáš Baťa junior iniciativu radních převézt ostatky jeho strýce z Brazílie zpět do vlasti přivítal
Vydavatelel